Kdo má na Šumavě ekonomické zájmy?

Řada demonstrací před budovou pražského ministerstva, blokáda na Šumavě, tisková prohlášení vědců o tom, jak je Stráský nekompetentní a škodí přírodě. Po několika měsících je zřetelné, že odpor proti řediteli Stráskému je veden občanským sdružením Hnutí DUHA, platformou Šumava Pro a některými vědci z Jihočeské univerzity. Aktivisté stále upozorňují na jakousi nebezpečnou dřevařskou lobby, která se chystá ze Šumavy udělat obrovskou holinu a prodejem dřeva dosáhnout pohádkových zisků.Žádná firma ani jednotlivci však nikdy nejsou jmenováni, protože skoro jistě neexistují. Aktivisté opakovaně obviňují své odpůrce ze záměrů zbohatnout na prodeji šumavských pozemků či záměru proměnit Šumavu na lunapark.

Pokud se současnému řediteli podaří razantními opatřeními proti kůrovci zastavit obrovské usychání lesů, těžba dřeva velmi poklesne. To je špatná zpráva pro všechny, kteří v minulosti na těžbách dřeva a propagaci filozofie „bezzásahovosti“ profitovali. Připomeňme, že řediteli Stráskému dávají opakovaně podporu všechny šumavské obce, zastupitelstva Jihočeského i Plzeňského kraje i oba krajští hejtmani. O podpoře ministra životního prostředí a prezidenta republiky nemluvě. Opravdu všichni tito volení zástupci veřejnosti napříč politickými stranami mají své ekonomické zájmy na Šumavě? Není to náhodou naopak?

Z informací MŽP vyplývá, že Hnutí DUHA získalo za poslední čtyři roky na propagační akce na Šumavě na dotacích od tohoto ministerstva 3,2 milionu korun. Málokdo ví, že i letošní akce na Šumavě jsou financovány z grantu MŽP, který podepsalo předchozí vedení ministerstva. Téměř 200 tisíc fakturovalo Hnutí DUHA v posledních letech přímo správě NPŠ. Divíte se ministrovi a řediteli Stráskému, že chce tok těchto peněz zastavit? Zakladatelem platformy Šumava Pro, která hlasitě kritizuje ředitele Stráského, je občanské sdružení Přátelé Šumavy. Předseda tohoto sdružení pan František Hail již několik let hlasitě brání bezzásahovost a divočinu na Šumavě. Dotazem na správě NPŠ lze zjistit, že tentýž František Hail získal od národního parku v posledních dvou letech za dřevařské práce více než 3,5 milionu korun. Dalším členem občanského sdružení Přátelé Šumavy a dnešní mluvčí Šumava Pro je pan Petr Ješátko, za dob ředitele Krejčího šéf kalamitního štábu národního parku. V letech 2009 a 2010, kdy byl Petr Ješátko pravou rukou ředitele Krejčího, fakturovalo občanské sdružení Přátelé Šumavy ve 12 fakturách národnímu parku částku 500 tisíc korun za propagaci „bezzásahovosti“ (zajištění propagačních materiálů a služeb). Divíte se řediteli Stráskému, že další propagaci neobjednává?

A vědci? Vědecká práce Limitující faktory a omezení biologického zotavování z acidifikace: Jaká je budoucnost horských ekosystémů Šumavy?, kterou spoluřešil Dr. Jaroslav Vrba (JčU), jedna z mediálních tváří suché Šumavy, byla podpořena ze státního rozpočtu částkou 7,6 milionu. Na Monitoring výskytu a cílené využívání entomopatogenních hub přirozeně asociovaných s populacemi lýkožrouta smrkového ve smrčinách NP a CHKO Šumava získal profesor Zdeněk Landa (také JčU) státní podporu 6,1 milionu.

Připomeňme si, že se jednalo o vychvalovanou houbu Beauveria bassiana, která měla zachránit Šumavu před kůrovcovou kalamitou a jejíž aplikace se pro neúčinnost již zastavila. Další dotace a podpory na šumavské výzkumy lze snadno nalézt na www.isvav.cz. V letech 2009 a 2010 fakturovali vědci z Jihočeské univerzity přímo Národnímu parku Šumava za další výzkumy a monitoring částku 1,5 milionu korun. Předseda dnešní „stínové vědecké rady“ Jakub Hruška, dnes velký kritik ředitele Stráského, fakturoval v letech 2009 a 2010 národnímu parku za poradenské služby a odborné práce částku 230 tisíc korun. Netvrdíme, že by vědci na Šumavě neměli bádat. Samozřejmě i uznáváme, že některé výzkumy skončí ve slepé uličce a jejich výsledky nejsou v praxi použitelné, od toho věda je. Nepovažujeme však za seriózní, když se lidé, kteří jsou ekonomicky napojeni na bývalé vedení parku, zapojují do mediální kampaně proti novému řediteli.

Není snadné zmapovat všechny finanční toky, kterými si bývalé vedení ministerstva životního prostředí a Národního parku Šumava zajišťovalo mediální podporu „bezzásahovosti“ a vysokých těžeb dřeva.

Není to ani úkol pro senátory, ale pro investigativní žurnalisty. Když však někdo volá po odvolání ředitele Stráského, je dobré vědět, jaké má (či měl) na Šumavě ekonomické zájmy.

Zdroj