EU CHCE ZAVÁDĚT „ZELENOU VÝCHOVU“
Uveřejněno dne 31 ledna 2022 000 16:14
Evropská komise navrhuje zavedení klimatické a environmentální výuky na všech stupních škol. Premiéři v Evropské radě to musí jednoznačně odmítnout.
Zelená klika v EU dobře chápe, že pro své cíle odporující fyzikálním zákonům musí doslova zblbnout už malé děti. Vystrašit je „klimatickou krizí“ a indoktrinovat do těch čistých dětských hlaviček svoji dogmatickou zelenou ideologii. V opačném případě se jí nejspíš nikdy nepodaří dosáhnout toho, aby s jejími zhoubnými nápady vedoucími k chudobě 440 milionů lidí souhlasila většina lidí v členských státech. Proto chce ve všech členských zemích zavést „zelenou výchovu“ (zde).
Kdo v historii takhle nařídil blbnout mládež už od nejmenších dětí? Z minulého a tohoto století máme hned dva velké příklady. Prvním byl nacismus a druhým komunismus ve všech svých formách. Ještě žijí lidé, kteří si sami pamatují průvody Hitlerjugend (Hitlerovy mládeže) v hnědých košilích s bubny. A daleko víc si nás pamatuje podobně idiotské akce Jisker, Pionýrů a Svazáků, oděných pro změnu v košilích modrých a bez bubnů. Zato třeba s heslem „My jsme mládež nová, mládež Gottwaldova“ v padesátých letech a průběžnou indoktrinací bolševickou ideologií. A přesně k tomu dospěje – pokud by to evropští premiéři a prezidenti v Evropské radě dovolili – i jednotná evropská výuka. Jen místo nacionálního socialismu, nebo marxismu-leninismu se bude dětem do hlav cpát environmentalismus-klimatismus.
Kromě otřesných zkušeností s předchozími režimy a jejich propagandou, existují ale i další důvody, proč tenhle nápad eurokomisařů nesmí projít. Jak například můžou obsah výuky určovat lidé, kteří nechápou základní fyzikální fakta, případně je rovnou popírají? Třeba jejich bezbřehá víra v to, že zrušení sedmi procent emisí oxidu uhličitého, což je zhruba produkce z EU, zastaví nějaký globální klimatický jev, když ostatní státy oněch sedm procent hravě nahradí? Což se děje už několik let za sebou. Státy v EU a Spojené státy emise snižují, Čína a ostatní je zvyšují. (Tvrdí-li klimatisté opak, bohapustě lžou, každoroční statistiky Mezinárodní agentury pro energii je usvědčují.)
Jak může Evropská komise chtít diktovat učivo o odpovědnosti, když sama neví, co způsobí svým jednáním, do kterého nutí těch 440 milionů lidí? Dopadové studie ke Green Dealu pro členské státy stále neexistují. Finanční náklady uspěchaného zavádění tohoto plánu dosud nikdo nevyčíslil. Stejně tak nikdo neví, kde budeme brát elektřinu a teplo, když nebude svítit slunce a foukat vítr, neboť skladování elektřiny je úkol, jež na své spolehlivé a dostupné řešení teprve čeká. Na to, kde vezmou elektřinu ze slunce a větru státy, jež pro jejich nasazení v potřebném množství nemají vhodné předpoklady, také zatím nikdo nepřišel. A podle některých studií (zde) to ještě ke všemu vypadá, že některé státy, jako třeba Česko, nemají na nasazení obnovitelných zdrojů v potřebném množství dostatek volného prostoru. Takže jediné, co se zatím ví jistě je to, že nějakých 120 milionů lidí v členských státech spadne do energetické chudoby (zde). Což je prostě chudoba.
Má ten, kdo něco takhle obludně riskantního, ignorující veškeré zásady opatrnosti a bezpečnosti vnucuje za každou cenu, oprávnění někoho vzdělávat v jakékoli – ne jen klimatické – odpovědnosti? Nemá. Protože jak by mohl někdo nezodpovědný učit zodpovědnosti?
Smutné je, že tuzemským médiím tenhle jednoznačně ideologický nápad Evropské komise nestojí za pozornost. Ostatně stejně, jako jim nestojí za pozornost podobný nápad české vlády, který si dala do programového prohlášení: „Podpoříme environmentální vzdělávání a výchovu, především s ohledem na systémové uplatnění tzv. klimatického vzdělávání ve školách.“ Tohle opravdu voliči pětikoalice chtěli?
Evropská komise navrhuje zavedení klimatické a environmentální výuky na všech stupních škol. Premiéři v Evropské radě to musí jednoznačně odmítnout.
Zelená klika v EU dobře chápe, že pro své cíle odporující fyzikálním zákonům musí doslova zblbnout už malé děti. Vystrašit je „klimatickou krizí“ a indoktrinovat do těch čistých dětských hlaviček svoji dogmatickou zelenou ideologii. V opačném případě se jí nejspíš nikdy nepodaří dosáhnout toho, aby s jejími zhoubnými nápady vedoucími k chudobě 440 milionů lidí souhlasila většina lidí v členských státech. Proto chce ve všech členských zemích zavést „zelenou výchovu“ (zde).
Kdo v historii takhle nařídil blbnout mládež už od nejmenších dětí? Z minulého a tohoto století máme hned dva velké příklady. Prvním byl nacismus a druhým komunismus ve všech svých formách. Ještě žijí lidé, kteří si sami pamatují průvody Hitlerjugend (Hitlerovy mládeže) v hnědých košilích s bubny. A daleko víc si nás pamatuje podobně idiotské akce Jisker, Pionýrů a Svazáků, oděných pro změnu v košilích modrých a bez bubnů. Zato třeba s heslem „My jsme mládež nová, mládež Gottwaldova“ v padesátých letech a průběžnou indoktrinací bolševickou ideologií. A přesně k tomu dospěje – pokud by to evropští premiéři a prezidenti v Evropské radě dovolili – i jednotná evropská výuka. Jen místo nacionálního socialismu, nebo marxismu-leninismu se bude dětem do hlav cpát environmentalismus-klimatismus.
Kromě otřesných zkušeností s předchozími režimy a jejich propagandou, existují ale i další důvody, proč tenhle nápad eurokomisařů nesmí projít. Jak například můžou obsah výuky určovat lidé, kteří nechápou základní fyzikální fakta, případně je rovnou popírají? Třeba jejich bezbřehá víra v to, že zrušení sedmi procent emisí oxidu uhličitého, což je zhruba produkce z EU, zastaví nějaký globální klimatický jev, když ostatní státy oněch sedm procent hravě nahradí? Což se děje už několik let za sebou. Státy v EU a Spojené státy emise snižují, Čína a ostatní je zvyšují. (Tvrdí-li klimatisté opak, bohapustě lžou, každoroční statistiky Mezinárodní agentury pro energii je usvědčují.)
Jak může Evropská komise chtít diktovat učivo o odpovědnosti, když sama neví, co způsobí svým jednáním, do kterého nutí těch 440 milionů lidí? Dopadové studie ke Green Dealu pro členské státy stále neexistují. Finanční náklady uspěchaného zavádění tohoto plánu dosud nikdo nevyčíslil. Stejně tak nikdo neví, kde budeme brát elektřinu a teplo, když nebude svítit slunce a foukat vítr, neboť skladování elektřiny je úkol, jež na své spolehlivé a dostupné řešení teprve čeká. Na to, kde vezmou elektřinu ze slunce a větru státy, jež pro jejich nasazení v potřebném množství nemají vhodné předpoklady, také zatím nikdo nepřišel. A podle některých studií (zde) to ještě ke všemu vypadá, že některé státy, jako třeba Česko, nemají na nasazení obnovitelných zdrojů v potřebném množství dostatek volného prostoru. Takže jediné, co se zatím ví jistě je to, že nějakých 120 milionů lidí v členských státech spadne do energetické chudoby (zde). Což je prostě chudoba.
Má ten, kdo něco takhle obludně riskantního, ignorující veškeré zásady opatrnosti a bezpečnosti vnucuje za každou cenu, oprávnění někoho vzdělávat v jakékoli – ne jen klimatické – odpovědnosti? Nemá. Protože jak by mohl někdo nezodpovědný učit zodpovědnosti?
Smutné je, že tuzemským médiím tenhle jednoznačně ideologický nápad Evropské komise nestojí za pozornost. Ostatně stejně, jako jim nestojí za pozornost podobný nápad české vlády, který si dala do programového prohlášení: „Podpoříme environmentální vzdělávání a výchovu, především s ohledem na systémové uplatnění tzv. klimatického vzdělávání ve školách.“ Tohle opravdu voliči pětikoalice chtěli?