Gréta Thunberg a její Aspergerův syndrom

Švédské, dnes 17leté děvče Gréta Thunberg se takříkajíc přes noc stalo světoznámé po svém vystoupení jako aktivistka v aktuálním hnutí pro záchranu klimatu, proti lidskému vlivu na klimatické oteplení.

Jméno ”Gréta” se alespoň v západním světě stalo ztělesněním agresivního aktivismu a kritiky domnělého nedostatku politické aktivity pro záchranu klimatu. Její účast na klimatické konferenci OSN, cesta tam na jachtě, záškoláctví, páteční stávky školáků ”za klima”, výroky typu ”Ukradli jste mi mé dětství” a obvinění odpovědných instancí z nečinnosti, její účast na Ekonomickém fóru v Davosu způsobily pozdvižení půlky světa. Je známo, že Gréta má diagnostikovanou neuropsychiatrickou poruchu zvanou Aspergerův syndrom (AS), umisťovaný do spektra autistických poruch.

Též je známo, že Gréta má podporu svých rodičů, je zřejmé, že jí m.j. otec pomáhá s formulováním projevů.

Jiří Macků se zde na NP zmínil o numerologii a astrologii, jako pomůcce jak přijít na kloub těžko pochopitelným jevům. Současně píše, že by se ”rád o tajích Grétina uvažování dozvěděl víc”. Numerologie dává jakési odpovědi, ovšem v době rozvinutých přírodních věd by neměly být pro většinu lidí uspokojující.

Protože mám zásobu literatury z doby třetí amalgámové války, kde řada podobných syndromů figuruje jako možný následek chronické otravy rtutí ze zubního amalgámu (a ovšem i z jiných zdrojů), nebyl pro mne problém sáhnout a najít popis Aspergerova syndromu. Existuje totiž záslužná švédská publikace ve dvou dílech pod názvem ”Ženy a muži za syndromem” (1, 2) se souhrnným popisem a historií známých syndromů, jejichž etiologie (příčina) převážně není známa. Aspoň ne oficielně, dokud není oficielně uznána skutečnost, že každý nositel zubních amalgámových výplní je chronicky ovlivněn rtutí uvolňovanou z korodujících plomb. Rtuť je potentní nervový jed a ovlivňuje m.j. centrální nervovou soustavu.
Možností vlivu rtuti na různé syndromy neznámé etiologie se hlouběji zabývám ve své publikaci (3).

Příklady známějších syndromů jsou Parkinson, Alzheimer, Crohn nebo Downův syndrom.

U Gréty je samozřejmě zajímavá souvislost mezi její diagnozou a jejím chováním, které je s takovým nadšením oslavováno klimatickými aktivisty. Z toho důvodu bude jistě i pro čtenáře NP užitečné se zmínit o této souvislosti a hledat vysvětlení pro psychopatologické až hystericky agresivní chování dotyčné postižené.
Málokterý laik si asi umí konkrétně představit, co Aspergerův syndrom vlastně je a jak se projevuje. Jak se máme dívat na Grétiny výroky?

Z delšího pojednání (1) jsem tedy vybral části, které jsou v dané souvislosti zajímavé.

Hans Asperger byl rakouský dětský lékař se zájmem o psychicky abnormální děti, především autistické psychopaty. Sám byl komunikativně ”nedosažitelný”, distancovaný, silně zaujatý německým jazykem a omezeným množstvím citátů, se sklony k citovým výbuchům, pokud si někdo dovolil zažertovat.
Zřejmě měl sám osobní znalost problémů, které považoval za základní v autistické poruše osobnosti.

Dítě s Aspergerovým syndromem postrádá schopnost představy, že druzí lidé mají myšlenky a city.
Tento stav je občas považován za geneticky podmíněný a má podobnost s autismem.
Při autismu i AS je postižena schopnost vytvářet sociální vztahy. U autismu je nadto také postižena řeč, u AS motorika. Jedinec se často dokáže do jisté míry přizpůsobit okolí, ale zůstává mu sociální nešikovnost a neschopnost vžít se do situace druhých, tedy nedostatek empatie.
Přibližně polovina dětí s AS dostává v pubertě další psychické problémy jako deprese, myšlenky vzít si život, paranoidní a posedlé chování.
Citát z (1): “Člověk s AS si nepřeje uškodit, ale uškodit může nechtěně, pokud to vyžaduje zájem, kterým je posedlý.”

Existuje několik kritérií pro diagnosu “Aspergerův syndrom”:

1. Porucha schopnosti vzájemné interakce je základním symptomem. Dítě dlouho ukazuje neschopnost přestavit si, že druzí lidé myslí a mají určité city. Rodiče, sourozenci a kamarádi cítí, že s nimi dítě zachází jako s předměty. Dítě zůstává sociálně nezralé, chybí mu sociální intuice. Na okolí působí vtíravě, bez odstupu k dospělým, zdá se bez zájmu o druhé děti, jeví se jako ”přemoudřelé”, ”naivní”, ”směšné”, ”vyumělkované”, ”nepřirozené”,”nadnesené”, až ”bezohledné”.
Nedostatek sociálního taktu sebou také nese téměř úplný nedostatek toho, čemu říkáme ”zdravý rozum”.
Často se sociální chování postižených zřetelněji projeví až v prvních letech školní docházky, kdy také rodiče začnou hledat pomoc u dětské psychiatrie.

2. Extrémní soustředěné zájmy a extrémní rituály jsou dalším důležitým symptomem.Dítě má jeden nebo několik málo zájmů. Může to být cokoliv, ale uvádí se např. zprávy o počasí, jízdní řády, zeměpis, určitá dějinná epocha, hudba nebo jazyk.
Někdy jsou to zájmy, které na okolí působí jako bizarní až strašidelné, jako Rommelova pouštní válka, ropuchy, plazi, boty nebo recepty na střelný prach. Zájmy se mohou měnit v periodách měsíců až let, ale typ a stupeň zájmu zůstává a snadno dosahuje přehnaných forem na úkor jiných činností a má sklon zcela vyplnit život dítěte.
Mnoho dětí s AS ukazují stereotypy jako ťukání prsty, odkašlávání nebo opakované pohyby hlavou.

3. Vytrvalé omílání, extrémně naléhavé hučení s cílem vnutit okolí svůj speciální zájem a zvyky provází vždy Aspergerův syndrom.

4. Řeč se odlišuje od normálu, a to i přes formálně perfektní projev. Hlas bývá jednotvárný, pronikavý, někdy chraptivý. Dítě má zatěžko rozumět abstraktním výrazům a metaforám či idiomům. (Připomíná Grétin výraz, že by se odpovědní politici měli “postavit ke zdi”.) Lehce a rádo se učí projevům nazpaměť a dokáže imitovat dlouhou řeč, odposlouchanou od dospělých.
V dospělosti je potom těžké uvěřit, že ta jeho zvučná slova jsou ve skutečnosti ozvěnou projevů osob v radiu, televizi nebo v blízkém okolí.
Mnoho osob s AS jsou dobří imitátoři, ale bez schopnosti improvizace. Často se naučí i několik jazyků a ovládají gramatická pravidla. Výjimky z pevných pravidel je však rozčilují a odmítají je.

5. Velké problémy s jinou než jazykovou komunikací jsou pravidlem. Důsledkem je ochuzená mimika, chronické úsměvy bez variace, ztuhlý, pronikavý pohled, málo gest a pohybů.

Těchto pět kritérií tedy slouží pro postavení diagnosy Aspergerův syndrom.
Někdy se uvádí též šestý symptom, neobratná motorika a typická chůze. Pokud jde o inteligenci a nadání, udává se, že většina postižených AS vykazuje normální nebo nadstandardní nadání.

Kdo si všímal chování a vystupování Gréty Thunbergové, asi uzná, že diagnosa Aspergerův syndrom je opodstatněná.
Ve světle patologických rysů syndromu je ohromující velká pozornost, které se Grétě dostává až na nejvyšších místech společenského žebříčku ve světě. Netřeba ani poznamenávat, že je v otázce klimatu dětskou amatérkou, která si už vzhledem k nízkému věku neměla ještě čas opatřit základní vzdělání o klimatologii. Místo toho fanaticky nabádá mládež k záškoláctví a stávkování.
Jako u autismu se nedá v etiologii AS vyloučit působení rtuti ze zubního amalgámu, buď přímo u Gréty, nebo pravděpodobněji poškození nervové soustavy v době těhotenství matky.
Kdo by se chtěl informovat o souvislostech mezi rtutí a autismem, udělá dobře, když si vyhledá práce profesora em. jménem Boyd Haley, dříve University of Kentucky, USA.

Zdroj