Evropa za českého předsednictví zazelenala. Klimatická agenda zrychluje

Po začátku války na Ukrajině měla Evropa jasno. Cesta k nezávislosti na ruském plynu povede skrze rozvoj čistých zdrojů a energetických úspor. Zrychlilo se proto tempo zelených politik, které zároveň mají vést ke snižování emisí, ochraně přírody, a tím přispívat k řešení klimatické změny. Česká republika neprotestovala, naopak řadu z nich pomohla dojednat.

Hned v květnu přišla Evropská komise s návrhem, že by se v EU do konce dekády mělo vyrábět 45 procent energie z obnovitelných zdrojů, místo původních 40. Evropský parlament návrh v září schválil, a ještě k němu přidal navýšení energetických úspor na nejméně 40 procent do roku 2030.

13 fotografií

„Návrh se nestihl dojednat za doby českého předsednictví, ale významně se posunul,“ vysvětluje Laura Otýpková, expertka ze skupiny Frank Bold. Některé státy se totiž dle jejích slov v Radě EU snaží prosadit původní cíl a jednání tedy ještě budou pokračovat.

Evropskou zelenou politiku rétoricky podpořil premiér Petr Fiala na klimatické konferenci COP27 v Egyptě, kde Česko vedlo sedmadvacítku. „Česká republika se plně hlásí ke společným klimatickým cílům EU – snížit emise skleníkových plynů do roku 2030 nejméně o 55 procent a dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050,“ prohlásil Fiala v listopadu.

Poslední český cíl do konce dekády nicméně stanoví podíl obnovitelných zdrojů jen na 22 procent. Česká republika má do konce příštího roku podat aktualizovanou energetickou koncepci, ve které se očekává navýšení.

Evropská solidarita

Česko se z hlediska energetiky v rámci předsednictví soustředilo spíše na vyjednávání urgentních záležitostí v souvislosti s energetickou krizí, jako byly společné nákupy plynu, zdanění nadměrných zisků energetických firem, cenové stropy či omezování spotřeby.

V těchto oblastech se Česku kompromisy na úrovni EU vyjednat dařilo. Někteří odborníci to považují za vhodné doplnění klimatických politik sociální větví, která je pro úspěšný přechod na bezuhlíkovou ekonomiku nutná.

„Musíme dát pochvalu českému předsednictví, že namísto národních řešení energetické krize prosazovalo celoevropskou cestu,“ říká Kateřina Davidová, expertka z Institutu pro evropskou politiku (EUROPEUM).

„Krvavý“ summit v Egyptě. Česko posílá zbraně a razí cestu tiché diplomacie

V Radě EU se dále pod českým vedením v prosinci schválilo zrychlení a zjednodušení instalace čistých zdrojů. Nařízení s okamžitou platností zkracuje veškeré lhůty pro povolování a připojování solárních zdrojů energie umístěných na budovách na tři měsíce, a to bez ohledu na plánovaný instalovaný výkon.

V případě zařízení s kapacitou do 50 kilowatt nařízení navíc zavádí fikci souhlasu. „To znamená, že pokud příslušné orgány neodpoví do jednoho měsíce od podání žádosti, považuje se instalace za schválenou. Nařízení se tak dotkne zejména provozovatelů distribuční sítě a povolovacích orgánů. Zkrácení lhůt však automaticky nezajišťuje povolení,“ poukazuje k nařízení Otýpková.

Podle expertky Otýpkové by bylo na místě zvážit navýšení kapacit úřadů, které instalace povolují, aby nedošlo k přetížení. Povolování zároveň často naráží na překážky z hlediska hmotného práva