ENERGETIKA: „Drzá holka“ u Moravce

Uveřejněno dne 10 června 2015 000 14:53

K Otázkám Vymývače mozků (OVM, ČT24) ze 7.6.2015

Kdo dne 7. června 2015 sledoval debatu v Otázkách VM mezi moderátorem a jeho hlavními hosty, europoslancem prof. Janem Kellerem, profesí sociologem, a Davidem Ondráčkou, ředitelem české pobočky Transparency International, mohl s trochou cynismu vytěžit z jejich poněkud nudných úvah závěr, že vládní boj proti korupci a za lepší výběrdaní je pouhá chiméra.

Ve prospěch takového dojmu jistě posloužilo zdůraznění nebezpečnosti obsazování kontrolních orgánů mandanty politických stran. Pokud politické strany obsadí kontrolní body svými nominanty, budou se moci chovat korupčně bez obav z odhalení. V té souvislosti měla ilustrativní povahu zmínka Davida Ondráčky o účinku novely energetického zákona, jež nahradila postavení nezávislého předsedy Energetického regulačního úřadu pětičlennou radou, sestavenou ministrem průmyslu a obchodu. Již dříve jsem upozornil na nebezpečí, že vznikne „pět báječných trafik“, obsazovaných podle stranického klíče, jejichž držitelé se budou cítit zavázáni ministrovi průmyslu a obchodu a vedení své strany .

Tato část pořadu byla nevzrušivá a téměř prostá moderátorových manipulací. Drobnou odchylkou bylo ověřování úspěšnosti snahy Andreje Babiše o zlepšení výběru danípomocí výsledku průzkumu veřejného mínění provedeného pro ČT agenturou AISA: je skutečně záhadou, o jaká skutková zjištění se opíraly odpovědi respondentů. Na pochybnost diplomaticky upozornil i prof. Kellner. V okolnosti, že se Václav Moravec nevytasil s ověřitelnými statistickými údaji, vidím projev jeho pověstného lišáctví.

Na zmínku Davida Ondráčky o prokorupční povaze novely energetického zákona vhodně navázalo závěrečné patnáctiminutové vystoupení neřiditelné střely Aleny Vitáskové, dosluhující předsedkyně Energetického regulačního úřadu. Na rozdíl od rozvláčné hlavní části byla tato čtvrthodinka přímo napěchována znepokojujícími informacemi, jejichž výbušnost sotva pochopí televizní divák, který se nezabývá sledováním nepřístojností kolem fotovoltaického byznysu soustavně. Václav Moravec asi netušil, co způsobí, když paní předsedkyni na úvod předestřel článek z respektovaného amerického Wall Street Journalu, jenž upozornil, že vývoj v oblasti energetiky v České republice jde v některých směrech proti směrnicím Evropské unie a otvírá dveře ruskému vlivu.

Alena Vitásková zachytila nahrávku na smeč a využila ji k upozornění, že i v zahraničí vzniká znepokojení nad omezením nezávislosti regulátora, ke kterému došlo přijetím novely energetického zákona. Tím je ohrožena energetická bezpečnost, která je nedílnou součástí obecné bezpečnosti země. Připomněla, že již dávno upozornila vládu na ohrožení bezpečnosti země odtékáním prostředků z veřejných zdrojů nabytých v energetice na účty neznámých majitelů, jež mohou být použity jakkoli, třeba i ke skrytému financování politických stran, k obohacení původců „solárního boomu“ nebo i k teroristické činnosti.

Václav Moravec dokázal, že nezapomněl nic z řemesla vymývače mozků a snažil se ji od nebezpečného námětu odvést k něčemu jinému, ale neuspěl: bojovná dáma mu sdělila, že „míchá jabka s hruškama“, a nenechala se vychýlit z dráhy. Až řekla, co se mu nehodilo, pustila ho k námětu, který měl zřejmě připraven, tedy k žalobám, jež ve veřejném zájmu podal nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman proti udělení licencí 22 fotovoltaickým elektrárnám, které vybral ze 120, označených za podezřelé Energetickým regulačním úřadem. Upozornění na zatímní stav sedmi úspěšných žalob proti deseti zamítnutým je ovšem typickou ukázkou matení hlav veřejnosti moderátorem: ve všech případech jde o prvostupňová rozhodnutí, která lze napadnout kasační stížností k Nejvyššímu správnímu soudu. Správní rozsudky nabývají sice účinnost v okamžiku vyhlášení, ale přesto je do konečnosti rozhodnutí ještě hodně daleko a jásat nad porážkou nejvyššího žalobce je předčasný. Pavel Zeman všech deset rozhodnutí o zamítnutí žalob napadl kasačními stížnostmi, z nichž zatím jednu Nejvyšší správní soud zamítl. Dá se ovšem očekávat, že majitelé elektráren, které přišly o licenci, se budou dále různými způsoby bránit.

Pro dění v resortu energetiky, kolem Energetického regulačního úřadu a osoby Aleny Vitáskové zvlášť, je důležitá zmínka o dopisu ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka poslancům z poloviny března 2015, jímž se fakticky ztotožnil se závěry senátora Jiřího Čunka a nezávisle na něm také Aleny Vitáskové o porušení zákonnosti při vydání podzákonných předpisů, jež umožnily vznik tzv. „solárního boomu“ spojeného s obrovským plýtváním státními penězi v objemu až 162 miliard Kč. Vznikly za aktivní účasti bývalého vedení Energetického regulačního úřadu. Senátor Jiří Čunek a po něm také Energetický regulační úřad za předsednictví Aleny Vitáskové podali na pachatele této zlotřilosti trestní oznámení, která státní zástupci odložili. V této záležitosti byl činný stejný státní zástupce Radek Mezlík, který je žalobcem v soudním procesu, v němž je obžalována právě Alena Vitásková a jí jmenovaná ředitelka licenčního odboru Michaela Schneidrová. Jan Mládek negativní úkaz sice popsal, ale o opatření proti jeho původcům se ani nepokusil. Vedení Energetického regulačního úřadu podle Aleny Vitáskové znova požádalo vládu, aby se zabývala nezákonnostmi, které vedly ke vzniku „solárního boomu“, ale zatím nedostalo odpověď.

K zajímavostem, na které paní předsedkyně upozornila, patří skutečnost, že podle novely energetického zákona funkce nezávislého předsedy Energetického regulačního úřadu a jeho náměstků pozbyla zákonné opodstatnění ke dni 31. prosince 2015. Pětičlenná rada, která má nadále úřad řídit, ale vznikne až ke dni 1. července 2017. Nebude-li tato mezera v zákoně zaplněna další novelou, v řízení úřadu vypukne od 1. ledna 2016 chaos, který bude určitě vyhovovat všem, kdo mají obavy z nápravy nezákonností z doby působení bývalého vedení Energetického regulačního úřadu. Je potěšitelné, že navzdory vidině ukončení mandátu paní předsedkyně a jejích náměstků k 31. prosinci 2015 úřad plynule pracuje na úkolech, které mu z přijetí novely vyplynuly.

Připomeňme si, že poslanci podali k novele více než 300 pozměňovacích návrhů a nakonec ji přijali 87 hlasy, většinou pouhého jednoho hlasu. Senát se jí vůbec nezabýval a prezident ji podepsal. Výše zmíněný problém je vizitkou úrovně všech účastníků legislativního procesu od legislativců Mládkova ministerstva až po prezidenta republiky.

Není sporu o tom, že nezvládnutí fotovoltaického boomu bývalým vedením Energetického regulačního úřadu přineslo státu obrovské škody a bylo provázeno nezákonnostmi při vydávání licencí, a to v obou směrech: někteří majitelé se neoprávněně obohatili, jiní zkrachovali, protože nedosáhli včasného připojení hotových zařízení na síť. Příchod zvenčí do čela Energetického regulačního úřadu Aleny Vitáskové, která s fotovoltaickými nepřístojnostmi neměla nic společného a dala najevo záměr je napravovat, vyvolal nervozitu mezi těmi, jež by mohla ohrozit. Jistě s tím souvisí její trestní stíhání, zahájené sdělením obvinění dne 13. března 2013, jehož soudní část se právě přiblížila k závěru. V Otázkách přišla řeč na další útok na ni, jímž je zahájené trestní řízení kvůli jmenování bývalé nejvyšší státní zástupkyně Renaty Vesecké místopředsedkyní Energetického regulačního úřadu, pověřenou péčí o rozsáhlou právní agendu úřadu. Akce zatím vyvrcholila policejní razií v objektech Energetického regulačního úřadu dne 27. května 2015, kdy si 31 policistů přišlo pro jmenovací dekret Renaty Vesecké a při tom zabavili i osobní počítač paní předsedkyně a různé namátkou sesbírané listiny. Podrobnostmi akce jsem se zabýval již dříve v článku Stále dál ve stylu Nagygate.

Nadbytečnost nasazení tak velkých prostředků k získání důkazů o skutku, který je veřejně znám a nikdo jej nepopírá, je zřejmá. Šlo o primitivní demonstraci síly za účelem zastrašování. Daňoví poplatníci samozřejmě policii náklady na tyto hrátky rádi zaplatí, neboť jim nic jiného nezbývá. Zmíněný postup policie se v poslední době stává součástí rutiny: sesbírají se listiny a nosiče dat bez ladu a skladu a pak se v nich hledá cokoli, co by se dalo použít proti pronásledované osobě. Alena Vitásková považuje zásah za nepřiměřený. Proti námitce moderátora a vstupu jihlavského okresního státního zástupce, že úřad si zásah „vykoledoval“ tím, že nevyhověl prvotní výzvě policejního orgánu k předložení jmenovacího dekretu, kontrovala upozorněním, že policejní výzva byla učiněna před zahájením úkonů trestního řízení, čímž chtěla patrně říci, že nezávislý Energetický regulační úřad byl oprávněn žádat policii o vysvětlení důvodnosti požadavku.

Upozornila pak na nevhodnost načasování policejní razie, která narušila průběh právě probíhajících důležitých jednání, jichž se zúčastnili představitelé všech velkých dodavatelů energie. Zejména obhajovala nesmyslnost obvinění. Orgány činné v trestním řízení ji totiž viní z trestného jednání, jehož se měla dopustit tím, že jmenovala do funkce místopředsedkyně Energetického regulačního úřadu Renatu Veseckou, která nesplňuje kvalifikační předpoklad sedmiletého působení v energetice. Tím měla způsobit státu škodu v podobě jejího neoprávněně pobíraného příjmu. Že za ty peníze Renata Vesecká odvádí vysoce kvalifikovanou práci, orgány činné v trestním řízení nezajímá – je to škoda a basta! Paní předsedkyně jmenování Renaty Vesecké nadále nepovažuje za chybu. Srozumitelně vysvětluje potřebnost jejího angažování zvýšením nároků na právní službu Energetického regulačního úřadu, který měl až dosud rozsáhlou právní agendu, ale nyní mu k ní přibyl úkol vydat celou řadu vyhlášek navazujících na novelu energetického zákona. Současně odmítá námitku kvalifikační nezpůsobilosti Renaty Vesecké tvrzením, že paní místopředsedkyně sice nebyla zaměstnancem firmy podnikající v energetice, ani sama v energetice nepodnikala, ale během svého mnohaletého působení na státním zastupitelství se opakovaně zabývala související právní problematikou. Energetický regulační úřad podal kvůli policejní razii ústavní stížnost.

Alena Vitásková v této záležitosti opět nezapřela přiléhavost své pověsti „drzé holky“. Podle ní se spor vede pouze o výklad zákona. Svůj „hřích“ přirovnává k obdobné situaci, do které se dostal prezident republiky, když měl jmenovat ministrem a místopředsedou vlády Andreje Babiše, který nemohl předložit negativní lustrační osvědčení. Korunu svým vývodům nasadila parafrází zásady „padni komu padni“, která v jejím případě prý má podobu „padni tomu, na koho ukážeme“, a naznačila, že zmínění pánové by měli být podle policejního právního názoru stíháni stejně jako ona.

Srovnání jejího postavení v trestním řízení kvůli jmenování Renaty Vesecké místopředsedkyní Energetického regulačního úřadu s rozhodováním prezidenta republiky před jmenováním Andreje Babiše ministrem a místopředsedou vlády je přiléhavé. V obou případech došlo k účelovému výkladu zákona podle zdravého selského rozumu, který může být odlišný od otrockého gramatického výkladu. Andrej Babiš měl právo ucházet se o jmenování, neboť mu je dali voliči, a pan prezident neměl jinou možnost než jej jmenovat. Právník srovnatelné odborné kvalifikace s Renatou Veseckou se v resortu energetiky nenašel a úřad přitom posílení právních služeb naléhavě potřebuje. Přesto mám obavy, že se paní předsedkyně před použitím tohoto příměru nezamyslela nad pravidlem „quod licet Iovi, non licet bovi“. Nezbývá než doufat, že pánové Miloš Zeman a Andrej Babiš přijmou její pohled na věc s nadhledem, který si bojovná dáma zasluhuje.

Domnívám se, že se Alena Vitásková mýlí v názoru, že trestní řízení proti ní kvůli jmenování Renaty Vesecké a policejní razie v prostorách úřadu jsou šikanou namířenou proti Energetickému regulačnímu úřadu: jde sice o šikanu, ale terčem není úřad, nýbrž osobně jeho vzpurná předsedkyně. Takový je život v zemi, která se vyvíjí k policejnímu státu.

Zdeněk Jemelík

Zdroj

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

TOPlist