Jihočeští vědci a šumavská kauza
Uveřejněno dne 5 září 2011 000 10:27
Už je čas položit si otázku, co má být výsledkem přírodovědné revoluce, kterou nám na Šumavě předvedly nejen nevládní ekologické neziskové organizace, ministři životního prostředí za Stranu zelených, ale i vysokoškolsky vzdělaní přírodovědci, z nichž většina se honosí tituly nejvyššími – docent či profesor.
Jedním ze základních problémů Národního parku Šumava je to, že nebyl založen v přírodních pustinách, ale v krajině našich předků, kteří tu po staletí žili a hospodařili. „To není relevantní“, kontruje významný profesor Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity: „Kulturní krajina, ponechána sama sobě, po pár desetiletích kulturní krajinou být přestane, stane se „pustinou“. Kulturní krajinou nelze argumentovat, protože o tu my právě nestojíme (vůbec ten pojem „kulturní krajina“ implikuje něco historicky -památkově cenného, ale tady jde přece jenom o hospodářský smrčák – s monokulturami nepůvodního smrku (cca 86%). Ano, chyba se stala, jsou tam umělé smrčiny, ale dlouho už tam nebudou, náprava se blíží.“
Nepřipomíná vám to něco, milí čtenáři?
CO JE ZÁKON?
Sami přírodovědci destrukcí rozsáhlých a cenných ekosystémů nezohledňují hlediska ekonomická, sociální, kulturní či estetická. Nezohledňují však ani čistě přírodovědné faktory: změny bilance energetické, vodní, proudění a výměny vzduchu, bioklima v atmosféře i v půdě. Není respektováno životní prostředí v lesích, samozřejmě také chráněné zákony.
A další perla z pera profesora Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity: „Zákon není argument – v zákonech je to, co tam nějaká vlivná skupina vnutila“. Je poněkud humorné, pokud on a další přírodovědci následně hodnotí, jak dodržuje zákony někdo jiný, jenž ohrožuje – právě dodržováním zákonů – nejen vědecké renomé jihočeských vědců, ale i jejich ekonomickou prosperitu.
ŽE BY JEN OTÁZKA INTELEKTU?
Nikoliv. Anarchie jihočeských přírodovědců, táhnoucích se na veškerá jednání s batůžky a lahví minerální vody – má zcela jiné důvody. Nejdůležitějším cílem každé revoluce je nastolení diktatury. V našem případě diktatury přírodovědné. Hodnotový systém se náhle mění. Pryč s civilizací. Pryč s kulturou. Pryč s obyvateli šumavských obcí a turisty. Přírodní procesy a kůrovec zajistí vznik nepřístupné pustiny. Primární výzkum takto vzniklé „divočiny“ pohne světovými dějinami výzkumu. Ale podobně jako tomu bylo u Mezivládního panelu pro klimatické změny, jeho manipulovaných výzkumů a falšovaných počítačových výstupů – bude na konci zase jen ostuda. Zatímco v Londýně anarchisté rabují, v Německu a Francii podpalují auta, u nás – pod rouškou vyšších cílů- vysokoškolsky vzdělaní pedagogové a jejich studenti likvidují národní park. Zase jsme světoví.
A CO ZA TO?
Účetní data minulé Správy Národního parku Šumava vypovídají jasně o tom, kolik financí odčerpali přírodovědci na své badání. Tedy na takové bádání, které vyhodnocuje přírodní jevy odehrávající se na Šumavě a formuluje závěry a doporučení, které – dle představ přírodovědců – by měly být závazné de facto pro všechny: pro vedení Národního parku Šumava, pro politiky, obyvatele Šumavy a tedy potažmo pro všechny občany České republiky.
Tak například velmi známá mediální tvář, zastupující názory a zájmy jihočeských vědců: RNDr.Jakub Hruška : za rok 2009-2010 mu bylo Národním parkem Šumava, resp. ředitelem Krejčím – proplaceno několik faktur v celkové hodnotě 230 000 Kč, a to za modelování chemismu vod pro perlorodku říční a dále za poradenské služby při tvorbě Plánu péče.
Dalším příjemcem financí je prof. Ing. Zdeněk Landa, CSc. a Jihočeská univerzita za výzkumy a dodávky známé entomopatogenní houbyBeauveria bassiana, jejíž praktický účinek je velmi diskutabilní a pohybuje se na hranici experimentu. Národním parkem bylo za výzkum a dodávky houby v letech 2009 – 2011 vyplaceno 1 505 000 Kč, dále za monitoring raka říčního 100 000 Kč.
Velmi štědře se chovala minulá správa parku i k nevládní neziskové organizaci Přátelé Šumavy, zastupované kontroverzním panem Františkem Hailem, která obdržela na vznik a chod „Zeleného bodu ve Strašíně“ v letech 2009-2011: 501 722 Kč
DÁLE Z VEŘEJNÝCH PROSTŘEDKŮ ČESKÉ REPUBLIKY (VÝZKUM, VÝVOJ A INOVACE PODPOROVANÉ Z PROSTŘEDKŮ ČR – zdroj: www.isvav.cz ) OBDRŽELI:
Prof. Ing. Zdeněk Landa, CSc. na monitoring výskytu a cílené využívání entomopatogenních hub přirozeně asociovaných s populacemi lýkožrouta smrkového ve smrčinách NP a CHKO Šumava (2008-2010) 6 156 000 Kč.
RNDr.František Pojer za výzkum vlivu hospodářských zásahů na změnu v biologické rozmanitosti ve zvláště chráněných územích (2000-2003): 18 263 000 Kč
Prof. Ing. Hana Šantrůčková, CSc. jako koordinátor výzkumu Ekologické, evoluční a experimentálně biologické přístupy ke studiu a vzniku a významu biodiverzity (2005-2011): 202 156 000 Kč
Prof. Ing. Hana Šantrůčková, CSc spolu s doc. Jaroslavem Vrbou, CSc. : Limitující faktory a omezení biologického zotavování z acidifikace(2007-2009): 7 691 000 Kč
RNDr. Jakub Hruška: Biogeochemické cykly ekologicky významných prvků ekosystémů NP Šumava (2004-2005): 2 464 000 Kč
Jména příjemců se opakují. A to i pod nejrůznějšími nesmyslnými peticemi adresované českým institucím a státníkům. Uvedené sumy se pohybují v řádech statisíců až stamilionů. Těžební firmy a občané mohou jen tiše závidět. A naši vědci se právem cítí jako nepostradatelní, hodnotil-li v minulosti kdokoliv jejich přínos pro českou vědu takto vysokými odměnami.
Opět se potvrzuje, že každá revoluce vede k osobním či mocenským ziskům. I ta šumavská – přírodovědná. Představa mizejících hmotných statků z grantů a dotací nutí vědeckou přírodovědnou frontu k nebývalým aktivitám. Peticím, mediálním výstupům a divadélkům. Vzniklo hrozivé přírodovědné ochotnické divadlo s výrazným destruktivním potenciálem. Je provázeno demagogií a překrucováním skutečnosti, neobvyklou agresivitou, odvoláváním se na mezinárodní neziskové nevládní organizace, nemající žádnou faktickou moc (například EUROPARC). A vše se děje za mohutné podpory našich tradičně neobjektivních médií v letní sezóně, která díky šumavské kauze nebyla až tak moc okurková.