ELEKTROMOBIL: Pětkrát mínus

Jedním z hlavních a pro mnohé až nepříjemným tématem nedávných voleb do Evropského parlamentu byl Green Deal, ale hlavně téma budoucího (ne)zákazu spalovacích motorů a de facto povinný přechod na elektromobilitu. Pro poučené čtenáře netřeba dodávat, že zmíněný balík témat nejvíce prospěl hnutí Motoristé sobě (v koalici se šlachtovskou Přísahou) vitálního Filipa Turka.

Motoristé prostě v pravý čas vytáhli a jasně pojmenovali témata, která obyčejné lidi zajímají. Stranou nyní ponechme, co může dvojice poslanců zvolená za tuto koalici reálně prosadit ve více než sedmisetčlenném (počet členů vzrostl ze 705 na 720) parlamentním bruselském tělese.

Rostoucí (především mediální a politická) popularita elektromobilů naznačuje, že mnoho lidí v nich vidí budoucnost. Někdy až nekriticky. Ostatně Turkovi oponenti, hlavně z tábora stran dnešní vládní pětikoalice, se až divili, jak někdo může mít něco proti elektromobilům, které jsou některými politiky vnímány skoro jako spása přírody a planety.

Jako demokrat jim jejich názor neberu, nicméně jako právník vybavený kritickým myšlením musím zmínit několik negativ. Prostě jít proti proudu a do jisté míry vyvážit naivní radost z elektromobilů některých hlavně bohatších a mladších spoluobčanů.

Nedostatek nabíječek

Jednou z největších výzev pro elektromobily je omezený dojezd na jedno nabití a nedostatek nabíjecích stanic. Jistě, je mi známo, že modernější elektromobily mají delší dojezd než jejich elektropředchůdci. Avšak pro lidi, kteří cestují na delší vzdálenosti nebo nemají možnost dobíjení doma, je to vážný provozní problém.

I když nabíjecí infrastruktura jakžtakž roste, stále ještě není dostatečně rozvinutá, což může odradit potenciální zájemce o elektromobily.

Vysoká cena

Za druhé, vysoké pořizovací náklady. Elektromobily jsou dražší než jejich ekvivalenty se spalovacím motorem. I když se v dlouhodobém horizontu může jejich provozní náklad snížit díky nižším nákladům na energii a údržbu, pořizovací cena může být a bude pro mnoho lidí ze středních a nižších vrstev nedostupná. Nezapomínejme, že již dnes je zde skoro milion lidí v exekucích.

Za třetí, dobíjení. Dobíjení elektromobilů je v porovnání s tankováním u pumpy časově náročné. Rychlonabíjecí stanice sice tu a tam již existují, ne vždy jsou však dostupné a někdy mohou být přetížené. Což způsobuje nepříjemnosti pro majitele elektromobilů, kteří musí dlouho čekat na dobíjení.

Rychlonabíječky navíc ničí (silněji a rychleji opotřebovávají) baterky, což prodražuje již tak nákladný provoz elektromobilů.

Za čtvrté, ekologie. Těm, kteří opravdu myslí na přírodu, nemohou a nesmí být lhostejné ekologické otázky ohledně výroby baterií. Laici často nevědí, že výroba baterií pro elektromobily má závažné ekologické dopady.

Zpracování a získávání materiálů používaných v lithium-iontových bateriích, jako jsou například lithium, měď a kobalt, má nezanedbatelné a negativní dopady na životní prostředí, včetně znečištění vody a půdy.

S tím souvisí i omezené možnosti recyklace baterií. Po skončení životnosti baterie elektromobilu – opravdu tam není navždy, jak si myslí naivní lidé –, je jejich recyklace složitější než u konvenčních automobilových baterií. Některé složky baterií jsou prostě silně toxické a obtížně zpracovatelné, což představuje zásadní problém pro udržitelné zpracování odpadů.

Problematické vytápění

Za páté, problematické vytápění vozidla. I když nám globální oteplování prý klepe na vrata, pořád je zde problém se zimou a chladem. Při absenci spalovacího motoru chybí zdroj tepla. Ergo kladívko, jest pak v zimě nutné využívat přímotopného vytápění kabiny z akumulátoru.

Takové topení není bez negativ, pro pět ran do elektročepice, víte, že hlavně na začátku může zmíněné topení odebírat až 15 procent výkonu? To není opravdu málo. Tím se logicky znatelně sníží dojezd elektroauta. O horší akceleraci ani nemluvě. Elektromobilista si tedy může vybrat – buď mrznout, anebo dojet bez dalšího nabíjení do cíle.

Elektromobily jsou jistě zajímavou alternativou, ale nenuťme je obligatorně všem lidem v Evropě. Ať si své místo na slunci vydobydou poctivě samy. Nebojme se mluvit i o negativech elektromobility. A kdo je jejím odpůrcem, tak nemusí být hned proruský troll, nebo dokonce „nácek“ či jiný extremista.

Možná jde pouze o „přemýšlivějšího strejce“, kterému stále není jasné, kde u nich na sídlišti si lidé nabijí ty zatracené elektromobily, když radnice nejsou schopné doposud zajistit ani dostupné parkování.

Zdroj