KLIMA: Indiana Jones a křížová výprava proti oteplování
Uveřejněno dne 6 května 2014 000 14:50Hollywoodští herci v katastrofickém filmu o globálním oteplování. Sucha v Texasu a Sýrii prý zavinil oxid uhličitý? Jenže stejná sucha tam byla, když bylo CO2 mnohem méně.
Recenze prvního dílu seriálu „Years of Living Dangerously“ (2014)
Někteří herci jsou protestanti, jiní katolíci. Někteří volí levici, jiní pravici. Mezi celebritami se najdou i vyznavači klimatického náboženství. Patří k nim i lidé jako režisér James Cameron či herci jako Harrison Ford či Arnold Schwarzenegger. Ti se spojili, aby natočili dokumentární seriál „Years of Living Dangerously“ (Roky nebezpečného života). Načasováno u příležitosti vydání Páté zprávy klimatického panelu OSN (duben 2014). Zapomeňte na Al Gora. Přichází Indiana Jones!
Prvním krokem je snaha vylepšit pošramocenou image klimatologů. Na začátku prvního dílu vidíme Indiana Jonese (Harrisona Forda), jak letí stíhačkou a vysvětluje nám, že… stíhačku nyní používá NASA k odběru vzorků skleníkových plynů z atmosféry. Asi máme uvěřit, že klimatolog je něco jako akční hrdina.
Nejde o dubléra. Harrison Ford má opravdu pilotní licenci a vlastní několik letadel. Prý miluje tu svobodu ve vzduchu. Svěřil se, že někdy si prý jen tak zaletí svým tryskáčem pro svůj oblíbený cheeseburger. My ostatní bychom se ale měli prý uskromnit. Protože letadla mají velkou uhlíkovou stopu.
Film nás zavede do texaské vesnice Plainview, kde se kvůli suchu neuživí dobytek a místní jatka se musela zavřít. Lidé jsou bez práce. Vesničany režisér líčí jako bigotní fanatiky kteří pořád vykřikují „haleluja“ a „Ježíš tě miluje“. Místní lidé pokládají sucho za trest boží nebo přírodní cyklus („God’s will or part of a natural cycle“).
Ve snaze zdiskreditovat klimaskeptiky režisér hází do jednoho pytle názory, že změny klimatu jsou přirozené (přírodní cyklus) a nadpřirozené (vůle Boží). Ačkoli to jsou protiklady.
Ve filmu například vidíme, jak herec bojuje proti kácení pralesů v Indonésii. Jen tak dál. Bohužel Ford poněkud pokrytecky zamlčel, co je hlavní příčinou kácení pralesa v Indonésii. Je to klimatický alarmismus. Lesy mizí, aby se tu mohla pěstovat „ke klimatu přátelská“ biopaliva do aut.
Film se snaží divákovi vnutit představu, že na světě existují jen dva druhy lidí. Moudří vědci, kteří varují před lidmi zaviněnou změnou klimatu. A pověrčiví zaostalí vesničané, kteří klimatologii nerozumí. Že jde o karikaturu, to asi nemusím dodávat.
Do vesnice pak přijíždí misionář šířit evangelium globálního oteplování. Ano, filmu nechybí ani dojemná scéna obrácení na víru svatou. Křesťanská vědkyně Kateřina Heyhoe udělá pověrčivým vesničanům přednášku o CO2 a oni pak za ní chodí a dojatě děkují: „Otevřela jste nám oči. Tohle nám nikdo neřekl. Teď už konečně chápu že víra v Boha a boj proti CO2 nejsou v rozporu.“
Ve skutečnosti jsou to ale sami autoři filmu, kdo se řídí emocemi a vírou. Harrison Ford sám říká, že ekologie je pro něj náboženstvím, našel v ní prý Boha (Video). „I needed something outside myself to believe in. And I found in nature a kind of God.“
Už dvacet let Ford spolupracuje s ekologickou organizací Conservation International, která je partnerem velkých korporací jako Wal-Mart, Monsanto či McDonalds a pomáhá jim vysloužit si více zelenou image.
Vědecké omyly ve filmu
Filmaři si bohužel za svého poradce vybrali aktivistu Joe Romma z Thinkprogress.org, který pro polopravdu nikdy nejde daleko. Slyšíme obehranou písničku: „Nelze už popírat, že se klima mění. Důkazy vidíme všude kolem. Přibývá sucha. Takové věci nikdo nepamatuje.“
Autoři si bohužel pletou klima a počasí. Ano, sucho jistě mohlo přispět k občanským nepokojům v Sýrii. Ve skutečnosti ale nedávná sucha v Sýrii a Texasu a nevybočila z mezí běžných výkyvů počasí. Pamětníci by mohli vyprávět.
Sucha v Texasu kopírují oceánský cyklus AMO. Stejně drsné sucho jako v roce 2011 tam zažili v 50. letech a ve 20. letech. Ani v Sýrii nejsou takováto sucha novinkou. Podobně silná sucha tu zažili koncem 50. let i v letech 1998-2000 (Kaniewski 2012, Trigo 2010). Taková sucha tu existovala i před tisíci lety, dávno před vznikem průmyslu. Je například známo, že Akkadskou říši před 4200 lety zničilo sucho spojené s chladným Bondovým cyklem v Atlantiku (viz Staubwasser 2006). Ve filmu je to ale líčeno, jako sucho bylo cosi nepřirozeného, co má na svědomí lidský průmysl. Není přitom žádný důkaz, že by toto sucho způsobil oxid uhličitý.
Ekologové z Breakthrough Institute jsou proto z tohoto filmu poněkud rozpačití. V New York Times píší: „Kdyby někdo hledal způsob, jak zesílit skeptický postoj veřejnosti ke globálnímu oteplování, sotva by mohl najít něco účinnějšího, než je nadcházející devítidílný seriál o změnách klimatu a přírodních katastrofách, který začíná na kanále Showtime.“
Sucha v Texasu nemohou být způsobena oteplováním. Protože v Texasu v obciPlainview k žádnému oteplení ve 20. století nedošlo. Globální teplota planety sice vzrostla, jenže to je jen průměr. Klima v každé části světa se vyvíjí jinak. Plainview nemohou vyschnout kvůli tomu, jaká je průměrná teplota na druhé straně zeměkoule. Já také nedostanu v Praze rýmu jen proto, že tou dobou v Austrálii někdo otevřel okno.
Nechci ale, aby tato recenze působila úplně negativně. První díl tohoto seriálu je natočen velice zručně. Ve skutečnosti mám jen jedinou zásadní výhradu. Tento snímek patří spíše do kategorie katastrofických sci-fi filmů. Ne mezi dokumentární filmy. Ostatně ne náhodou je režisérem James Cameron, proslulý autor sci-fi bijáků jako Terminátor, Vetřelci či Avatar. Tento počin lze také pokládat za volné pokračování Cameronova hororu Piraňa II: Létající zabijáci (1981).
GRAF 1: IPCC prohlašuje za lidmi zaviněné jen oteplení po roce 1970. Ale zde vidíte, že sucha se v Sýrii v letech 1961-2010 nijak nezhoršila (IFPRI Discussion Paper). V Sýrii není sucho poprvé. Zajímavost: Když tam bylo sucho v roce 1933, pověrčiví muslimové věřili, že sucho zavinila nová hračka, JO-JO (viz).
GRAF 2: Sucha v Sýrii 1959 -2008. Červeně stanice extrémně suché, žlutě stanice velmi suché, zeleně stanice mírně suché. Zdroj: Skaf a Mathbout 2010.
GRAF 3: Index sucha v Texasu (PDSI). Stejně velké sucho bylo i v 50. letech nebo na konci první světové války. Ačkoli tehdy hladiny CO2 byly nepatrné. Zdejší srážky kopírují index oceánské cirkulace AMO, takže se takové sucho dalo dopředu očekávat.Alarmisté samozřejmě lidem ukazují graf jen od roku 1980 dodnes. Aby sucho vypadalo bezprecedentní. Zdroj (Data z NOAA: http://www.ncdc.noaa.gov/cag/time-series/us)
GRAF 4: Toto je vývoj teplot ve 20.století v oné texaské obci Plainview, jejíž obyvatele sužuje sucho. Žádné mimořádné oteplování se tu nekonalo. Proto Heyhoe raději na kameru ukazuje teploty z druhého konce světa či globální průměry.