Jak investiční fond Blackrock spustil globální energetickou krizi

Přidání se k agendě OSN Trvalé udržitelnosti 2030 znamená kolosální pod-investování sektorů ropy a plynu o biliony dolarů.

Většina lidí je vyjevených, co je to ta globální energetická krize se souběžně narůstajícími cenami ropy, plynu a uhlí a dokonce nutící zavírat významné průmyslové závody jako chemičky nebo hliníkárny či ocelárny. Bidenova administrativa i EU tvrdí, že to je kvůli Putinovým a ruským vojenským akcím na Ukrajině. Tak to ale není. Ta energetická krize je dlouho plánovanou strategií určitých Západních korporátních a politických kruhů k rozbití průmyslových ekonomik ve jménu antiutopické Zelené agendy. Ta má své kořeny v dobách dávno před únorem 2022, kdy Rusko spustilo svoji vojenskou operaci na Ukrajině.

V lednu 2020 na počátku ekonomicky a sociálně devastujících covidových lockdownů poslal generální ředitel největšího světového investičního fondu BlackRock Larry Fink kolegům z Wall Streetu a korporátním ředitelům dopis o budoucnosti toků investic. Fink, který řídí největší světový investiční fond pod jeho správou, v dokumentu oznámil radikální odklon korporátních investic. Peníze „půjdou zeleně“. Ve svém přísně sledovaném dopisu z roku 2020 Fink prohlašoval:

„V blízké budoucnosti – dříve než většina čeká – dojde ke značené re-alokaci kapitálu… Klimatické riziko je investičním rizikem.“ Dále prohlásil: „Každá vláda, společnost a akcionář musí bojovat s klimatickou změnou.“ [i]

V dalším dopise investičním klientům Blackrock přednesl Fink novou agendu kapitálových investic. Prohlásil, že Blackrock opustí určité vysoce uhlíkaté investice jako do uhlí, tj. největšího zdroje elektřiny v USA a v mnoha zemích. Dodal, že BlackRock bude prověřovat nové investice do ropy, plynu a uhlí, aby zjistil, jak jsou poslušné vůči agendě „trvané udržitelnosti“ OSN 2030.

Fink dal jasně najevo, že největší světový fond začne s odklonem investic od ropy, plynu a uhlí. „Společnosti a vlády, které nebudou reagovat na zainteresované a řešit rizika s trvalou udržitelností,“ psal Fink, „budou časem narážet na rostoucí skepsi trhů a následně na vyšší kapitálové náklady.“ Dodal, že: „Pro dlouhodobou perspektivu společností se definujícím faktorem stala klimatická změna, jsme totiž na zlomu, který od základu přeformuje finance.“ [ii]

Z hlediska tohoto ESG investování, se mezi spekulativními fondy bankami na Wall Streetu a investičními fondy včetně State Street a Vanguard stalo všeprostupující módou trestat společnosti emitující CO2 jako ExxonMobil. Takovou má Blackrock moc. Fink také zvládl do nové správní rady ExxonMobile protlačit čtyři nové členy odhodlané ukončit ropný a plynový business této společnosti.

Image is by Michael Buholzer / Copyright WORLD ECONOMIC FORUM/swiss-image.ch

Tento Finkův dopis z ledna 2020 byl vyhlášením války velkofinančníků tradičnímu energetickému průmyslu. BlackRock byl zakládajícím členem Úkolových sil finančních odklonů spojených s klimatem (TCFD) a je signatářem PRI – Principy odpovědného financování OSN, tj. OSN podporované sítě investorů protlačujících nulové uhlíkové investice pomocí vysoce zkorumpovaných kritérií ESG – Environmentálně sociální správy – vnucených do investičního rozhodování. Neexistuje žádná objektivní kontrola falešných údajů společností ESG. BlackRock rovněž podepsal Vatikánské prohlášení 2019 prosazující režim zpoplatňování uhlíku. V roce 2020 se BlackRock rovněž přidal ke Klimatické akci 100, tj. ke koalici téměř 400 investičních manažerů spravujících 40 bilionů US $.

Larry Fink tímto osudovým dopisem ředitelům z ledna 2020 rozhýbal kolosální globální odklon investic od sektorů ropy a plynu. V tomto roce Fink z BlackRock pozoruhodně jmenoval Radu správců antiutopického Světového ekonomického fóra (WEF) Klause Schwaba, tj. korporátního a politického propletence Agendy nulového uhlíku 2030 od OSN. WEF má i platformu Strategického zpravodajství obsahující 17 cílů trvale udržitelného rozvoje Agendy 2030.

Fink svým dopisem ředitelům z roku 2021 přitvrdil ve svém útoku na ropu, plyn a uhlí. „Vzhledem k tomu, jak bude energetický přechod stěžejní pro růstovou perspektivu každé společnosti, tak společnosti žádáme, aby předložily plány, jak bude jejich business model poslušný k záměrům ekonomiky nulového uhlíku,“ psal Fink. Další činitel BlackRock na nedávné energetické konferenci řekl: „Kam jde BlackRock, tam ho ostatní následují.“ [iii]

Odhaduje se, že během pouhých dvou let do roku 2022 byly globálně opuštěny investice do hledání a těžby ropy a plynu ve výši 1 bilionu $. Těžba ropy je drahý business a s krácením vnějších investic od BlackRock a dalších investorů Wall Streetu je to pro takový průmysl rozsudek pomalé smrti.

Je Biden prezidentem od BlackRocku?

Počátkem tehdejší mdlé prezidentské kampaně měl Biden koncem roku 2019 schůzku za zavřenými dveřmi s Finkem, který tomuto kandidátovi údajně řekl: „Jsem tu, aby vám pomohl.“ Kanditát Biden pak po této osudové schůzce s Finkem z BlackRocku oznámil: „Zbavíme se fosilních paliv…“ V prosinci 2020 ještě, než byl Biden v lednu 2021 inaugurován, jmenoval globálního šéfa trvale udržitelného investování BlackRock Briana Deese asistentem prezidenta a ředitelem Národní ekonomické rady. Zde Deese, který sehrál klíčovou roli při koncipování Obamovy Pařížské klimatické dohody 2015, potichoučku formoval Bidenovu válku s energiemi.

Ta je pro ropný a plynový průmysl katastrofální. Finkův muž Deese aktivně poskytl novému prezidentu Bidenovi seznam proti-ropných opatření, aby v lednu 2021 podepsal onu vyhlášku počínající jeho dnem jedna v úřadě. Ta zahrnovala uzavření ohromného ropovodu Keystone XL, který by přiváděl 830 000 barelů denně z Kanady až k texaským rafineriím, a zastavení nových nájmů v Arktické národní rezervaci (ANWR). Biden se rovněž zase přidal k Pařížské klimatické dohodě, kterou Deese vyjednal pro Obamu a Trump ji roku 2015 zrušil.

Stejného dne Biden rozběhl změnu tzv. „Sociálních nákladů uhlíku“, která uvaluje trest 51 $ za tunu CO2 pro ropný a plynový průmysl. Tento krok provedený čistě výkonnou složkou moci bez souhlasu Kongresu je počínám devastujícím investiční náklady do ropy a plynu v USA, tj. v zemi, která byla jen dva roky předtím největším producentem ropy. [iv]

Zabití kapacity rafinerií

Co je horší, Bidenovy agresivní ekologické předpisy a ESG povinnosti od BlackRock zabíjí v USA kapacitu rafinerií. Bez rafinerií nezáleží na tom, kolik barelů ropy vytáhnete ze strategických ropných rezerv. Během prvních dvou let Bidenova prezidentování zavřely USA kapacitu asi 1 milionu barelů benzínu a nafty denně, což je nejrychlejší pokles v historii USA, ač něco bylo i kvůli kolapsu poptávky během covidu. Tato odstavení jsou trvalá. V roce 2023 ještě přibyla kapacitu 1,7 milionu barelů denně, která je určena k uzavření jak v důsledku odklonu investic ze strany BlackRock a ESG Wall Streetu, tak i kvůli Bidenovým předpisům. [v]

Generální ředitel Chevronu v červnu 2022 s poukazem na ohromné odklony investic Wall Streetu od ropy a Bidenovu proti-ropnou politiku prohlásil, že nevěří, že v USA se někdy postaví nějaká nová rafinerie. [vi]

K členu správní rady Světového ekonomického fóra Klause Schwaba Larry Finkovi se přidala i Evropská unie, jejíž předsedkyně Komise EU, notoricky zkorumpovaná Ursula von der Leyen, opustila správní radu WEF roku 2019, aby se stala šéfovou Evropské komise. Jejím prvním velkým činem v Bruselu bylo protlačení agendy EU nulového uhlíku sedící pro 55. Ta v EU uvalila značné uhlíkové daně a další omezení na ropu, plyn a uhlí už před ruskými operacemi na Ukrajině v únoru 2022. Tím, co vytváří nejhorší energetickou a inflační krizi v historii, je kombinace dopadů Finkovy podvodné agendy ESG v Bidenově administrativě spolu s šílenstvím nulového uhlíku v EU.

Zdroj