Globální stmívání – slon ve velícím centru boje proti klimatu?

Bylo to pro něj potvrzením jeho dlouhodobého výzkumu, který prokázal za několik desítek let pokles o 20% (v Rusku naměřeno až 30%) množství pronikajících slunečních paprsků odrážených různým druhem znečištěním, které má i za následek vytváření oblačnosti, resp. i změny chování monzunů.

Tento výzkum zpočátku narážel na nesmlouvavý odpor akademické komunity, která v dojetí z globálního oteplování nechtěla o žádném globálním stmívání ani slyšet. Nemohli tomu prý věřit a trvalo jim dlouho tomu uvěřit. Uklidnila je ale údajná změna trendu, kdy od cca 1990 docházelo naopak projasňováním v důsledku snah redukovat zplodiny v atmosféře.

Možná ale globální stmívání není již tématem, a vlastně ani nikdy velkým nebylo, protože by to vlastně znamenalo, že problém s globálním oteplováním je násobně horší, než si kdo myslel. Studie měly prokazovat oteplení o 10 stupňů v příštích několika desítkách let.

V pozadí ale umírá v tichosti významný objev. 11. září 2001 byla unikátní příležitost změřit, jak velký vliv má letecká doprava na teplotu resp. studie prokazující i změny klimatu. Dle vědců stojících za výzkumem globálního stmívání byl nárůst teploty dramatický, což rozporovalo významnou roli CO2. Po 3 dnech oblohy bez letadel došlo ke zvýšení teploty o více než 1 stupeň Celsia. Aktivita letecké dopravy by pak mohla být z jedním ze zásadních činitelů majících vliv na teplotu ale i celé dlouhodobější klima (narušení pohybu dešťových mraků).

Globální stmívání (převážně kvůli aerosolům z letadel) má dle vědců způsobovat i sucha, protože nižší dopad slunečních paprsků snižuje odpařování vody z vodních ploch.

Každý problém s počasím se dnes přikládá člověkem způsobenému oteplování. Často právě sucha a požáry. Přitom aspekt aerosolů je v ústraní zájmu.

Nicméně sami klimatologové zastávající názor, že za změny klimatu může člověk CO2 emisemi, tvrdili, že záležitost aerosolů je zásadním(!) neznámým faktorem, bez kterého není možné mít kompletní klimatický model.

Mluvili o tom už od cca roku 2000. Někdy tuším v roce 2011 mělo dojít k nápravě – startem vědeckého satelitu Glory. Při startu ale došlo k nehodě. Tedy tato data stále nemáme. Sonda měla měřit vliv slunečního záření a přesně analyzovat aerosoly.

Jak bez toho vůbec můžeme vědět, co vlastně měříme za teploty, pokud naše letadla mají tak bezprostřední vliv na počasí? Celá ta klima věda v podstatě stojí na jakési krátkodobé korelaci mezi CO2 a teplotou. Ale tu najdeme i mezi prodejem zmrzliny a útoky žraloků nebo mezi nehodami pádu do bazénu a uvedením filmů, kde hraje Nicolas Cage.

Další podivnost kolem grafů teplot je, jak je daní vědci opakovaně v průběhu let opravují. A každá oprava má vždy za následek nižší teplotu v minulosti a vyšší teplotu v posledních letech. Takže ty hodnoty předtím byly špatně. To nepůsobí moc věrohodně, ale téma měření teplot je na delší debatu.

Dodatek o konsensu

Vědci prohlašují, že shoda kolem klimatické vědy je největší v celé historii lidstva.V celé historii existence lidstva prý vědci nikdy nebyli tak shodnutí (konsensus). Výjimkou je prý gravitace. Ponechám stranou, že shoda je něco, co nemá s vědou absolutně nic společného.

Pozastavím se nad uvedením příkladu gravitace. Gravitace je jedna z největších záhad současné vědy. Dosud nebyla vysvětlena, ačkoliv existuje hypotéza gravitonu.

Dovolím si tedy tvrdit, že uvést příklad gravitace jako největšího konsensu vědců, je poměrně komické. Gravitace je pouze hypotéza. Samozřejmě, jak funguje Newtonovsky všichni víme. Vědec by měl na věci ale koukat trochu jinak. Nikdo například neví, proč je gravitační síla tak slabá, nebo co to gravitace je. Jsou jen hypotézy. Mluvit u gravitace o konsensu se mi zdá symptomatické k celkově nevědeckému přístupu častému kolem klimatu. Neustále se mluví jen konsensu 97% vědců. Jde konkrétně o 73 lidí.