Globální oteplování přináší více… totiž méně válek
Uveřejněno dne 21 října 2011 000 12:23
Pokud jsou teplá období pro zemědělství a lidskou společnost tak hrozná, proč se jim říká klimatické optimum?
V 70. letech nás alarmisté jako Stephen Schneider nebo Hubert Lamb (zakladatel CRU) strašili, že se blíží globální ochlazení. A alarmisté jako Paul Ehrlich hrozili, že to povede k neúrodám, hladomorům a válkám o jídlo. Jak je možné, že nám dnes to samé tvrdí o globálním oteplování? Když hrozí ochlazovací hladomor, neměli bychom oteplení naopak vítat jako záchranu?
Vtipně o tom pohovořil známý americký spisovatel Michael Crichton (1942 – 2008), autor románu Říše strachu (ale i Jurský park a dalších):
VĚTŠÍ HROZBA NEŽ TERORISMUS
Globální oteplování prý může přinést zhroucení světové bezpečnosti. Tak varovala i studie Petera Schwartze and Douga Randalla, kterou si od klimatologů objednal Pentagon a v roce 2004 ji předložil presidentu Georgi W. Bushovi.
Now the Pentagon tells Bush: climate change will destroy us Guardian, 22.únor 2004)
P.Schwartz, D. Randall: An Abrupt Climate Change Scenario and Its Implications for United States National Security. (Říjen 2003)
Zpráva Pentagonu ale sama varuje, že děsivý scénář zhroucení klimatu, kterým se zabývá, je extrémně nepravděpodobný. Nejde o vědeckou studii, ale o vědecko fantastickou povídku. Například se tam píše: „V roce 2025 vnitřní boje o moc v Saudské Arábii způsobí, že čínské i americké námořnictvo připlují do Zálivu a dostanou se do konfrontace.“ I Sibyla by žasla…
Jak zpráva Pentagonu vznikala? „Hovořili jsme s předními klimatology.“ Kdo se tím myslí? Nejspíše alarmističtí aktivisté, kteří přišli do Bílého domu zprávu podpořit, například poradce německé kancléřky Joachim Schellnhuber nebo bývalý šéf IPCC Bob Watson a další.
O tento sci-fi scénář Pentagonu se v roce 2006 opíral i think-tank Oxford Research Group, když zpracovával zprávu Global Responses to Global Threats. Zde se píše, že klimatická změna představuje větší globální nebezpečí než válka s terorismem.
Chris Abbott, Paul Rogers and John Sloboda: Global Responses to Global Threats. Oxford, červen 2006.
Cituji: „Od 11. září 2001 ve Washingtonu, Londýně a dalších hlavních městech Západu byla „válka s terorismem“ propagována jako největší hrozba, které dnešní svět čelí. Avšak tato studie ukazuje, že mezinárodní terorismus je ve skutečnosti relativně malou hrozbou ve srovnání se závažnějšími globálními trendy.“ A na prvním místě těchto hrozeb se uvádí klimatická změna.
Zpráva měla slušnou publicitu v médiích. Příkladem je článek „Climate change a bigger security threat than terrorism, says report” v Guardianu.
Klimatická kapitola Oxfordské studie je však založena na tom, že autoři si pletou klima a počasí. Hrozivost klimatické změny dokumentují v první řadě na škodách, které v New Orleans 2005 způsobil hurikán Katrina. Stejnou argumentací téhož roku proslul Al Gore ve svém filmu „Nepohodlná pravda“. O rok později však britský nejvyšší soud rozhodl, že vědecky nelze spojovat hurikán Katrina s lidmi zaviněnou klimatickou změnou. Špatné počasí a hurikány by se vyskytovalo tak jako tak, i kdyby lidé fosilní paliva nespalovali.
Zpráva čerpá ne z vědeckých článků, ale z novin a ze slohových cvičení politiků. Kdyby si autoři Oxfordské studie přečetli nějakou vědeckou literaturu, zjistili by, že hurikánů za posledních sto let v USA nepřibylo.
R.Pielke Jr. et al.: Normalized Hurricane Damage in the United States 1900–2005. Natural Hazards Review. 41. ASCE. Únor 2008
HISTORIA MAGISTRA VITAE
V článku „Global warming could fuel war“ (Globální oteplování by mohlo vést k válkám) Andrea Thompson na LiveScience upozorňuje na výzkum Davida Zhonga z Honkongské university. Tento autor se vztahem klimatických změn a válek zabývá už dlouhá léta.
LiveScience: „Nedostatek potravin a vody způsobený nadcházejícím globálním oteplováním by mohl vést ke konfliktům i válkám o základní zdroje, varují vědci. Ve studii, která vyšla v srpnu 2007 v časopisu Human Ecology, autoři analyzovali 899 válek, které proběhly v Číně mezi 1000 a 1911 a nalezli korelaci mezi frekvencí válčení a změnami teplot. Za cykly válčení a míru v Číně stály výkyvy zemědělské produkce, které způsobila dlouhodobá změna klimatu.”
Ve skutečnosti ale Zhongův výzkum říká pravý opak. Ochlazování vede k nárůstu konfliktů. Oteplování vede k poklesu konfliktů.
Zhang et al.: Global climate change, war, and population decline in recent human history. PNAS 2007
(B) Počet válek na severní polokouli (světle zelená), v Asii (růžová), Evropě (tyrkysová) a v suchých oblastech severní polokoule (oranžová)
(C) Počet válek na celém světě podle záznamů Wrighta (tyrkysová), Luarda (oranžová) a Breckeho (světle zelená)
Jelikož autoři jsou z Hong Kongu, věnovali detailní pozornost Číně a zkoumali dějiny čínských válek až do 1000 n.l. Říkají, že ke všem vrcholům válečných epizod (více jak 25 válek za deset let) došlo v chladném klimatu a několik cyklů válka-mír přesně sledovalo výkyvy teplot na severní polokouli. Tato korelace teplota-válka je statisticky významná. Po každém vysokém vrcholu válek následoval pokles populace.
Z následujícího grafu se zdá, že příčinou válek je pokles produkce potravin. Kvůli ochlazení se zkrátí vegetační období, stoupnou ceny jídla. Uvědomme si, že i stromy v chladnějších letech méně rostou, mají tenčí letokruhy – klimatologové proto stromy používají jako jakési živé teploměry. Ochlazení vede i k úbytku oxidu uhličitého z atmosféry – CO2 se při ochlazení ukládá do oceánů a rostliny na souši tak mají méně potravy. Rostliny se oxidem uhličitým živí.
A Teploty na severní polokouli
B Vývoj zemědělské produkce (Evropa zeleně, Čína červeně, Evropské obilí světle zeleně)
C Počet válek (Evropa zeleně, Čína červeně)
V Evropě za nárůst válek v 17. století – na samém dně malé doby ledové – může tzv. Třicetiletá válka. Možná jde jen o shodu náhod a s klimatem to nesouvisí. Ale proč tedy v téže době došlo k vzestupu válčení také v Číně?
Autor upozorňuje na něco, co by nás mělo uklidnit. Jak roste lidská populace a technická úroveň, dopady klimatických změn se projevují mírněji a s větším zpožděním. Dovedeme se lépe adaptovat, jsme méně zranitelní. Před tisíci lety jsme neměli geneticky upravené plodiny (Norman Borlaugh), neměli jsme ledničky, konzervy ani chemická hnojiva.
Jak mohla Andrea Thompsonová z LiveScience Zhongův výzkum tak poplést a obrátit naruby? Problém možná je, že někteří novináři čtou z vědeckých studií jen závěr. A Zhong jako řada jiných badatelů, na závěr svých textů dává často tzv. cimrmanovský úkrok stranou. Dokáže, že ochlazování je špatné a oteplování dobré, ale v závěru svůj výzkum popře. Pokud chcete vědět, proč to činí, zamyslete se, jak končívá kariéra vědců, kteří nepokrytě zpochybňují negativní vliv globálního oteplování.
Konflikty a lidské oběti již globální oteplování na svém kontě má, ale klima je v tom nevinně
Cílené systematické udržování paniky z globálního oteplování umožnilo z atmosférického uhlíku vytvořit exkluzivní obchodní artikl, na němž lze zbohatnout ve velkém. Podle Světové banky se trh s CO2 v roce 2010 vyšplhal k 142 miliardám dolarů (z čehož 120 mld. USD představuje EU Emissions Trading Scheme), v roce 2009 to bylo dokonce o 1,8 miliardy více. Kjótský protokol vyžaduje zapojení rozvojových, zejména afrických zemí do boje proti změnám klimatu, a tak se podnikaví evropští spekulanti i samotní „lidumilní“ afričtí politici zamysleli, jak lze na tom dlouhodobě lehce vydělávat. Přišli na to, že vysazováním stromů, které CO2 pohlcují, vznikají „záporné emise“ a tyto „kredity“ se dají prodat těm, kteří je budou tvorbou emisí kompenzovat – například evropským leteckým společnostem. Když ale chcete zakládat les, a navíc takový, aby jeho vliv na CO2 byl dostatečně finančně zajímavý, potřebujete obrovské plochy dostatečně úživné a lehce dostupné půdy. V Evropě je jí nedostatek, je drahá a vlastníky chrání zákon. V Africe jí sice také není nadbytek, ale tam nějaká práva obyčejných lidí na majetek, půdu nebo dokonce život málokoho zajímají. Výsledkem jsou tisíce lidí násilně vyhnaných z domovů. Přišli doslova o všechno. Ozbrojená komanda, jejichž úkolem je půdu „vyčistit“, mají na svém kontě desítky zavražděných. O podrobnostech se dočtete zde:
Krvavé uhlíkové odpustky z Ugandy
a
Honduras – Válka proti oteplování si vyžádala další životy
Alarmisté se tedy nemýlí, když varují, že globální oteplování si vyžádá konflikty a lidské oběti. Tato jejich věštba se již naplňuje. Dlouho před „cílovým“ rokem 2100, a to se ani nemusí globální teplota zvyšovat.