Kdo stojí za podvodem s globálním oteplováním?

„Při hledání nového nepřítele, který nás sjednotí, nás napadlo, že se k tomuto účelu dá využít znečištění, hrozba globálního oteplování, nedostatek vody, hladomor a podobně… Skutečným nepřítelem je však lidstvo jako takové. “Takto začíná 75. strana publikace Římského klubu „První globální revoluce“ (1991).

Před tím se v této publikaci dozvídáme: „Jakkoliv rouhavě to může znít, demokracie už nestačí na řešení úkolů, které jsou před námi. Složitost a technická povaha dnešních problémů znamená, že volení zástupci leckdy nedokážou včas přijmout potřebná kompetentní rozhodnutí (s.70)“. „Zdá se, že lidé potřebují společnou motivaci v podobě společného nepřítele, aby se dokázali spojit a spolupracovat… hledání obětních beránků je taktika stará jako lidstvo samo. Když nevíte, co s domácí politikou, odveďte pozornost k hrozbám z vnějšku. Sjednoťme národy proti vnějšímu nepříteli, buď skutečnému, nebo k tomu účelu vymyšlenému.“ (s.71)
Je až zarážející, jak otevřeně autoři diskutují manipulace s lidmi a proti lidem. Kdo jsou lidé stojící, za Římským klubem? A jak daleko jsme se v naplňování jejich „globální revoluce“ dostali? Globální oteplování se stalo hlavním tématem snad všech světových zpravodajství. V západní Evropě dokonce pouštějí v televizi děsivé reklamy na globální oteplování. Bohužel jen málo lidí si najde dostatek času na to, aby si pořídili knížku nebo se podívali na film a měli možnost si racionálně porovnat argumenty jak zastánců, tak odpůrců „boje se změnami klimatu“. Velká část veřejnosti zaznamenala, že těsně před začátkem Kodaňské konference proběhla médii zpráva o hackerském útoku na vědecké pracoviště, které se podílelo na přípravě „oteplovacích“ zpráv.Aféra Climategate tak rozkryla rozsáhlý podvod vědců z IPCC (Mezinárodní panel pro klimatické změny při OSN), kteří „vyráběli globální oteplování“ přesto, že se posledních deset let země spíšeochlazuje. Tato zpráva zásadně otřásla vědeckou veřejností a nakonec prosákla i do médií, která se nejvíc podílela na vytváření „globálně oteplovací horečky“. Lidé, kteří jsou informovaní, se ale diví, proč stejně razantně neotřásla i politikou. Jak je možné, že se politici následně scházejí na konferenci v Kodani a dál si prosazují svůj „globálně oteplovací“ plán. Proč také jim neotevřela aféra oči?

Česká média se aférou zabývala pouze okrajově. Češi, kteří nevládnou angličtinou, jsou tak odkázáni na zprávy bloggerů. Pečlivě zachytil aféry okolo globálního oteplování na svém blogu Vítězslav Kremlík (nově klimaskeptik.cz). Kremlík rozkryl i množství následného desinformování a mlžení v médiích. Například uvedl na pravou míru tvrzení, že za výzkumy globálního oteplování stojí 2500 vědců z IPCC a skandál se týká pouze několika z nich nebo, že ostatní nezávislé instituce potvrzují závěry IPCC a tudíž se není potřeba strachovat o kvalitu klimatické vědy. Je zřejmé, že tyto zprávy byly do médií vypuštěny pouze jako mediální manipulace snažící se zakrýt pravou podstatu skandálu a rozsah celého podvodu. Mezi další aféry, které otřásly důvěrou v klimatologickou vědu na začátku roku 2010, stojí za zmínku zapojení institutu NASA do manipulování s daty nebo omluva IPCC za poplašnou zprávu, že Himálajské ledovce roztají do roku 2035. Tyto skandály shrnul poslanec evropského parlamentu Nick Griffin.

Zajímavé naopak je, že se proti tomuto novému „náboženství“ otevřeně v minulosti společně postavilo přes 30 000 vědců i odborníků a známých osobnosti. Mezi nimi je například prezident Světové federace vědců nebo zakladatel americké televize Weather Channel (oblíbený meteorologický kanál v USA, který dosahuje sledovanosti až 8 miliónů diváků) John Coleman. Tato informace je ale v médiích po celém světě systematicky blokována a sami vědci si na to oprávněně stěžují.

Co a kdo má tak velkou moc, že dokáže tyto nepohodlné pravdy ututlat v mainstreamových médiích? Z médií jsme se dozvěděli, že jednání na konferenci v Kodani nebyla úspěšná. Lord Monckton, bývalý poradce Margaret Thatcherové ale vysvětluje, že se podařilo vyčlenit 100 miliard dolarů pro vytvoření fondu na adaptaci na klimatické změny, jejichž velká část bude použita na vytvoření nové nadnárodní byrokracie.

Biopaliva

Lidé se také ptají, jak je možné, že se ve jménu boje s globálním oteplováním prosadila v západním světě politika biopaliv i přesto, že je zřejmé, že škodí nejen lidem, ale i přírodě. Existuje celá řada studií, které prokazují, že se při výrobě biopaliv uvolňuje do prostředí více skleníkových plynů, než při spalování fosilních paliv. Dokonce existují studie prokazující, že energetická bilance celého výrobního procesu biopaliv je záporná (víc energie se spotřebuje během produkce, než se nakonec získá). Hlavním skutečným důsledkem celé politiky je zpomalení hospodářského růstu, zbytečné drancování zemědělské půdy, paradoxně rozsáhlé kácení deštných pralesů kvůli pěstování energetických plodin, ale především přivedení více jak 100 miliónů lidí pod hranici chudoby v důsledku raketového zvýšení cen potravin (dle odhadu Světové banky). Dá se tedy mluvit spíše o jakési biopalivové genocidě chudých, než o snaze zachránit planetu (viz Brezina). Jako Češi bychom měli vědět, že politika biopaliv nás jako spotřebitele vyjde na 10 miliard korun ročně (Petr Mach: Jak vystoupit z EU s. 90). Dnes se již oficiálně Římský klub i Greenpeace od biopaliv distancují, ale cílem EU nadále zůstává zvýšit podíl biopaliv v pohonných hmotách na 10 % do roku 2020. To podle odhadů zabere 17,5 miliónů ha zemědělské půdy!

shrnutí:

• 1< během procesu výroby biopaliv se více energie spotřebuje než vyrobí
• 1Kč připlácíme ke každému litru paliva na biopaliva
• 4x více škodí biopaliva než benzín a nafta a produkují i více skleníkových plynů
• 50 litru biopaliva spotřebuje stejné množství rostlin, které by stačilo k přežití jednoho člověka celý rok
• 2500Km2 (oblast 50×50km) osázených biopalivy je energetický ekvivalent k jednomu temelínskému jadernému reaktoru
• 350 000ha (zhruba stejný počet fotbalových hřišť) deštného pralesa padne ročně v důsledku zvýšené poptávky po zemědělské půdě
• 100 000 000 lidí se dostalo v důsledku růstu cen potravin způsobených biopalivy pod hranici chudoby (odhad Světové banky)
• 6 000 000 000 Kč stojí české spotřebitele politika přimíchávání biopaliv ročně celkem (EU nám pro srovnání v roce 2007 poslala zhruba dvojnásobek této částky)

Stejně tak i masivní dotační podpora solárních a větrných elektráren, jejichž skutečná návratnost se bez dotací nachází daleko za jejich životností, vypadá spíš jako snaha zastavit hospodářský růst než jako snaha zachránit planetu před emisemi CO2. Výkup elektřiny ze solárních panelů nás jako spotřebitele přijde ročně na 20 miliard (Mach: Jak vystoupit z EU s. 90). Celkově nás to bude stát 750 miliard korun! Pro srovnání to je 35x více, než nám v roce 2008 EU poslala.

Co je Římský klub?

Římský klub je globální klub světových elit, který byl založen v dubnu 1968. Celosvětovou pozornost získal v roce 1972 svou zprávou „Meze růstu“ (The Limits To Growth 1972). Zpráva alarmujícím způsobem varovala, že je třeba zastavit hospodářský růst a že svět stojí před vyčerpáním přírodních zdrojů, především ropy do roku 1992. Není třeba skoro dvacet let poté zdůrazňovat, že se tento katastrofický scénář nenaplnil. V roce 1974 vydal Římský klub další publikaci „Lidstvo v bodu zvratu“ (Mankind at turning point). V této publikaci se první straně doslova píše „Země má rakovinu a tou rakovinou je lidstvo“. V knize  „Populační bomba“(Population bomb 1976) Paul Ehrlich, člen Římského klubu, na straně 152 dodává „Musíme přestat s naší snahou léčit symptomy a přikročit k vyříznutí rakoviny. Tato operace bude vyžadovat zřejmě mnoho brutálních a bezcitných rozhodnutí.“ V dnešní době Římský klub úzce spolupracuje s OSN i EU a má své zastoupení ve 31 státech. Hlavním tématem publikací Římského klubu je nutnost vytvoření nového„spravedlivějšího“ světového řádu (New World Order) s „rozdílným“ přístupem k demokracii, trhu, lidským svobodám, přírodním zdrojům než doposud.

David Rockefeller a OSN

David Rockefeller kromě Římského klubu přímo podporuje také několik dalších organizací. Je také prominentním členem skupiny Bilderberg již od jejího založení. Je čestným předsedou organizace Council on Foreign Relation (ta má v ČR také pobočku) a zakladatel Trilaterální komise. Všechny tyto organizace sdružují na soukromé bázi osoby z nejvlivnější politických a ekonomických kruhů. Z Čech tato setkání navštívili například Karel Schwarzenberg, Alexandr Vondra, Jiří Pehe a Jan Švejnar. Přestože skupina Bilderberg sdružuje nejmocnější lidi na planetě, není příliš známá. Oficiální média o jejím zasedání, které se koná jednou ročně, v minulosti informovala jen zcela výjimečně. Možná proto, že mezi účastníky setkání byli i majitelé největších mediálních celků a obsah jednání skupiny Bilderberg je považován za tajný.

Na posledním zasedání Bilderbergu, které se konalo 12. listopadu 2009 ve stejném zámečku v Bruselu, na kterém se v roce 1957 podepisovala zakládající smlouva EU, byl přítomen také Herman Van Rompuy. Van Rompuy byl o pár dní později oficiálně zvolen prezidentem EU. V části projevu před skupinou Bilderberg, který se podařilo novinářům získat, mluvil především o jeho plánu zavedení nových „zelených“ celoevropských daní. Ve svém inauguračním projevu pak překvapil mnohé svým prohlášením, že „rok 2009 byl prvním rokem globální vlády“. Jak upozornil člen Evropského parlamentu Mario Borghezi i ostatní nominovaní na post prezidenta a ministra zahraničí EU byli v minulosti hosty Trilaterální komise nebo Bilderberg skupiny.

Rockefeller je zastánce řízené populační kontroly a je také obdivovatelem Maovy politiky v Číně (New York Times, 10.8.1973). Abychom porozuměli moderním dějinám, je potřeba si uvědomit, že Rockefellerovy nadace v minulosti podporovaly a stále podporují výzkum eugeniky (genetické šlechtění lidstva), která stojí v pozadí dnešní OSN a její populační politiky. Rockefellerova nadace například finančně podporovala Kaiser Wilhelm Institut, který fungoval jako základna pro myšlenky nacistické rasové hygieny (Kuhl s. 152). Za pozornost stojí také určitě otázka, jakou finanční roli hrála Rockefellerova rodina během 2. světové války a jakou roli hrála v souvislosti s pokusem o fašistický převrat v USA v roce 1933 (Archer).

Abychom dále pochopili spjatost Rockefellerovy rodiny s OSN, je dobré upozornit například na to, že Rockefeller daroval půdu pro stavbu sídla OSN v New Yorku a je představiteli OSN nazýván „otcem zakladatelem“.

V knize „Účel a filosofie UNESCO“ píše Julian Huxley – první ředitel UNESCO na straně 21následující: „Přestože je pravdou, že radikální eugenická politika bude po mnoho let politicky a psychologicky nerealizovatelná, bude důležité, aby se UNESCO podrobně zabývalo problémem eugeniky, aby si občané uvědomili, co je v sázce, a aby nakonec to, co je dnes nemyslitelné, mohlo být považováno za přijatelné.“

Ve svých memoárech David Rockefeller na straně 405 uvádí: „Někteří věří, že jsme součástí spiknutí proti zájmům USA, nazývají mě a členy mojí rodiny ,internacionalisty’, kteří spolupracují s dalšími na vytvoření jedné integrované globální politické a ekonomické struktury – jednoho světa, chcete-li. Pokud by toto byla moje vina, tak jsem vinen a jsem na to hrdý.“

Členové Římského klubu

Maurice Strong byl už od útlého věku 19 let oblíbencem Davida Rockfellera. V roce 1972 se stal prvním ředitelem programu OSN pro životní prostředí. Pod jeho vedením tato organizace v roce 1988 založila Mezinárodní panel pro klimatické změny – IPCC. V roce 1992 Strong předsedal summitu OSN v Riu. Maurice Strong je nazýván architektem Kjótského protokolu. Mezi roky 1997 a 2005 sloužil jako poradce generálního tajemníka OSN Kofiho Annana. V roce 2005 odstoupil z funkcí v OSN kvůli skandálu, při kterém šlo o to, že převzal v roce 1997 šek od režimu Saddáma Husajna v hodnotě jednoho miliónu dolarů. Skandál se týkal programu OSN„ropa za potraviny“. Strong je obhájce toho, aby rodiče v budoucnu museli získávat vládní licenci na možnost mít dítě. Ve své knize  „Kam po zemi kráčíme?“ (Where on earth are we going? 2001) nám Strong, představuje svojí vizi světa v roce 2031. V této vizi lidstvo rapidně vymírá v důsledku válek, nemocí a přírodních katastrof a na planetě zůstává pouze 1,6 miliardy lidí.

John Holdren je pravděpodobně nejkontroverznější osoba ze všech, kteří jsou zapleteni do podvodu s globálním oteplováním. V současné době působí jako poradce prezidenta Baracka Obamy. Je také přímo zapletený do skandálu Climategate. V knize Ecoscience, kterou napsal společně s Paulem Ehrlichem, členem Římského klubu, popisuje svoje představy o budoucí globální totalitní vládě, která bude mít naprostou kontrolu nad populací. Holdren v této knize zvažuje například zavedení plošné sterilizace populace prostřednictvím přidávání chemikálií do pitné vody (str. 787) a jiné pouze těžce uvěřitelné koncepty. Na straně 943 například píše:„Planetární režim, by dostal zodpovědnost za rozhodování týkající se optimální velikosti jak světové, tak regionální populace. Každá země by dostala přiděleno jisté číslo v rámci svých regionálních limitů. Světová vláda by ale měla pravomoc tyto limity vynucovat.“

Al Gore je bývalý viceprezident USA, hlavní propagátor kampaně proti globálnímu oteplování. Za svoje nasazení v boji proti „změnám klimatu“ a za svůj katastrofický film „Nepříjemná pravda“získal Nobelovu cenu míru a Oskara. Tento film byl masivně distribuován do škol v USA a Velké Británii. Ve Velké Británii nejvyšší soud rozhodl, že film obsahuje 9 zásadních vědou nepodložených informací. Film sice nezakázal pouštět ve školách, ale nařídil, aby na tyto chyby učitelé povinně poukázali. Gore vedl delegaci USA na Světový summit v Riu a Kjótskou klimatickou konferenci. Předsedal také setkání Římského klubu ve Washingtonu v roce 1997. Ve svém projevu z 8.7.2009 na konferenci pořádané britskými novinami The Times prohlásil:„globální vládnutí přinese pozitivní změnu v boji se změnami klimatu“.

Ted Turner je zakladatel televizní sítě CNN a otevřený obhájce řízené světové depopulace. Ve svých veřejných vystoupeních mluví o populačním cíli dvě miliardy obyvatel. Jako hlavní příčinu světového oteplování vidí přelidnění světa. Turner také prohlašuje, že díky globálnímu oteplování se zvedne teplota o osm stupňů do 30ti let a z lidí na zemi se stanou kanibalové. Je také celkově nejštědřejším sponzorem Greenpeace.

Mezi další významné členy Římského klubu patří Václav Havel, Michail Gorbačov, Javier Solana, Bill Clinton, princ Filip z Belgie, královna Beatrix z Nizozemí (majitelka Dutch Shell), Romano Prodi (bývalý předseda Evropské komise), Jacques Delors (bývalý předseda Evropské komise).

Závěr

Zdá se, že existuje velmi blízký vztah mezi fikcí globálního oteplování, snahou o redukci populace, snížením hospodářského růstu a tlakem na ustanovení jedné světové vlády (Global Governance, New World Order). Svět se v posledních pár letech zásadně změnil. Ve skutečnosti již neprobíhá tradiční boj mezi pravicí a levici. Hlavní politické strany se svými programy příliš neliší. Svět rozdělil lidi podle jejich přístupu k Novému světovému řádu (NWO).

První skupina jeho tvorbu otevřeně podporuje. Systematicky prosazuje nutnost omezení emisí CO2 kvůli „změnám klimatu“. Pod rouškou svobodného obchodu omezuje demokracii nadnárodními byrokratickými celky a pracuje na zrušení suverenity národních států. Usiluje o zavedení globálních finančních regulací v rámci boje s „finanční“ krizí. Omezuje práva jednotlivce v rámci „boje s terorismem“. Podporuje intervenční zahraniční politiku „vojenským vyvážením demokracie“.

Například evropští socialisté mají Nový světový řád přímo ve svém hlavním volebním programu(stažen ze stránek v červenci 2010 nyní zde, samostatný detailní článek zde). Ten obsahuje redukci emisí CO2 o 95 procent do roku 2050, evropskou armádu i rozpočet a začlenění EU do globální vlády. To samé v bledě modrém prosazují ve svých projevech a článcích Jan Švejnar iVáclav Havel.

Druhá skupina o NWO nic neví nebo jednoduše podlehla politickému a finančnímu tlaku a neklade nebo přestala nastolení klást odpor. Do té můžeme zařadit například většinu ODS nebo britské konzervativce. To se projevuje třeba převzetím „zelené politiky“ nebo zrušením slíbeného referenda k Lisabonské smlouvě.

Třetí skupina již dnes zcela otevřeně vystupuje proti této ideologii. Dovolím si vyjmenovat hlavní představitele této třetí skupiny, kteří se nebojí o programu Nového světového řádu otevřeně hovořit:

Jesse Ventura je bývalý guvernér státu Minnesota. Finančně Venturu podporuje miliardář Donald Trump prostřednictví své televize TruTV. Na konci roku 2009 natočil Ventura sedmidílný pilotní seriál „Conspiracy theory“. První díl tohoto seriálu přilákal rekordních 1,6 miliónů diváků. Ve druhém díle Ventura otevírá nezodpovězené otázky ohledně teroristického na USA z 11. září 2001. Ve třetím díle seriálu se zaměřil na osobu Maurice Stronga a na podvod s globálním oteplováním. V dalších dílech se pak zabývá skupinou Bilderberg a tajnými projekty americké vlády na ovládnutí lidské mysli nebo tím jakým způsobem vláda v USA sleduje své občany. V září 2008 na akci uspořádané Ronem Paulem Ventura oznámil, že bude kandidovat na post prezidenta USA v roce 2012, pokud bude mít pocit, že si to Američané zaslouží.

Ron Paul je americký kongresman. V minulosti již dvakrát kandidoval za republikány na post prezidenta USA. Paul je jeden z hlavních vůdců rozsáhlých protestů libertariánů a republikánů (Teaparty) proti reformám prezidenta Baracka Obamy. Mezi hlavní témata tohoto kongresmana patří snaha o audit Federálního rezervního systému (obdoba centrální banky – zkrác. FED). Paul poukazuje na to, že FED je polosoukromá instituce a že její politika je jednou z příčin současné ekonomické krize.

Nigel Farage je bývalý předseda Britské strany za nezávislost (UKIP) a člen evropského parlamentu za tuto stranu. UKIP pod jeho vedením v roce 2009 získala 16,5 procenta hlasů a překonala britské Labouristy ve volbách do Evropského parlamentu. Nigel Farage je velmi schopný řečník. V nedávné době vystoupil jako hlavní host v pořadu Alexe Jonese.

Václav Klaus, prezident České republiky, je jeden z hrstky úřadujících politiků, kteří zpochybňují význam boje „se změnami klimatu“. Jeho kniha „Modrá nikoliv zelená planeta“ byla již přeložena do deseti světových jazyků.

Lord Christopher Monckton je bývalý poradce Margaret Thatcherové. Aktuálně je nejviditelnějším vůdcem kampaně proti podvodu s globálním oteplováním. Mediálně známý se stal mimo jiné díky používání záškodnických metod Greenpeace proti samotné organizaci Greenpeace. Mezi lidi, kterým nastoupený kurz světového dění není lhostejný, patří například i známí herci jako Chuck Norris nebo Charlie Sheen.

Glenn Beck je moderátor druhé nejoblíbenější americké show, kterou pravidelně sleduje 2,5 mil. diváků. Show je vysílána na FOX TV vlastněné Rupertem Murdochem 131. nejbohatším člověkem na planetě. Murdoch je bývalý předseda CATO institutu, jehož je Václav Klaus častým hostem. Kromě Glenna Becka dostává svůj pravidelný hodinový prostor na FOX TV také „bojovník za svobodu“ Judge Napolitano.

Alex Jones je nezávislý investigativní reportér a producent řady filmů. Jeho poslední film – Pád republiky (Fall of the Republic) připravujeme publikovat během dubna 2010. Od svého vzniku v říjnu 2009 získal tento film pouze na serveru Youtube více jak 2 miliony diváků. Projevy a televizní pořady těchto osobnosti sbíráme a s přáteli k nim překládáme titulky v rámci projektu Mustwatch.eu, kde každý může jednoduše pomoci s překlady.  Dále jsme založili nový zpravodajský portál a občanské sdružení Reformy.cz.

V publikaci První globální revoluce se píše: „Zdá se, že lidé potřebují společnou motivaci v podobě společného nepřítele, aby se dokázali spojit a spolupracovat…“ Věřím, že právě odpor k plánu, který pro nás připravily světové elity, může být ten klíčový jednotící faktor pro lidi na celém světě, kteří touží po znovuzískání svobody, národní suverenity, nízkých daní a nezkorumpovaného státu.

Vít Jedlička, zakladatel serveru Reformy.cz, člen Strany svobodných občanů. Článek vyšel ve zkrácené podobě v publikaci Centra pro ekonomiku a politiku pod názvem: Neomalthusiánská depopulační politika a nový světový řád. Sborník textů CEP č. 81, 2010, str. 113 .

Celý článek (včetně seznamu použité literatury, doporučené literatury a filmů) je ke stažení na stránkách Reformy.cz.