Jsou v plynárenství nutné diletantské bojkoty?
Uveřejněno dne 12 ledna 2018 000 13:43Havárie na jednom z klíčových plynárenských zařízení pro bezpečné zásobování části evropských obyvatel plynem. Havárie, která si 12. prosince letošního roku vyžádala lidský život a řadu zraněných, přičemž část z nich je v těžkém stavu. Co se vlastně ve východorakouské obci Baumgarten an der March stalo? To se veřejnost doví po řádném šetření příčin, což bude nějakou dobu trvat. Energetická bezpečnost v oblasti dodávek plynu je však ohrožena, byly vyhlášeny stavy nouze.
Chce se mi věřit, že u tak důležitého evropského plynárenského uzlu nedošlo k nesmyslným „módním trendům“, jako je snižování nákladů, restrukturalizace, výplody některých poradenských firem, které nenesou zodpovědnost za tzv. úspory, jež se mohou dostat až za hranu skutečné efektivity a překročit hranici bezpečnosti s jediným cílem růstu zisku.
Nad tím vším visí otazník: je nutné, aby se do tak vysoce odborného segmentu energetiky vnášely neustále nějaké bojkoty těch, kteří tomu odborně vůbec nerozumí? Pracovala jsem v plynárenství od sedmnácti let, více než čtyřicet let se v tomto sektoru pohybuji. Troufám si říct, že nepatřím k těm, kteří se s vidinou velkých peněz, jež se v plynárenství určitě točí, stali tzv. odborníky, naučili se několik frází a teď chytračí. Přitom tento sektor vědomě, nebo spíše nevědomě ničí.
Jak dlouho si Gazprom nechá diktovat požadavky v mnohých směrech nesmyslné evropské energetické legislativy, která vytahuje peníze z kapes daňových poplatníků a buduje nefunkční energetický moloch, jenž se brzy může stát základem evropského skanzenu?
Investice do energetiky se stávají výsadou státních rozpočtů, nikoliv potřeb energetických společností, trhu a občanů. Opravdu si skutečný odborník myslí, že to je správný směr?
Gazprom si je vědom oboustranně významného obchodního partnerství s Evropou. Bezpečnost dodávek pro Evropu chce zajistit realizací vlastních investic do infrastruktury (například Nord Stream, South Stream a další). Prozatím se v nesrozumitelném bojkotu těchto staveb daří ze strany Evropy vše brzdit.
Budeme tak dlouho dělat kapric, až odbytiště zemního plynu bude směrováno do prudce se rozvíjejících ekonomik v zemích Asie. A Evropa si bude v klidu, jako hovnivál, budovat svůj energetický sen, lépe řečeno skanzen. A co chudák občan?
Autorka je předsedkyně Institutu Aleny Vitáskové, bývalá předsedkyně Energetického regulačního úřadu