Jádro na prvním místě
Uveřejněno dne 30 listopadu 2020 000 15:40
Česká republika potřebuje řešení za odstavované tepelné elektrárny Nedávno začalo odstavování tepelné elektrárny v severočeském Prunéřově. Je to prý symbolický začátek konce éry uhlí. Ta nastala na konci 18. století, kdy si Angličan James Watt nechal patentovat účinný parní stroj. Uhlí dominovalo energetice po celé 19. století a až do 60. let minulého století, kdy jej začala nahrazovat ropa a zemní plyn.
Z důvodu globálního oteplování, které je podle některých názorů způsobeno emisemi skleníkových plynů, se začínají odstavovat uhelné elektrárny v celém světě. Jejich konec se plánuje i v České republice. Podle ekologických aktivistů by mělo následovat uzavření elektráren Chvaletice a Počerady, do roku 2030 by v jejich představách měly být uzavřeny všechny uhelné elektrárny v České republice a do roku 2035 i všechny uhelné teplárny. Podle mého názoru je však nutné být opatrnější a konec elektřiny a tepla vyráběného z uhlí posunout do roku 2050.
Tato záležitost ale není jednoduchá. Podle statistiky z roku 2019 se 47,6 % elektrické energie v naší zemi vyrobilo z hnědého uhlí. Jaderné elektrárny se na ní podílely zhruba jednou třetinou, zemní plyn pak z 4,93 %, vodní elektrárny necelými čtyřmi procenty a podíl obnovitelných zdrojů činil 3,36 %. Takže uhelné elektrárny mají téměř poloviční podíl na výrobě elektřiny u nás. Ty však mají nejpozději za třicet let skončit. Musíme si proto položit klíčovou otázku, jaké možnosti k výrobě elektřiny máme. Tento citelný výpadek musíme nějak nahradit.
Pro rozšíření vodních elektráren u nás nejsou vhodné přírodní podmínky. Ministerstvo zemědělství sice připravilo plán na výstavbu dalších přehrad, ale ty mají sloužit hlavně jako zásobárny vody v případě sucha a navíc je proti nim silný odpor veřejnosti. A výrazné navýšení jejich podílu na výrobě elektřiny v Česku není ani po technické stránce možné.
Výroba elektřiny z tzv. obnovitelných zdrojů je rovněž zanedbatelná a není z technologických důvodů schopna zajistit naši potřebu a schopna toho nebude ani několik dalších desítek let.
Je tady sice ještě možnost stavět plynové elektrárny, ale problém je v tom, že plyn dovážíme, jeho tranzit může být ohrožen a mohl by hrozit i jeho nedostatek. Pak by byla ohrožena i výroba elektřiny. Výstavba nových plynových elektráren je přesto možná, ale ne v takovém množství, které by nahradilo výpadek uhelných elektráren.
Nezbývá tedy než dát šanci jádru. Proto je nutné v co nejbližší možné době začít stavět nový blok v jaderné elektrárně Dukovany a následně dva nové bloky v jaderné elektrárně Temelín. Jaderná energetika patří mezi ty čisté a nijak nezatěžuje životní prostředí. A pro jádro hovoří také další silný argument – má podporu veřejnosti. Koronavirová krize nám ukázala, že ekonomika může být zranitelná, avšak výroba elektřiny musí běžet naplno v jakékoliv situaci a nesmí být závislá na žádné pandemii.
Autor je poslanec za ODS
Jan Zahradník