Když se bondovky stávají realitou
Uveřejněno dne 23 listopadu 2011 000 11:06
Víte, že předlohou pro padoucha z Quantum of Solace byl zakladatel eko programu OSN? A víte také proč?
MOTTO: „Ach, kéž bychom ty a já mohli s osudem se spiknout, vzít do rukou celý ten mizerný svět, rozbít ho na tisíc kousků a pak přetvořit ho, jak by srdci našemu milejší to bylo.“ (Báseň, kterou začíná kniha Římského klubu „První světová revoluce“)
Ve filmu „Quantum of Solace“ (2008) je Bondovým protihráčem zlosyn Dominic Greene, bohatý environmentalista a průmyslník, šéf ekologické korporace Greene Planet. Všimněte si, Greenovo jméno i příjmení má stejný počet písmen jako jméno Maurice Stronga. Podle původního scénáře Greenovo křestní jméno mělo znít přímo Maurice.
Kdo to neví, tak Maurice Strong je zakladatel ekologického programu OSN, tzv. UNEP. A pod ně patří mnou opěvovaný klimatický panel OSN. Strong je členem Římského klubu, který proslul knihou „Meze růstu“. V ní vyhlásili za svůj program zastavení hospodářského růstu.
Proč se film jmenuje podle Flemingovy povídky „Quantum of Solace“, ačkoliv s jejím dějem nemá nic společného? Quantum označuje organizaci, pro kterou Greene pracuje. Strong zase pracuje pro „Club of Rome“. Znovu tři slova, dokonce i počet a umístění O sedí. Že by narážka?
Zápletka filmu se točí kolem snahy Greena ovládnout zásoby podzemních vod v Bolívii. Což připomíná kapitolu ze života Maurice Stronga, když stál v čele American Water Development Incorporated (AWDI) a přes odpor místních chtěl získat práva k čerpání podzemních vod v San Luiz Valley v Coloradu (v okolí sídla své New Age sekty).
Jeden z autorů scénáře, Paul Haggis, je z Kanady jako Strong, není tedy divu, že ho zná. Krom toho na scénáři se začalo pracovat v roce 2006 (kdy šlo do kin „Casino Royale“). Právě v roce 2006 plnil titulní stránky korupční skandál „ropa za potraviny“, kvůli kterému Strong musel uprchnout do Číny.
Jak k tomu významný ochránce přírody přijde, že se stane vzorem pro bondovského padoucha? Velice snadno. Strong totiž sám vytvořil konspirační teorii o spiknutí na zničení světa. V květnu 1990 poskytl tento člověk interview pro West Magazine v Albertě (Daniel Wood: The Wizard of the Baca Grande). Žurnalistovi se svěřil, že prý si pohrává s námětem na román o spiknutí světových vůdců s cílem zničit ekonomiku.
Každý rok se v Davosu ve Švýcarsku schází Světové ekonomické forum. Stovky generálních ředitelů, premiérů, ministrů financí a předních akademiků se každý únor scházejí, aby dohodli ekonomickou agendu na příští rok.
„Co kdyby malá skupinka těchto světových lídrů dospěla k poznání, že hlavní nebezpečí pro planetu plyne z chování bohatých zemí? A má-li planeta přežít, tyto bohaté země musejí podepsat dohodu, která sníží jejich dopady na životní prostředí? Podepíší? Přistoupí bohaté země na dohodu, že musí snížit svůj vliv na životní prostředí? Dokáží se dohodnout na záchraně Země?
„Tato skupinka lídrů dospěje k názoru, že to není reálné. Bohaté země to neudělají. Nedokáží se změnit. A tak, aby zachránili planetu, tato skupina se rozhodne: Není nakonec jedinou nadějí pro přežití Země kolaps průmyslové civilizace? Není naší mravní povinností toho docílit?
„Tato skupinka světových vůdců utvoří tajnou společnost s cílem přivodit světový kolaps.“
„Je únor. Všichni se zase sešli v Davosu. To nejsou teroristé – jsou to přední světoví vůdci. Ovládají světový komoditní i akciové trhy. Díky svému přístupu k burzám a počítačům a zásobám zlata vyvolají paniku. Pak zabrání, aby burza byla včas uzavřena. Sypou písek do soukolí ekonomiky. Mají nájemné agenty, kteří drží zbytek světových lídrů v Davosu jako rukojmí. Akcie padají, přesto obchodování pokračuje dál. Bohaté země…?“
„Reportér z West Magazine komentuje: „Zíral jsem s otevřenými ústy. Tohle není nějaký spisovatel. To je Maurice Strong. On se s těmi světovými lídry zná. Ve skutečnosti on je spolupředsedou tohoto světového ekonomického fóra. Sedí v ohnisku moci. On to ve svém postavení může realizovat.“
Tyto ďábelské plány jako by Strong vykrádal z filmů o agentovi 007. V „Moonrakerovi“ zlosyn Drax plánuje zničit veškerý lidský život na zemi pomocí otrávení pozemské atmosféry. Dnes bychom tomu řekli „geoingeneering“. Poté chce Zemi znovu osídlit novou nadlidskou rasou. V „Špion, který mne miloval“ zlosyn Stromberg odcizí Rusům a Američanům několik ponorek s jadernými střelami. A chce vyprovokovat jadernou válku mezi USA a SSSR. Světový jaderný holokaust by přežil jen Stromberg na své podmořské základně Atlantis a pak by na Zemi vybudoval zcela novou čistou civilizaci, od píky. James Bond je naštěstí dokázal včas zastavit.
(Na obrázku je Maurice Strong v Mao-kostýmu zloducha Blofelda, který v bondovských filmech šéfoval teroristické organizaci SPECTRE)
Stejně jako Drax blouzní i Strong ve své knize „Where on Earth Are We Going“ (2001). Že do roku 2030 postihne planetu gigantická přírodní katastrofa, kterou přežije jen hrstka lidí a z chaosu lidstvo vyvede osvícený vizionářský diktátor který na zelené louce vybuduje Báječný nový svět.
Strongovy plány vycházejí z programového dokumentu „Meze růstu“, ve které Římský klub plánuje snížení populace lidstva a sabotování hospodářského růstu. „Ideální trvale udržitelná hladina populace je něco přes 500 milionů ale méně než jedna miliarda“ (Club of Rome, Goals for Mankind). Jako by to psal sám Drax. V podobném duchu manžel britské královny, princ Filip (také člen Klubu) odpověděl na otázku, kdyby mohl být zvířátkem, jaké zvíře by si vybral. „Kdybych se znovu narodil, chtěl bych se vrátit jako smrtící virus, abych pomohl řešit problém přelidnění.“ (viz) Když se princ Filip díval na film „Moonraker“, které straně myslíte, že fandil? Pochybuji, že to byl agent 007.
Co když tedy bondovky neinspirují jen Stronga. Nemohly být, čistě teoreticky, inspirací už k samotnému založení Římského klubu?
Počítejte se mnou. Ian Fleming napsal první knihu o agentovi 007 v roce 1952 (Casino Royale). První film (Dr.No.) šel do kin 1962. Římský klub byl založen 1968. A taktika Římského klubu vskutku vypadá jako přes kopírák převzatá od fiktivní soukromé teroristické organizace SPECTRE, jejíž hlavou byl v prvních bondovkách zloduch Blofeld.
Ve filmu „Thunderball“ SPECTRE navenek vystupuje jako filantropická organizace na pomoc uprchlíkům (Firco v románu; International Brotherhood for the Assistance of Stateless Persons ve filmu). Také Římský klub vystupuje jako filantropické sdružení. Díky tomu může získávat členy z vlivných kruhů. V obou případech jde o soukromé organizace, které nikdo nezvolil.
Strategie Římského klubu se na chlup podobá strategii SPECTRE, jak ji Blofeld vysvětluje ve filmu“Srdečné pozdravy z Ruska“ (1963) ve scéně u akvária: „Siamské rybky, Bojovnice pestré, jsou fascinující stvoření. Odvážné, ale jinak hloupé. Ano, hloupé. Až na vzácné výjimky jako tahle, která nechá ostatní dvě rybky bojovat. A sama číhá v ústraní. Čeká až vítěz bude tak unavený, že se nebude schopen bránit a potom – tak jako SPECTRE – udeří.“
A vskutku. Když se USA a SSSR vyčerpaly vzájemným bojem, světové dění ovládla SPECTRE. Totiž Římský klub. Ne, že by byli všemocní, ne vše se jim podaří prosadit. Ale z jejich ideologie „Mezí růstu“ se stala vládnoucí doktrína nejen v EU. Strong po skončení studené války získal postavení, kde světovládu měl fakticky v popisu práce. V 90. letech byl v komisi OSN pro světovládu (Commission on Global Governance). V letech 1997-2005 byl pravou rukou generálního tajemníka OSN Annana (také člen Římského klubu). Jakožto „Executive Coordinator for Reform“ měl na starosti reformu OSN. Vítězná SPECTRE dokonce do svých řad kooptovala lídra poraženého Sovětského impéria, Gorbačova.
Autoři příštího filmu o agentovi 007 by si zkrátka měli dobře zvážit, co do filmu dají. Protože se pak může stát, že si z toho někdo vezme příklad a opravdu to realizuje.
„Život napodobuje umění daleko častěji než umění napodobuje život.“ (Oscar Wilde, The Decay of Lying, 1889)