ENERGETIKA: Válka, výjimky a aktivisté

Celá Evropa se bojí výpadku dodávek ruského plynu, snaží se na něm snižovat svou závislost. Je jasné, že minimálně v nejbližších letech budou dobré všechny energetické zdroje. Hned dvěma českým uhelným elektrárnám však paradoxně hrozí uzavření.

Jde o elektrárny Chvaletice a Počerady, obě ze skupiny Sev.en Energy. Elektrárny, stejně jako i ostatní uhelné zdroje, potřebují totiž výjimky na vypouštění větší množství rtuti a oxidů dusíku, než povolují evropské emisní limity. Dostaly ji. Aktivisté z Hnutí Duha, Greenpeace a spolku Zelená pro Pardubicko ale podaly kvůli jejich emisním výjimkám na obě zmíněné elektrárny žalobu. Výsledkem bylo, že Elektrárně Chvaletice Krajský soud v Ostravě tuto výjimku v březnu zrušil.

Nyní následují kasační stížnosti a záležitost se nejspíš potáhne. A to všechno v okamžiku, kdy může být elektřina velmi brzy extrémně žádaná. Proto i samotní aktivisté zařadili minimálně komunikační zpátečku. „Upozorňujeme, že pokud se prokáže nutnost dočasného provozu elektrárny kvůli výpadku ruského plynu, tak má ministerstvo možnost udělit kratší výjimku v souladu s rozsudkem soudu,“ řekl pro server Seznam Zprávy vedoucí energetického programu Hnutí Duha Jiří Koželuh.

Celá záležitost ukazuje, jak se u nás zvláštně hazarduje s energetickou bezpečností. Jako by teprve válka probudila celou řadu lidí z bohorovnosti. V minulých letech a měsících jsme byli svědky neustálých útoků na uhlí. Aktivisté, ale i mnozí politici se předháněli v termínech, kdy je nutné ukončit jeho těžbu i spalování. Jejich křik přehlušil varování odborníků, kteří upozorňovali, že je nejprve nutné mít za uhlí náhradu. Nemáme ji, ani zdaleka. A ještě pěkných pár let mít nebudeme. Tím spíše, že onou náhradou měl být ruský zemní plyn. Ještě nedávno většině politiků nevadilo, že se zvýšením jeho dovozu zvýší i závislost na Putinově režimu. Plyn, coby dočasné palivo, podporovali dokonce i ekologičtí aktivisté. Zřejmě jim přitom nevadilo, že při započítání fugitivních emisí je jeho zátěž pro klima s uhlím naprosto srovnatelná.

Zkrátka se vedla frontální válka s uhlím. Vedla se bezohledně a hloupě. Příkladem jsou emisní výjimky. Ty nejsou v evropské legislativě náhodou. Jsou tam proto, že nemá smysl vynakládat obrovské finanční částky kvůli marginálnímu snížení emisí. Jsou tam i proto, že zatím neexistují technologie, kterými lze snížit například emise rtuti. Aktivistům to ale bylo jedno. Vedla se válka proti uhlí. Vedla se do okamžiku, než Putin rozpoutal na Ukrajině válku skutečnou.

Najednou se všichni diví a začínají si uvědomovat, jak důležitá je energetická bezpečnost. Tedy většina, všichni určitě ne. Například hnutí Extinction Rebellion nezajímá vůbec nic, dokonce ani to, že při svých hloupých akcích zablokují sanitku.

Aktivisté se za to dočkali kritiky už i z vlastních řad. Novinářka a aktivistka Apolena Rychlíková o nich napsala na web ČRo Plus článek s titulkem: Klimatická krize je největším globálním ohrožením. Nevkusné aktivity českých Extinction Rebellion od ní pozornost odpoutávají.

Je to jakýsi závan zdravého rozumu. Aktivisté, ale především politici si zkrátka musejí umět srovnat priority. Dříve tomu tak bohužel nebylo. Hon za snižováním emisí, který byl ve skutečnosti spíše válkou proti uhlí, proto přinesl víc škody než užitku.

Zdroj