JSOU ELEKTROMOBILY EKOLOGIČTĚJŠÍ NEŽ AUTA SE SPALOVACÍM MOTOREM? ZÁLEŽÍ, JAK TO MĚŘÍTE

I když by se mohlo zdát, že nástup elektrických aut je fenoménem dnešní doby, historie elektromobility je vlastně velmi stará. Nedá se přesně určit, kdy a kde vznikl první elektricky poháněný vůz, ale kořeny můžeme hledat již v první polovině 19. století v Maďarsku, Nizozemí a Spojený státech.

Do výroby elektrických aut se na přelomu 19. a 20. století pouští i taková jména, jako Ferdinand Porsche nebo Henry Ford. Lze konstatovat, že toto byl zlatý věk elektromobility, protože na silnicích v té době bylo více elektrických vozidel než aut se spalovacím motorem. Nicméně byl to právě Henry Ford a jeho vynález první pohyblivé montážní linky, co dokázalo zpřístupnit osobní automobily širokým masám a dalo základ dopravnímu systému založenému na benzínu, který vydržel více než sto let.

Koncem 90. let 20. století se elektromobilita dočkala výraznějšího oživení, a to díky projektům společností General Motors, Renault a především Toyoty, která jako první automobilka uvedla na trh sériově vyráběné hybridní automobily (Prius). Teprve od roku 2010 však většina automobilových společností – po vzoru společnosti Tesla – začala masivně investovat do elektrifikace svého výrobního programu, který byl a je široce podporován štědrými vládními pobídkami.

Náklady na energii

Otázkou však zůstává, nakolik jsou elektromobily skutečně čisté. Je zřejmé, že vozidla poháněná bateriemi nevypouštějí žádné škodliviny ani emise CO₂, na rozdíl od svých benzinových nebo naftových protějšků.

Jak vysvětluje Patrice Simon, zástupce ředitele výzkumného centra RS2E Electrochemical Energy Storage Network a profesor na Univerzitě Paula Sabatiera v Toulouse, nyní již víme, jak vyhodnotit množství CO₂, které vozidlo vypouští po celý svůj životní cyklus. „Přesněji řečeno, víme, jak vyhodnotit emise CO₂ na kWh při výrobě baterií. To do značné míry závisí na národním energetickém mixu.“

Ekologické náklady budou tedy mnohem vyšší v ekonomikách, jako je Čína, Polsko, USA nebo Německo, které využívají především fosilní paliva. Naopak tomu bude u ekonomik s nižšími emisemi oxidu uhličitého, jako je například Francie (jejíž elektrický systém je z více než 75 % poháněn jadernou energií) nebo Norsko (které se spoléhá na vodní energii).

Recyklace baterií

Různé organizace – včetně chicagské Argonne National Laboratory a belgické univerzity v Liège – se snaží vypočítat, kolik tisíc kilometrů musí elektromobil ujet, aby emise uhlíku vzniklé při jeho výrobě  „vyrovnaly“. Výsledky se liší v závislosti na použitých parametrech.

„Fakt je, že více než 90 % kovů lze recyklovat. Nicméně je třeba ještě zapracovat na tom, aby byl tento proces nákladově efektivnější a šetrnější k životnímu prostředí. V současné době se v této oblasti provádí mnoho výzkumů,“ vysvětluje Simon. Vzhledem k obrovskému množství baterií, které bude v budoucnu nutné recyklovat, ale není jiné cesty.