EMISNÍ POVOLENKY JSOU HORŠÍ PODVOD NEŽ STŘEDOVĚKÉ CÍRKEVNÍ ODPUSTKY

Před časem někdo srovnal emisní povolenky (ETS), které si dnes musí v EU kupovat podniky, jež při své činnosti vypouští CO2, se středověkým institutem prodejných odpustků. Pro více než roční práci na části z mnoha předpisů balíčku Fit for 55, jímž EU na občany a podniky v členských státech uvaluje Zelený úděl, a po mnoha konzultacích s experty z postižených výrobních odvětví, jsem dospěl k závěru, že emisní povolenky jsou nejméně o řád horší.

Institut odpustků existoval v křesťanských církvích od antiky. V prvotní církvi měl pachatel hříchů možnost se z nich kát ještě během svého života na zemi.

Movitější pachatelé, kteří kvůli svým větším možnostem páchat hříšnou činností větší škody, se později vykupovali formou zaplacení stavby nového špitálu nebo jiné instituce poskytující tzv. obecné dobré. Případně finančním příspěvkem na jejich provoz či potřebné vybavení. V době, kdy trestní právo používalo vedle hrdelních a tělesných trestů i možnost vyrovnání s poškozenými nebo s jejich rodinou odškodným za spáchaná příkoří, šlo o logické pokračování humánnější praxe smazání hříchů před Bohem i komunitou bratří ve víře.

Odpustky prodávané ve formě listin vydaných církevními výběrčími, které s praktickým polepšením hříšníka aktem milosrdenství nebo konkrétní pomoci méně šťastným členům komunity, zavedla papežská stolice až v pozdním středověku. Bibli odporující praxi kupčení se svátostí odpuštění hříchů zavedli papežové na financování nesvatých válek. Napřed proti Sicilskému království. Později též na placení žoldnéřů, špehů a také vrahů v boji o moc s jinými světskými vládci. A nakonec i vysokých církevních hodnostářů mezi sebou.

Embargo na vývoz drahých kovů papežské finance těžce zasáhlo. Mezi Avignonským papežstvím a Anglickým královstvím později došlo ke smíru, který znamenal něco jako „plichtu“. Wicliffovo učení se díky čilým stykům českých studentů a vzdělanců s Oxfordem rychle dostalo do Českého království. Asi největší zásluhu na přenosu informací měl světoběžník Jeroným pražský, který většinu textů anglického reformátora přeložil do češtiny. I když byly papežem prohlášeny za kacířské, na pražské univerzitě mezi mnoha kantory i studenty získaly značnou oblibu. Jejich rozšíření i mezi laiky a dokonce i prosté věřící, na němž měl asi největší zásluhu rektor Karlovy univerzity Jan Hus, nakonec způsobilo úspěšnou revoltu českých kacířů. Hus byl nakonec v nespravedlivém procesu na koncilu v Kostnici upálen. V Čechách však zprávy o jeho smrti způsobily vznik organizací bojujích nejen proti odpustkům, ale i proti další církevním nešvarům.

Do odporu se zapojili příslušníci všech vrstev společnosti. Pokus o represi proti českým kacířům vyústil 30. 7. 1419 k první pražské defenestraci (na obr.), kterou začalo ozbrojené povstání Husových následovníků proti zvůli zkorumpovaných církevních hodnostářů. Po patnácti letech obranných a posléze i útočných bojů, čeští kališničtí rebelové jako první v historii uhájili své názory na církevní dogmata. Mimo jiné i nepřípustnost odpustků. Katolická vysoká hierarchie po pěti poražených křížových výpravách do Čech a sérii tvrdých vojenských výpadů husitů musela od ozbrojeného boje s českými kacíři ustoupit a dohodnout se s nimi formou mírové smlouvy známé jako Basilejská kompaktáta.

Prodej odpustků, které husité z Čech úspěšně vytlačili, byl odporným kšeftem. Kdo měl peníze, mohl se jimi vykoupit z jakýchkoli hříchů, aniž by se namáhal odškodnit poškozené. Historické archivy znají i perverzní listinu, jíž byl jeden z prodavačů zmocněn za peníze odpustit i hřích znásilnění Panny Marie, která žila před patnácti stoletími. Což bylo z hlediska křesťanské věrouky, písmeně zachycené v Bibli, nestydatým podvodem.

Při přípravě na dnešní hlasování o dalších čtyřech „grýndýlových“ směrnicích a nařízeních, mezi nimiž jsou i dva návrhy týkající se emisních povolenek, jsem si uvědomil, že středověká praxe byla vlastně slabým odvarem dnešní praxe prosazované Bruselem. Prodej odpustků totiž byla v zásadě dobrovolná dohoda kupujícího a prodávajícího. Kdo měl peníze mohl si za ně klidně koupit iluzi, že koupí odpustkového glejtu mu Bůh odpustí hříchy, i když k jejich odčinění nevykonal pro společnost nic užitečného, co by před Božím soudem, rozhodujícím zda po smrti půjde do nebe nebo do pekla, mohlo působit jako polehčující okolnost. Za odporné to považovala většina společnosti tehdy i a považuje i dnes.

V zásadě to však byla věc svědomí a víry každého křesťana, zda věřil, že dělá něco dobrého pro svoji duši posíláním peněz nejen na dobré věci jako špitál pro chudé, ale i na hříšné věci jako války. Za nekoupení si desátků mu však na zemi nehrozil žádný postih. Chudému rolníku či řemeslníku, který neměl dost peněz, aby si odpustky mohl koupit, na zemi žádný postih nehrozil. Církev ani vrchnost jej nemohli vyhnat z gruntu nebo živnosti či domu, aby zemřel hlady nebo v zimě zmrznul jako bezdomovec.

Emisní povolenky jsou v tomto ohledu horší. Brusel je v EU postupně zavádí jako povinné nejen pro firmy, ale v budoucnu i pro domácnosti. Občané – včetně chudých – je už nyní platí v ceně řady zboží, do nichž se platby za ETS promítají. U drahé elektřiny dokonce vysokým procentem. Už dnes jsou ceny emisních povolenek, jejichž prodej se má stát tzv. vlastním příjmem EU – tedy daní placenou firmami a občany přímo do Bruselské pokladny – dražší než se původně plánovalo. A jejich ceny těžce dopadají na chudé domácnosti po jejich započítání do cen potravin, elektřiny a dalších základních životních potřeb.

A bude hůř. Nyní se v útrobách bruselské mašinérie jedná o rozšíření povinnosti platit ETS mimo jiné i z domácího vytápění rodinných domů. Dnes jme hlasovali také o snížení objemu povolenek přidělovaných zdarma veřejně prospěšným provozům jako teplárny. To opět více zdraží bydlení a služby s ním související.

Mnoho studií už vědeckými metodami prokázalo, že represe proti CO2 v Evropě nepovede k záchraně planety. Mnoho špičkových vědců již prokázalo, že předpoklad globálního oteplování výhradně vinou CO2 produkovaného člověkem spalováním fosilních paliv, je pověra. Evropská komise se však chová jako kněží protiglobálněoteplovací sekty, jímž se v EU podařilo nastolit zelenou teokracii. Kvůli jejím svatovyděračským praktikám, mezi než emisní povolenky patří, může mnoha chudým lidem hrozit smrt umrznutím, hlady, či jako bezdomovci, pokud jim kvůli zdražení způsobeném růstem cen ETS nezbude dost peněz na zaplacení ani základních životních potřeb.

Proto dnes při právě začínajícím bloku hlasování na plénu europarlamentu budu zvedat ruce a mačkat tlačítko proti nejen dvěma nařízením, které přitvrzují právě emisní povolenky, ale i proti dalším právním textům, které jsou součástí podvodného Zeleného údělu.

Zdroj