EKOLOGIE: Co chybí v průzkumech veřejného mínění
Uveřejněno dne 20 října 2021 000 22:56
Zelení výzkumníci se ptají lidí na to, kdy má Česko skončit s uhlím, nebo kolik produkuje emisí. Neptají se však na to, jestli lidé vědí, čím jde uhlí spolehlivě nahradit. Manipulací je však v průzkumech víc.
Podle zpráv o výsledcích zatím posledního průzkumu veřejného mínění na téma změny klimatu byli lidé šokování, když se dozvěděli, že Česko produkuje na hlavu víc emisí, než Čína. Jde o oblíbený aktivistický kousek, při kterém se srovnává nesrovnatelné (zde, zde a zde).
V Číně žije asi 1,4 miliardy lidí. Jde o stát, který až v posledních desetiletích výrazně pokročil v industrializaci. Do té doby šlo v podstatě o zaostalou zemi. A samozřejmě i nyní jsou v Číně obrovské venkovské oblasti, kde emisí z podstaty prostě nevzniká tolik jako v průmyslové aglomeraci. V Česku žije 10 milionů obyvatel. Jsme tradičně průmyslový stát s vysokou životní úrovní, v němž je zcela běžné, že každý člověka má tolik elektřiny, kolik chce. Česko za posledních 30 let emise aktivně snižuje – nejen ty CO2 –, oproti tomu je Čína zvyšuje. Česko staví obnovitelné zdroje, Čína staví obnovitelné zdroje. Česko už zavřelo uhelnou elektrárnu, Čína jich ročně staví víc, než zbytek světa.
Česko má být podle závazků vůči EU „uhlíkově neutrální“ v roce 2050, Čína podle slov svého generálního tajemníka komunistické strany a také prezidenta má být uhlíkově neutrální v roce 2060. A teď to nejdůležitější. Čína produkuje třetinu světových emisí oxidu uhličitého. Česko produkuje 0,3 procenta světových emisí oxidu uhličitého.
Má v tomto světle informace o přepočtu emisí na hlavu nějaký skutečný význam? Ovlivní koncentraci CO2 v atmosféře víc Česko, nebo Čína? Odpověď je zřejmá. Není však zřejmé, proč se zelení aktivisté ptají Čechů na přepočet emisí na hlavu v Číně a v Česku. Leda proto, že jde o cílené používání nepodstatných informací k vyvolání požadované emoce. V tomto případě pocitu viny. A z něj plynoucího souhlasu s likvidací fungující energetiky. Což je to, oč ve jménu klimatu celé Zelené frontě jde.
Ze stejného důvodu se lidí ptají na to, kdy by Česko mělo skončit se spalováním uhlí. Neříkají však při tom, že za něj nemáme rychle spolehlivou, stále fungující náhradu. Kromě stejně fosilního plynu, nebo jádra, které ovšem nestihneme postavit tak rychle, jak by zelení chtějí odstavovat uhlí. Což je, mimochodem, jeden z důvodů, proč Čína stále staví uhelné elektrárny. Protože za ně prostě nemá spolehlivou náhradu.
Zajímavé bylo, jak by lidé odpovídali, kdyby tohle všechno věděli. Protože již nyní byli zelení výzkumníci neblaze překvapeni, jak nízká je mezi respondenty ochota k tomu platit víc za energie a všechno ostatní a zásadně měnit – kvůli klimatu – svůj způsob života. Jenže tohle je zjištění, které se v žádných titulcích neobjevilo. Proč si vláda nezadá seriózní průzkum, který by se lidí ptal na skutečně důležité věci? Pochopila by, že názory veřejnosti a názory zelených aktivistů k sobě vůbec nemají blízko. A neměla by se ani nechat ovlivnit oblíbeným zeleným tvrzením o tom, jak Češi nechápou nutnost „bojovat za klima“. Říkal snad někdo něco o zaostalých Francouzích, když ve Francii demonstrovaly několik měsíců Žluté vesty? A to tehdy šlo „jen“ o zdražení pohonných hmot. Ne všech životních nákladů, jak je tomu v případě plánu Green Deal.