Evropské zelené šílenství jde na ruku Číně a Rusku

Číně i Rusku totiž evropské zelenání vyhovuje ekonomicky i politicky. Stačí se podívat, kde se vyrábí drtivá většina komponent pro solární či větrné elektrárny. Je to samozřejmě made in China. A stejně tak můžeme sledovat, jak vehementně se Rusko s Německem snaží o dobudování plynovodu Nord Stream 2, navzdory protestům USA (které by samozřejmě rády do Evropy vozily vlastní plyn), Evropského parlamentu, Ukrajiny či Polska. Ruský Rosatom rovněž cítí své jaderné šance.

Ale nejde jen o záležitosti čistě energetické. Ekologický tlak zvyšuje firmám v EU náklady, a to často dramaticky. Emisní povolenky zdražují natolik, že to řadu firem položí, nebo donutí z Evropy odejít. Stejně jako další normy na všelijaké omezení nejrůznějších emisí. Ale zdražuje se i elektřina jako taková. Třeba v Německu, které již před několika lety zahájilo svou Energiewende, cena elektřiny vyletěla vzhůru raketově. Producenti všeho možného tak musí své výrobky či služby zdražovat. A tím ztrácí konkurenceschopnost ve světě. Například čínské firmy totiž taková omezení nemají. Evropa sice mluví o uhlíkových clech či daních, ale ty se budou týkat jen vnitřního trhu EU. Ve zbytku světa to budou mít evropské výrobky proti nezelené konkurenci ještě mimořádně složitější než dnes.

Jde ale i politiku. Evropská unie věnuje svému zelenání tak mimořádnou pozornost, že spousta dalších témat ustupuje do pozadí. A tak zatímco se nejrůznější aktivisté lepí k silnicím či přivazují k rypadlům v uhelných dolech, v Číně „vesele“ pokračuje dost možná genocida Ujgurů, v Rusku se tráví opozice a připravuje, kdo ví jaká akce na „pomoc“ Bělorusku. Co se děje na východě Ukrajiny už se dnes ze zpráv skoro ani nedozvíte.

Všude jsou totiž Greenpeace, Green Deal, Hnutí Duha, emise, globální změna klimatu a další zelená témata. Při informacích o tom, jak se Rusko a Čína snaží ovlivňovat evropské veřejné mínění, by určitě stálo za to zaměřit se právě na oblast ekologie. Vůbec bych se totiž nedivila, kdyby právě sem Rusko a Čína soustředily svou pozornost, lidské i finanční zdroje. Při pohledu na řadu aktivistů či politiků v čele s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou mi totiž připadá, že jsou až extrémně motivovaní.