Ekoaktivisté stvořili novou ideologii, vmetl Razima Rovenskému v Rozstřelu
Uveřejněno dne 20 července 2020 000 9:47Hosty pondělního Rozstřelu byli ekologický aktivista nevládní environmentální organizace Greenpeace Jan Rovenský a ředitel organizace Kverulant Vojtěch Razima. V pořadu se řešily otázky protestů, které brání ve výstavbách klíčových projektů, ale i dlouhodobé spory, které mezi organizacemi panují.
Tyto dvě organizace mezi sebou vedou spory. Jedním z nich je, že společnost Kverulant dlouhodobě tvrdí, že často deklarované ušlechtilé ekologické pohnutky jsou mnohdy jen zástěrkou pro další miliardový „eko“ byznys.
„Já se obávám, že už desítky let je ekologický aktivismus něco, co už nepřináší hodnoty,“ řekl Vojtěch Razima.
Zpočátku 90. let podle něj šlo hlavně o ochranu životního prostředí. To se již radikálně zlepšilo a aktivisté začali svou činnost politizovat, což v důsledku vedlo k přimíchávání biopaliv nebo zavedení emisních povolenek.
Aktivisty viní také z toho, že z diskuse o globálním oteplování se stal souboj dvou stran, které na sebe pouze pokřikují své argumenty.
Jan Rovenský z organizace Greenpeace připouští, že činnost některých ekologických organizací může být sporná. Sám může mluvit hlavně za Greenpeace. Podle něj však nelze říct, že ekologické organizace jsou primárně špatné.
Razima vidí jako velkou hrozbu do budoucna zdražování paliv a obrovské investice ze státního rozpočtu. „Ceny obnovitelných zdrojů dlouhodobě klesají, zatímco ceny fosilních paliv rostou,“ oponoval Rovenský.
V dohledné budoucnosti bude podle něj většina obnovitelných zdrojů dostupná bez veřejných dotací.
Domnívá se také, že trh je zdeformovaný nejen dotacemi pro obnovitelné zdroje, ale i externími náklady, které způsobuje spalování uhlí tím, jak škodí životnímu prostředí. Pokud by uhelné elektrárny měly platit i škody, které jejich znečištění způsobí, byla by cena energie, kterou vyprodukují dvojnásobná. Centrum pro otázky životního prostředí UK tvrdí, že Česko každoročně doplácí 50 miliard korun na škody způsobené uhelnou energetikou.
Třetinu uhelnách elektráren můžeme zavřít hned
K tomu je však Razima z organizace Kverulant značně skeptický. Ekologové argumentují také tím, že stále více modernější a ekologičtější technologie budou dostupné i díky tomu, že se budou vyrábět ve větším množství. Tvrdí také, že ceny obnovitelných zdrojů jsou stále nižší.
Padla i dotaz na to, kdy konkrétně by Česko mohlo elektrárny spalující fosilní paliva zavřít. „Třetinu uhelných elektráren bychom mohli zavřít zítra,“ uvedl Rovenský. Česko by podle něj pouze přestalo vyvážet elektřinu do zahraničí. Zbytek uhelných elektráren lze nahradit do roku 2030, domnívá se. Netýká se to však tepláren, které produkují kromě elektrického proudu i teplo. Jádro však nahradit tak snadno nejde.
„To je naprosto absurdní, protože to nemáme čím nahradit,“ řekl v reakci na uzavírání uhelných elektráren Razima. Řekl také, že sám nemá recept na to, jak je se přímo zbavit uhlí. Uvědomuje si, že uhlí je cenná surovina například pro chemický průmysl. „Spalovat uhlí ve velkém asi není úplně nejrozumnější záležitost. Asi bychom se měli pokoušet ho nahradit něčím co dává smysl, mně ten smysl dává jádro,“ uvedl.
Temelín lze podle ekologů obnovitelnými zdroji nahradit mezi lety 2040 až 2050. Razima je k těmto odhadům však velmi skeptický. „To už bychom ty zdroje měli mít praktický postavené, to je přece naprostý nesmysl,“ řekl.
Investice v řádu stovek miliard
Rovenský připustil, že investice do obnovitelných zdrojů budou v řádu v řádu stovek miliard. Velké investice však vyžadují jak obnovitelné zdroje, tak i ty ostatní. Ocenil, že Česko se připojilo k závazku EU dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050. „Jdeme dobrým směrem, ale ne dostatečně rychle,“ dodal.
„My nebude uhlíkově neutrální v roce 2050 ani náhodou,“ reagoval ředitel organizace Kverulant. I když celá EU bude uhlíkově neutrální, nestane se podle něj vůbec nic.
Greenpeace je nevládní enviromentální organizace s pobočkami ve více než padesáti zemích světa. Počátky této globální organizace sahají až do roku 1971. Cílem hnutí je zajistit schopnost Země udržovat život ve vší jeho rozmanitosti. Kampaně organizace se týkají globálních problémů, se kterými se v moderním světě potýkáme, například změna klimatu, odlesňování, nadměrný rybolov, ale i jaderné hrozby.
Kverulant je obecně prospěšná organizace, která se věnuje řešení konkrétních problémů ve veřejném zájmu. „Když mocní nehraji s veřejností fér, bráníme ji a dosahujeme konkrétních, pozitivních změn ve veřejném životě. Kverulant ctí právní řád, pochybné postupy se mu příčí. Jeho silou je důkladné využití všech zákonných možností, zájem a podpora veřejnosti,“ píše o sobě na webových stránkách organizace.