JADERNÁ VARIANTA

V současné době se u nás řeší tzv. alternativní zdroje energie – větrné elektrárny, solární panely atd. K tomu se mj. obsáhle vyjadřuje autor knihy Velký reset – Joe Biden a vzestup fašismu 21. století 

kniha zde: https://www.spoutane-nakladatelstvi.cz/joe-biden-a-vzestup-fasismu-21–stoleti-velky-reset/

„Pokud je jaderná energie bezpečnější, a je nákladově efektivnější, spolehlivější a šetrnější k životnímu prostředí než větrná a solární energie, proč sakra tolik lidí ve finančních institucích, mezinárodních korporacích a vládě – včetně prezidenta Bidena a viceprezidentky Kamaly Harrisové – chce utratit biliony dolarů za výstavbu milionů větrných turbín a miliard solárních panelů namísto jaderných elektráren?“

ukázka z knihy: 

JADERNÁ VARIANTA

Vždy byste měli být skeptičtí k politikům, podnikatelům, aktivistům a dalším, kteří tvrdí, že jediným způsobem, jak vyřešit společenský problém, který údajně způsobila jedna nebo více skupin s příliš velkou mocí, je svěřit ještě více moci a pravomocí do rukou jiných, údajně lepších, moudřejších nebo znalejších skupin, zejména vlády. To platí nejen při posuzování otázek životního prostředí, ale i každého jiného důležitého tématu.

Britský politik a historik John Dalberg-Acton, dnes běžně označovaný jako lord Acton, napsal: „Moc má tendenci korumpovat a absolutní moc korumpuje absolutně.“ To je skvělá věta, ale zřídka kdy citovaná, která následuje pravděpodobně ještě lepší: „Ještě více, když k tomu připočtete vliv, a nikoli autoritu, je to špatné tendence k jistotě korupce ze strany autority.

„Velcí lidé jsou téměř vždy špatní lidé“ neznamená, že jediní lidé, kteří v životě dosáhnou velikosti nebo úspěchu, jsou špatní lidé, ale spíše to znamená, že ti, kterým se podaří získat moc a vliv pro sebe, mají tendenci se jimi nechat zkazit, bez ohledu na to, jak dobré úmysly mají na počátku.

Odborníci a politici zleva i zprava nás neustále varují, abychom se měli na pozoru před udělováním velké moci jakékoli osobě nebo skupině. Váhavost při udělování moci je však neslučitelná s cíli elitních a globalistických institucí – všechny se v různé míře snaží získat značný vliv a/nebo autoritu při sledování nějakého vznešeného cíle.

Elity často říkají, že jim velmi záleží na omezení nebezpečí spojených s centralizací politické a ekonomické moci, ale ve skutečnosti je to pravda jen tehdy, když jde o jejich ideologické a politické soupeře. Nevěří, že moc korumpuje všechny; věří, že určité druhy moci korumpují určité druhy lidí.

Tento způsob myšlení přerostl v komplex spasitele, který se rozšířil ve vládnoucí třídě, zejména v organizacích, jako je Světové ekonomické fórum, kde téměř všichni věří, že „kdybychom měli větší autoritu a kontrolu nad společností, svět by byl mnohem lepší“. Bez ohledu na to, jak altruisticky hnutí začíná, časem tento způsob myšlení vždy – ne někdy, ale vždy – zkazí mysl těch, kteří usilují o moc. Ti nevyhnutelně přemění každou věc na hnutí, které má získat větší moc pro ně samotné a podobně smýšlející lidi a instituce.

Většina Američanů si nemyslí, že environmentalismus byl takto znetvořen. Ekologové se starají pouze o to, aby se zastavilo vymírání tetřívka, aby se ochránila slepice tetřívka pelyňkového před vyhubením a aby se zachránili medvědi pandí, že? A medvídci pandy jsou roztomilí a přítulní a nikdy by je nezachránila autoritářská monstra toužící po moci.

Pravdou však je, že elitářští environmentalisté jsou jedním z nejlepších příkladů toho, jak se z dobře míněné věci může vyvinout zkorumpované hnutí za ovládnutí společnosti. Snad nejlepším důkazem tohoto tvrzení je téměř úplné odmítnutí jaderné energie americkými elitami, která je sice drahá ve srovnání se stávajícími konvenčními zdroji energie, jako je zemní plyn, ale poskytuje obrovské výhody pro životní prostředí. Ve srovnání se „zelenými“ zdroji energie, které se vládnoucí třída neustále snaží Američanům vnutit – především větrnou a solární energií – je jaderná energie výrazně spolehlivější, nákladově efektivnější a šetrnější k životnímu prostředí. Navíc neprodukuje téměř žádné emise oxidu uhličitého, což je právě to, co ekologové vždy uvádějí jako nejdůležitější problém, pokud jde o budování energetické infrastruktury.

Větrné a solární zdroje energie nejsou zdaleka tak spolehlivé jako jaderná energie, protože nevyrábějí žádnou energii, když nefouká vítr a nesvítí slunce. Věřte mi, vím to z vlastní zkušenosti. Byl jsem jedním z prvních, kdo si pořídil solární energii. Můj ranč ve Skalistých horách je poháněn téměř výhradně obnovitelnou energií. A pokaždé, když napadne sníh – což, pokud to nevíte, je ve Skalistých horách často -, musím vystrčit zadek ven a odhrnout sníh z panelů, aby začaly znovu vyrábět energii, jakmile sněhová bouře pomine.

Problém s přerušovanou dodávkou energie může být jen nepříjemný pro člověka, který má ranč v horách, ale pro stát velikosti Spojených států by měl katastrofální následky, kdyby se snažil využívat převážně tyto nespolehlivé zdroje energie. To je hlavní důvod, proč se v roce 2019 navzdory vládním dotacím v hodnotě miliard dolarů, které byly poskytovány po mnoho let, větrná a solární energie podílely na celkové výrobě elektřiny v USA pouze 7,3 %, respektive 1,8 %. Jaderná energetika, které se věnuje jen velmi málo pozitivní pozornosti, vyrábí téměř 20 % elektřiny z veřejných zdrojů.

Intermitence je u větrné a solární energie tak velkým problémem, že v současné době je prakticky nemožné provozovat elektrickou síť na tyto dvě formy energie. „Solární a větrná energie vyžadují, aby byly elektrárny na zemní plyn, vodní přehrady, baterie nebo jiná forma spolehlivého napájení připraveny v okamžiku, kdy přestane foukat vítr a svítit slunce, začít vyrábět elektřinu,“ napsal Michael Shellenberger pro Forbes v roce 2019. Shellenberger, přední ekolog a odborník na jadernou energetiku, v článku také dodal: „Nespolehlivost vyžaduje, aby místa s velkým podílem solární a/nebo větrné energie, jako je Německo, Kalifornie a Dánsko, platila sousedním zemím nebo státům za to, že si jejich solární a větrnou energii vezmou, když se jí produkuje příliš mnoho.„

Větrné turbíny a solární panely mají také mnohem kratší životnost než jaderná zařízení. Americký úřad pro jadernou energii v roce 2020 uvedl, že i když „průměrné stáří amerických [jaderných] reaktorů se blíží 40 letům, odborníci tvrdí, že neexistují žádné technické limity, které by těmto blokům bránily vyrábět čistou a spolehlivou energii dalších 40 let nebo déle. . . . Energetické společnosti mají nyní jistotu a údaje, které potřebují k tomu, aby mohly požádat Komisi pro jaderný dozor (NRC) o druhou 20letou provozní licenci.„

Naproti tomu solární panely a větrné elektrárny vydrží jen dvě až tři desetiletí, než je nutné je vyměnit. „Krátká životnost větrných turbín a solárních panelů je jedním z nejméně diskutovaných, ale nejdůležitějších aspektů energetické politiky,“ napsal Isaac Orr, odborník na energetickou politiku z Centra amerického experimentu.

„Dnes je to tady, v roce 2050 už je to šrot. To je hrubá životnost větrných turbín a solárních panelů, které mají podle Národní laboratoře pro obnovitelnou energii (NREL) a Energy Sage životnost pouze 20, respektive 30 let,“ dodal Orr.

Krátká životnost větrných a solárních zařízení spolu s jejich nedostatečnou spolehlivostí činí tyto zdroje energie mnohem dražšími než jaderná energie.

Orr poznamenal: „Když se zohlední kratší provozní životnost větrných a solárních turbín … celkové náklady na obnovu větrných turbín každých 20 let se vyšplhají na 13,5 milionu dolarů na MW [megawatt] a výměna solárních turbín v 30letém časovém horizontu vede k celkovým nákladům 21 milionů dolarů [na megawatt],“ ve srovnání s méně než 7 miliony dolarů na megawatt v případě jaderné energie.

„Jaderná energie je pro spotřebitele jednoznačně výhodnější,“ uzavřel Orr.

Větrná a solární energie jsou o tolik dražší, že pokud by Amerika získávala jen 80 % elektřiny z větrných a solárních elektráren a bateriových úložišt, vzrostly by účty Spojených států za elektřinu o více než 1 bilion dolarů ročně – ano, to je trilion, s t .

Navzdory opačnému líčení v médiích je jaderná energie pro planetu mnohem lepší než větrná nebo solární, což je obzvláště důležité vzhledem k tomu, že celý důvod, proč jsou Američané nabádáni k ekonomické sebevraždě pomocí plánů, jako je Green New Deal a Bidenův Green New Deal- lite plán – který by během několika desetiletí zavedl větrnou a solární energii na většině území země – je ten, že větrná a solární zařízení jsou mnohem ekologičtější než jiné formy výroby energie. Jaderná zařízení však vypouštějí do ovzduší čtyřikrát méně oxidu uhličitého než solární farmy a větrné farmy potřebují čtyřistakrát více půdy než jaderné elektrárny.

Politická studie Heartland Institute z roku 2019 upozorňuje na obrovské škody na životním prostředí, které by způsobilo nahrazení konvenčních zdrojů energie větrnou a solární energií. Nejenže by větrná a solární zařízení vyhubila miliony netopýrů a ptáků, včetně ohrožených druhů, ale bylo by třeba zničit miliony dalších stanovišť živočichů po celé zemi, aby se uvolnilo místo milionům nových větrných turbín a miliardám nových solárních panelů.

Podle zprávy Heartlandu, která částečně vycházela z výzkumu provedeného ekologickými skupinami, „větrná farma Fowler Ridge v Indianě pokrývá 68 čtverečních mil, což je plocha větší než Washington, D.C. Pokud by podobná zařízení nahradila veškerá fosilní paliva a jadernou energii v zemi, bylo by zapotřebí 2,12 milionu turbín na 500 682 čtverečních mílích zemědělských ploch, stanovišť volně žijících živočichů a malebných pozemků. K tomu by bylo zapotřebí tolik půdy, jako je celková rozloha Arizony, Kalifornie, Nevady, Oregonu a velké části Západní Virginie.“

Heartland dále odhaduje: „Pokud použijeme nejmodernější Nellis Air Force Base farmu jako model výkonu, který mohou taková zařízení produkovat, zjistíme, že k výrobě více než osmi miliard [megawatthodin] ročně [energie potřebné k napájení země] pomocí solárních panelů by bylo třeba zcela pokrýt 57 048 čtverečních mil země – což je plocha odpovídající velikosti států New York a Vermont – 18,8 miliardami solárních panelů. To by samozřejmě způsobilo velkou spoušť v životním prostředí.„

Zajímalo by mě, kolik ohrožených orlů by všechny ty nové větrné turbíny vyhubily? A kolik slepic kalouse ušatého a kuřat stepních by bylo vyhnáno ze svých stanovišť, abychom mohli postavit miliardy solárních panelů? (Mimochodem, nevím jak vy, ale já mám najednou chuť na Chick-fil-A.)

Vybuldozerování milionů hektarů půdy a zabití milionů zvířat mi těžko připadá jako zelená energie, ale stavba těchto nevýkonných monster je jen začátek. Kam je elity plánují umístit po několika desetiletích, až budou muset být všechny ty gigantické turbíny a solární panely zbourány? Nerad to říkám těm z vás, kteří si stále myslí, že spoléhat se na větrné a solární elektrárny je dobrý nápad, ale vyřazené větrné a solární díly nemůžete jen tak hodit do velkého modrého kontejneru a nechat je na ulici, aby si je místní popeláři vyzvedli. Větrné turbíny a solární panely vytvářejí obrovské množství odpadu, z velké části toxického, a nikdo nevyvinul čistý a nákladově efektivní způsob, jak se s tímto obrovským problémem vypořádat. A nezapomeňte, že tento problém by se objevoval každých dvacet nebo třicet let, jak by se tato zařízení opotřebovávala.

„Mezinárodní agentura pro obnovitelné zdroje energie (IRENA) v roce 2016 odhadla, že na konci toho roku bylo na světě přibližně 250 000 tun odpadu ze solárních panelů. IRENA předpokládala, že do roku 2050 by toto množství mohlo dosáhnout 78 milionů metrických tun,“ poznamenal Michael Shellenberger v článku pro Forbes v roce 2018.

„Solární panely často obsahují olovo, kadmium a další toxické chemikálie, které nelze odstranit bez rozbití celého panelu,“ dodal Shellenberger a později napsal, že „výzkumníci z Electric Power Research Institute (EPRI) provedli pro americké solární společnosti studii, která měla naplánovat ukončení životnosti, a dospěli k závěru, že likvidace solárních panelů na ‚běžných skládkách [se] nedoporučuje v případě, že se moduly rozbijí a toxické materiály se vypustí do půdy, a tak ‚likvidace představuje potenciálně velký problém‘.“

Větrné turbíny, které jsou v mnoha částech země neúčinné, navíc nejsou dobrou volbou pro životní prostředí. V roce 2019 NPR uvedla: „Spojené státy budou muset v příštích 20 letech zlikvidovat více než 720 000 tun materiálu z lopatek [větrných turbín], přičemž toto číslo nezahrnuje novější, vyšší verze s vyšší kapacitou.„

Zdá se tedy, že je nad slunce jasné, že větrná a solární energie nejsou pro životní prostředí zdaleka tak přínosné, jak si mnozí myslí. Jsou pro životní prostředí toxické. Ale co velký radioaktivní slon v místnosti, jaderný odpad? A co jaderné katastrofy jako Černobyl? Nezabila tato událost miliony lidí a neopravňovala tak k tomu, aby se už nikdy nepostavila žádná jaderná elektrárna?

Největší překážkou pro jadernou energii jsou bezesporu dezinformace, které se o ní šíří již desítky let. Když se v Americe řekne jaderná energie, většina lidí si představí zářící zelené bahno, tříoké ryby a obrovské radioaktivní katastrofy. Tyto představy však ani zdaleka neodrážejí realitu jaderné energetiky.

„Je rozumné se ptát, zda je jaderná energie bezpečná a co se děje s jejím odpadem,“ napsal Shellenberger v roce 2019. „Ukazuje se, že vědci zkoumají zdravotní nezávadnost a bezpečnost různých zdrojů energie již od 60. let 20. století. Všechny významné studie, včetně nedávné studie britského lékařského časopisu Lancet, konstatují totéž: jaderná energie je nejbezpečnějším způsobem výroby spolehlivé elektřiny.„

Pravdou je, že jaderný odpad není zdaleka takovým problémem, jak o něm mnozí tvrdí, jak poznamenává Shellenberger. Homer Simpson ve skutečnosti nepohřbívá sudy se svítícím zeleným kalem pod parky pro svého zlotřilého miliardářského šéfa Montyho Burnse. Místo toho jaderný odpad tvoří „použité jaderné palivo ve tvaru tyčí dlouhých asi 12 stop“, které nakonec skončí v „15 stop vysokých kanystrech známých jako ‚suché sudy‘, které váží 100 tun nebo více.„

A ačkoli si mnozí představují, že jaderný odpad vyžaduje obrovské množství půdy k uskladnění, Shellenberger poznamenává: „Kdyby se veškerý jaderný odpad z amerických elektráren umístil na fotbalové hřiště, byl by vysoký pouhých 50 stop. Ve srovnání s odpadem, který vzniká při všech ostatních druzích výroby elektřiny, se toto množství blíží nule.„

Není také pravda, že miliony lidí zemřely při jaderných katastrofách, jako byl Černobyl (k němuž došlo před více než třemi desetiletími, v roce 1986) nebo krize v japonské Fukušimě v roce 2011, kdy zemětřesení a následná vlna tsunami zasáhly jadernou elektrárnu. Přestože černobylská havárie byla nejhorší jadernou katastrofou v dějinách, podle odhadů Světové zdravotnické organizace v jejím důsledku zemřelo nebo zemře jen asi devět tisíc lidí, včetně lidí, kteří onemocněli rakovinou. Přímým důsledkem incidentu bylo úmrtí pouze jednatřiceti osob. Od roku 2018 zemřel na následky ozáření z fukušimské elektrárny pouze jeden člověk a přibližně 573 osob zemřelo na následky stresu z evakuace. Pro kontext uveďme, že při vlně tsunami, která jadernou katastrofu způsobila, zemřelo asi pětadvacetkrát více lidí (15 893).

Každá ztráta na životech je samozřejmě tragická, ale tyto mimořádně vzácné případy sotva mohou sloužit jako důkaz, že jaderná energie je relativně nebezpečná. Historie ukázala, že opak je pravdou. Téměř každá jiná forma výroby elektřiny je spojena s větším počtem předčasných úmrtí než jaderná energie a v současné době existují státy, které na jadernou energii bezpečně spoléhají již desítky let.

V roce 2018 pocházelo 71,7 % elektřiny vyrobené ve Francii, 55 % na Slovensku, 53 % na Ukrajině, 50,6 % v Maďarsku a 40 % ve Švédsku z jaderných elektráren. Jaderná zařízení dále vyráběla více než čtvrtinu elektřiny v Arménii, Finsku, České republice, Bulharsku, Slovinsku, Švýcarsku a Belgii.

Bez urážky skvělých lidí na Slovensku a v Maďarsku, ale opravdu si někdo myslí, že tyto země jsou lépe vybaveny pro bezpečné nakládání s jadernou energií než Spojené státy, nejmocnější, vědecky nejvyspělejší a nejbohatší země planety?

Jaderná energie také nabízí větší potenciál pro technologické objevy a inovace. Zastánci větrné a solární energie se často ohánějí nedávným zvýšením účinnosti a tvrdí, že další zlepšení jsou již za rohem. Tempo tohoto zvyšování se však zpomalilo. Zpráva Manhattanského institutu z roku 2019 analyzovala snižování nákladů a energetický výkon větrné a solární energie za posledních několik desetiletí. Výzkumníci z Manhattan Institute zjistili, že zlepšování větrné a solární energie se výrazně zpomaluje. Závěr zprávy zní: „Éra desetinásobných zisků skončila.„V případě jaderné energie je však stále mnoho prostoru pro zlepšení.

Kvůli obavám veřejnosti a kilometrům regulační byrokracie vývoj jaderné technologie v posledních padesáti letech relativně stagnoval, ale nyní se pracuje na řadě nových projektů, které by mohly způsobit revoluci v budoucnosti energetiky. Společnost Rolls-Royce se snaží vyvinout malé modulární reaktory (SMR). Tyto minireaktory by vyžadovaly zlomek půdy potřebné pro jiné formy obnovitelné energie, vyráběly by stálý tok základní energie, výrazně by snížily náklady spojené s jadernou energií a lze snadno přizpůsobit specifickým energetickým potřebám.

„SMR jsou dalším vývojovým stupněm jaderné energetiky: kompaktní, cenově dostupné, rychle postavitelné, bezemisní a dokonce přepravitelné,“ napsal Ariel Cohen, programový ředitel a vedoucí pracovník Atlantic Council, v článku pro Forbes v roce 2020.

Pokrok probíhá také v oblasti jaderné fúze. V roce 2020 byla v jižní Francii zahájena montáž největšího fúzního programu, projektu ITER. Projekt ITER má potenciál poskytovat v podstatě neomezenou čistou energii díky replikaci reakcí, které pohánějí hvězdy, jako je Slunce. Na tomto potenciálně převratném projektu se podílí několik zemí včetně Spojených států

Pokud je jaderná energie bezpečnější, s větší pravděpodobností se dočká převratných technologických zlepšení a je nákladově efektivnější, spolehlivější a šetrnější k životnímu prostředí než větrná a solární energie, proč sakra tolik lidí ve finančních institucích, mezinárodních korporacích a vládě – včetně prezidenta Bidena a viceprezidentky Kamaly Harrisové – chce utratit biliony dolarů za výstavbu milionů větrných turbín a miliard solárních panelů namísto jaderných elektráren?