Jak nám ukrajinská krize zavařila doma

Představme si mohutnou řeku. Lodě po ní vesele plují sem a tam. Přijde ale období sucha, hladina v řece poklesne a lodě, hlavně ty s větším ponorem, najednou nemohou plout. Přitom koryto řeky by mělo být dost hluboké, aby stále ještě mohly plout. Najednou zjišťujeme, že tam dole je pod hladinou velký balvan, železný trám, staré auto, vrak lodi nebo jiné harampádí. Dokud bylo v řece dost vody, nikomu to nevadilo.

Proud plynu z Ruska je přiškrcen a může být zastaven úplně. Hladina vody v pomyslné řece klesá a najednou je vidět veškerý nepořádek na jejím dně mnohem víc než kdy jindy. Velké lodě podniků začínají mít problém plout a za chvíli již neproplují ani malé loďky občanů. Může za to Putin? Ano, může. Nemůže ale za naše harampádí na dně řeky. To harampádí se jmenuje Green deal, emisní povolenky, eko business apod.

Pokud by někdo čekal, že tváří tvář ohrožení z Ruska, se probudí zdravý rozum, čekal by marně. EU se nechce vzdát Green dealu, emisních povolenek ani eko businessu. Je jím jedno, že čím méně budou kouřit komíny v Evropě, tím násobně více budou kouřit komíny v Indii, Číně, Rusku a dalších částech světa. Někteří se už možná těší na to, až nebude ropa a plyn, zdroj všeho zla, a že konečně vznikne dokonalá ekologická, progresivní multikulturní společnost.

Kandidátka na Nobelovu cenu zelená Greta by chtěla, aby dřevo už nebylo považováno za obnovitelný zdroj. Lidé, kvůli drahým cenám plynu a elektřiny, přecházejí na topení dřevem, kradou ho z lesů, a proto by se jim topení dřevem mělo zakázat. Lidé by neměli topit dřevem také z důvodu, protože je to prý zdraví škodlivé. Tak mám pocit, že od zimy „jako v Rusku“, která zdraví také moc neprospívá, by nás mohlo zachránit jen globální oteplování, tři svetry nebo knížecí rady od lidí, kteří nikdy šetřit nemuseli, lidem, kteří jsou nuceni šetřit celý život.

Zelená energie je v EU dotována miliardami Eur. Je to obrovský business, jak podojit státy i občany. V Německu se zpátečníci rozhodli nezavřít jaderné elektrárny podle plánu. Asi si spočítali, že i kdyby odebrali z Česka všechnu energii, jejich průmysl by se mohl zastavit. Zelená energie by mělo být něco, co přináší zisk a prosperitu bez ničení přírodních zdrojů, ale je to spíše něco, co umožňuje transfer peněz od občanů k vyvoleným a ještě se po lidech chce, aby tomu tleskali. Teď ten transfer stojí občany víc, než je jim milé.

Najednou se ukazuje, že cena elektrické energie je víc než závislá na ceně plynu. Člověk by řekl, že je fajn, že v Česku jsme schopni vyrábět dostatek elektrické energie za rozumnou cenu, pokud bychom tu energii neposílali na evropskou burzu a nekupovali si ji velmi draze zpět. Je jasné, že tento systém někomu mimořádně vyhovuje. Potichu ho někdo vytvořil a teď se, občane, div. Nikdo za nic nemůže a změnit to prý už nelze. Občane, můžeš být rád, když ti stát něco jako hlavní akcionář ze svých zisků přispěje, aby ses pod tíhou účtů nezhroutil. Za to zaplatíš jen větší závislostí na systému.

Když se novináři zeptají politiků, jak tu krizi budou řešit, odpovědí je, že pojedou hledat společné evropské řešení. Když představitel státu něco takového řekne, znamená to, že nemíní dělat nic, není to politik suverénního státu, neslouží zájmům svých občanů ale někoho jiného. Už chápu, proč mi babička říkala, že Češi jsou lokajský národ a nikoliv husitský, jak jsem jako kluk chtěl věřit.

Není mi jasné, jak ubráníme Ukrajinu tím, že místo toho, abychom odebírali od Ruska hodně plynu a ropy za nízkou cenu, ho odebíráme málo za velkou cenu. Mám z toho pocit, že Rusko takhle dostává více za méně a jako bonus bude zhroucení evropské ekonomiky. Když jsme se měli připojit k plynovodu z Polska, tak politikové ANO zřejmě Rusko jako ohrožení ještě nebrali. To by ta řeka plynu jen tak nevyschla a mohli bychom v klidu budovat světlé evrop­ské zítřky. Ještě, že nám z Ruska posílají štěpný materiál do našich jaderných elektráren, ale třeba nějakého uvědomělého politika napadne, že bychom ho měli odmítnout.

Občané už dopadů energetické krize začínají mít dost. Vyšli proto minulý víkend do ulic Prahy. Pokud vím, byl to slušný a disciplinovaný protest asi sedmdesáti tisíc lidí. To není málo. Jak to hodnotila vláda, vládní politikové a média? Podle nich vyjadřují proruské názory, jsou to Putinovi zaprodanci, pátá kolona, kverulanti, dezoláti a frustráti, kteří jsou v principu proti čemukoliv. Jsou to zástupci opozičních a antisystémových sil, kolaborantská lůza, fašistická spodina, vystrašení chudáčci z Václaváku atd. Najděte si to v médiích, pokud mi nevěříte.

Je zvláštní, že lidé při tomto protestu nemávali ruskými vlajkami, aby dali jasně najevo, na čí straně jsou, ale českými vlajkami. Možná by se ale tato demonstrace líbila vládním poli­trukům, kdyby lidé mávali vlajkami Ukrajiny nebo EU. Tak by bylo zcela jasné, že nejsou proruští. Já osobně bych řekl, že nejvíc prospívají Rusku ti, kdo oslabují ekonomiku této země, její obranyschopnost a neváhají rozeštvávat a urážet vlastní občany.

Příznačné pro současnou dobu je, že uvědomělá ARD přestala vysílat Vinnetua. Zatímco pro neorudé je román od Karla Maye rasistický a mohl by zranit něčí city, pro lidi mého věku byl symbolem přátelství, vzájemného porozumění a hledání cest, jak mohou bledé a rudé tváře žít spolu v míru. Old Shatterhand by se určitě se svým rudým bratrem Vinnetuem pokusil vyčistit koryto řeky, vykopal nové přívody vody, ochránil osadníky a na­konec se dohodnul s rudými bratry na ukončení nesmyslných bojů, zakopání válečné sekyry a obnovení přítoku vody z jejich území. To je ale škaredá pohádka, že?

Zdroj