EVROPSKÁ KOMISE: Krok sem, krok tam

Jak to zařídit, aby nemusela z Green Dealu ustoupit ani o krok, ale všichni jí věřili, že ustoupila o hodně? To řeší předsedkyně Evropské komise Leyenová. Potřebuje přesvědčit, že i jí přeci jde o prosperitu států v EU.

Ursula von der Leyenová, již podruhé předsedkyně Evropské komise, rozehrála v posledních dnech svou největší partii. Ještě větší, než zakázka na těhotenské uniformy pro vojačky bundeswehru a dokonce ještě větší, než nákup covidových vakcín od Pfizeru. Tentokrát si to nemůže domlouvat prostřednictvím sms, jak to činila – v rozporu s čímkoli – ve zmíněných případech. Nejde přitom o nic menšího než o to, aby udržela v chodu zřejmě největší tunel v lidských dějinách. V první řadě dekarbonizaci států v EU a samozřejmě také celý Green Deal.

Minulý týden vyrukovala s plánem Clean Industrial Deal (Dohoda o čistém průmyslu, zde a zde), tento týden vytáhla z klobouku návrh na změnu systému pokutování automobilek za neplnění emisních cílů, jejichž splnění se neobejde bez rychlého růstu prodejů elektromobilů. Určené cíle jsou, diplomaticky řečeno, jen obtížně splnitelné. Ti co nejsou diplomaté, je označují za nesplnitelné. Automobilky by měly své výsledky zveřejňovat ne každý rok, ale po třech letech. Aktuálně tedy ne za rok 2025, ale za tříletku 2025 – 2027 (zde). To znamená, že automobilky tak začnou pokuty platit později a zároveň mají více času na splnění těch více méně nesplnitelných limitů. Na podstatě tažení proti automobilové výrobě a vynucování přechodu na elektromobily za každou cenu se tedy vůbec nic nemění. Jde jen malý odklad.

O tom není pochyb. „Cíle zůstávají stejné. Musí tyto cíle plnit. Pro odvětví to znamená větší manévrovací prostor,“ citoval iDnes unijní vůdkyni. Přestože je tedy zcela evidentní, že vůbec nejde o nějakou vstřícnost a už vůbec ne o snahu zachovat konkurenceschopnost automobilového průmyslu v členských státech unie, Leyenová to přesto tak prezentuje. A část médií to přebírá.

Vůdkyni jde o to, aby jí většina politiků věřila, že jí jde skutečně o záchranu průmyslu v unii. Toho průmyslu, který sama přivedla na pokraj zániku. Její snaha je přitom velmi průhledná, protože z předložených plánů je jasné, že buď nechápe, co je příčinou problémů, nebo je záměrně ignoruje. Pravděpodobnější už se bohužel zdá, že jde o záměr. Přesto slaví úspěchy a rozděluje tak odpůrce jejích plánů.

„Evropský automobilový průmysl byl zachráněn, komise souhlasí s Itálií“, citoval iDnes.cz italského ministra podnikání Adolfo Ursu. Odklad o tři roky vnímá jako záchranu? Jestli to stejně bude vnímat i italská vláda, můžu si Leyenová jednoho odpůrce svých plánů odškrtnout…

Je to zároveň varování a inspirace pro českou vládu. Varování v tom, že ani nadějně vypadající spojenectví – jako to s Italy – nemusí dlouho vydržet. Inspirace v tom, že čím tvrdší požadavky naše vláda bude mít a čím pevněji se jich bude držet – jako unijní vůdkyně – tím víc může nakonec dosáhnout. Klást si proto menší cíl, než úplně zrušení Green Dealu, je nejen chybou, ale přímo hloupostí. Protože Green Deal i CleanIndustryDeal je potřeba bez náhrady zrušit.

Zdroj