I přes protesty ekoaktivistů Japonsko od jádra neupustí.

Pro japonskou ekonomiku je charakteristický velký vliv vlády a státních orgánů na řízení ekonomiky, významný podíl státních zakázek a existence mnoha tradičních přístupů a způsobů v metodách výroby i řízení.

Charakteristickým rysem japonské ekonomiky je široké využívání moderních technologií a vysoká technologická a infrastrukturní vyspělost japonských podniků i ekonomického systému země jako celku.

Japonsko v loňském roce (2011) vykázalo první celoroční obchodní deficit za více než 30 let. Schodek činil 2,49 bilionu jenů (zhruba 620 miliard korun). Vyplývá to z údajů japonského ministerstva financí.

Japonsko je nyní více závislé na dovozu energie ze zahraničí poté, kdy zemětřesení způsobilo havárii v japonské jaderné elektrárně Fukušima.

Japonsko odstavilo 5.5. 2012 kvůli pravidelné údržbě poslední ze svých padesáti jaderných reaktorů. Poprvé po více než čtyřiceti letech tak zůstala země bez jaderné energie.

Do loňska pokrývala energie z jádra celých 30 procent japonské spotřeby. Celé Japonsko teď čeká velký zátěžový test – léto. Už teď je jasné, že bude v úřadech a kancelářích parnější než jindy – klimatizace nebudou smět pracovat na plný výkon. Ministerstvo životního prostředí stanoví normu pro pokojovou teplotu na 28 stupňů, protože bude nutné energií šetřit.

Nedostatek proudu se bude kompenzovat využíváním fosilních paliv v tepelných elektrárnách. Dovoz fosilních paliv je ale drahý a nestačí, čekají se výpadky proudu a mnozí politici mluví emotivně o sebevraždě ekonomiky. Vláda nemá pro novou situaci energetickou politiku. Na tu přitom zejména průmysl netrpělivě čeká a zvažuje stěhování továren do ciziny.

Odstavené reaktory procházejí nyní nejen běžnou údržbou, ale také novými testy, jestli jsou schopny odolat silným zemětřesením a tsunami. Jejich opětovné spuštění ale vyžaduje souhlas obyvatel.

Japonská energetická společnost Tokyo Electric Power Co. (TEPCO), majitel jaderné elektrárny Fukušima, požádala vládu kvůli svému přežití o finanční pomoc ve výši jednoho bilionu jenů (226,6 miliardy korun). Dalších 846 miliard jenů chce na výplatu odškodného pro lidi ovlivněné jadernou krizí. Oznámil to prezident společnosti Tošio Nišizawa.

TEPCO je klíčovým dodavatelem elektrické energie v Japonsku. Elektřinu dodává zhruba 45 milionům lidí, což je více než třetina japonské populace.

Zemětřesení a tsunami uškodily průmyslu, a to nejen na severovýchodě Japonska, kde Fukušima leží. Dopady pocítily i firmy, které mají v této oblasti dodavatele. Vývoz z Japonska se proto za celý fiskální rok snížil o 3,7 procenta, zatímco dovoz o 11,6 procenta vzrostl.

Premiér Noda prohlásil, že postupný návrat k jaderné energii je nutný k udržení japonské ekonomiky .

V neděli 1. července 2012 byl v Japonsku znovu spuštěn první reaktor po havárii v jaderné elektrárně Fukušima 1, oznamila agentura Associated press.

V Tokiu se 16.7. 2012 zúčastnilo více jak 100 tisíc lidí protestní akce proti využití atomové energie. Podle údajů občanských aktivistů a průzkumů veřejného mínění, Japonci se stále více obávají eventuálních havárií po tragických událostech z března 2011, kdy v důsledku silného zemětřesení a tsunami došlo k největší v dějinách země havárii v atomové elektrárně Fukušima 1.

Dobrá zpráva je, že Japonská ekonomika v letošním prvním čtvrtletí zrychlila růst, čímž překonala i optimistické odhady analytiků. Hrubý domácí produkt podle vládních statistik v období od ledna do března vzrostl o rovné jedno procento.

Dokud bude japonská ekonomika schopná získávat finanční prostředky od domácích střadatelů, budou se náklady financování vládního dluhu (výnosy ze státních dluhopisů) držet na nízkých úrovních. Do té doby nebude japonská zákonodárná a výkonná moc nucena přijímat opatření směřující ke snižování zadlužení země, které je nyní dvakrát větší než velikost celé japonské ekonomiky.

Evropská dluhová krize pro japonský státní dluh představuje riziko v jeho dalším vývoji, a proto chce země svou ekonomiku podpořit i jinak. S Čínou a Jižní Koreou se dohodla na jednání o volném obchodu.

Novou vážnou hrozbou je pro tuto ostrovní zem stárnoucí populace. Tento současný demografický fenomén se projevuje úbytkem mladší populace a jejím nahrazením populací starší. Pro každou ekonomiku je to obrovská zátěž na důchodový systém.

Schopnost Japonska financovat se prostřednictvím vlastních zdrojů již asi nebude dlouho trvat. Svět čeká jak se s tím pak Japonsko popere?

Zdroj