EVROPA: Bursík zpět do politiky?
Uveřejněno dne 13 března 2014 000 12:34Ne, před soud a nahradit škody!
Větrníky, sluneční panely, biomasa, nebo bio pohonné hmoty. A chlazení Země jako majstrštyk na prachy. Podpora toho všeho zlikvidovala konkurenceschopnost států v EU nejen na poli energetiky. Zadlužili jsme se, ale nestačilo to. Přidáváme z vydělaných peněz každý měsíc, ale nestačí to. Lidi jako je Martin Bursík nepatří za tohle všechno zpět do politiky, ale hnát před soud s požadavkem na náhradu škody.
Založil novou lobbistickou organizaci, které říká politická strana, a stal se jejím předsedou. „Jsme prozápadně, proevropsky orientovaní, navazujeme na odkaz Václava Havla, jsme pravdoláskaři a budeme obhajovat lidská práva univerzálně všude ve světě.“ V manifestu nové strany uvádí: „Jsme liberálové, podporujeme podnikání a chceme motivovat podnikatele i občany k širšímu využívání ekologicky šetrných technologií, a to zejména pomocí ekonomických nástrojů. Chceme postupně směrovat Českou republiku mezi hlavní tahouny ochrany životního prostředí v EU, přičemž tento cíl považujeme za základ budoucí konkurenceschopnosti a dlouhodobé prosperity naší i evropskéekonomiky.“
Tak se podívejme na realitu.
Martin Bursík nejenže souhlasí se současnou energetickou a klimatickou politikou EU, ale je mu zjevně málo, když volá v podstatě po úplném zrušení energie z jádra a v rámci EU by uvítal ještě větší posílení podpory obnovitelných zdrojů. Jinými slovy ještě více dotací do byznysu, který, světe div se, zastupuje z pozice předsedy Komory obnovitelných zdrojů energie. Co to prozatím znamenalo pro Českou republiku? EU si stanovila smělé budovatelské cíle v podobě snižování emisí oxidu uhličitého o 20 % do r. 2020, snížení energetické náročnosti o 20 % do 2020, podílu obnovitelných zdrojů 20 % do 2020 a podílu 10 % biopaliv v náhradě za naftu a benzín. A my se připojili, protože bojovat se musí, zejména když to někomu nese garantované zisky. Náklady na obnovitelné zdroje v letech 2005 až 2034 budou činit jen (!) cca 874 miliardy korun. Mohlo to být víc, kdyby nedošlo od roku 2014 k omezení podpory. Pokud by se tak nestalo, zaplatili bychom na obnovitelné zdroje do roku 2040 téměř 1492 miliard korun. Ekonomické kalkulace výhodnosti takových nákladů v porovnání se světem? Na ty opravdu seriozní zapomeňte, protože i zde šlo o tzv. politické rozhodnutí, u kterých se na ekonomiku nehledí. Ty naslibované peníze prostě někde chybí v plánech, a tak je tu nová politická strana s cílem je zajistit.
Současná energetická a klimatická politika EU postavila členské státy na druhou kolej vceně energií, totálně pokřivila energetický trh a udělala z něj naprosto nekonkurenceschopný obor proti státům, které ve světě ekonomicky a hospodářsky válcují ostatní. Kvůli politicky uměle navýšené ceně energií je zcela logicky dražší úplně všechno, co si ten den koupíte a za jaké služby komu každý měsíc zaplatíte. Proč? Protože je to nutné pro naši budoucnost? Houbeles. Je to jeden z nejlépe fungujících dotačních byznysů zajišťující garantované miliardové zisky bez námahy.
Martin Bursík je jednou z největších škodných, které tu po roce 1989 mohly vyrůst. Ideologie environmentalismu je co do ekonomických důsledků stejně škodlivá jako komunismus, přičemž místo mrtvých způsobuje mimo jiné naopak přelidnění oblastí ve světě, kde by takový počet lidí příroda sama nikdy nedovolila, což si vyžádá další rostoucí požadavky na dotace jejich existence v době budoucí z peněz lidí v Evropě. Říkají tomu „podíl odpovědnosti za globální stav světa“, ale ve skutečnosti je to jen další cesta k penězovodům a byznysu z veřejných peněz pro vyvolené.
Kvůli lidem, jako je Bursík, ve mně dlouhodobě zraje pocit, že nám mezi paragrafy žalostně chybí ten o „páchání dobra“ v kombinaci s náhradou škody. I tady totiž platí, podobně jako v řadě jiných oblastí, že kdyby měl všechno to dobro platit ze svého, byl by schovaný, nevystrčil by nos a dost možná by za prachy dál radil Mostecké uhelné jako v počátku své kariéry.