KLIMA: Obraz versus skutečnost

V Káhiře právě probíhá klimatická konference. Naposledy se konala v Glasgow v listopadu loňského roku a první cenu v kategorii srdceryvných obrázků, kdyby se někdo odvážil ji vyhlásit, by pravděpodobně vyhrála fotografie premiéra ostrovního státu Tuvalu.

Obrázky, jejichž cílem je vyvolat emoce, úzkost a strach jsou nedílnou součástí pečlivě promyšlené strategie, jak vyděsit občany živící stát natolik, aby bez odporu odevzdali svoje peníze těm, kteří je zachrání před apokalypsou.

Může to být vyhladovělý polární medvěd nebo například premiér ostrovního státu Tuvalu, který stojí po kolena ve vodě.

Pomóc, topíme se!

V listopadu loňského roku promluvil ministr zahraničí tichomořských ostrovů Tuvalu na klimatické konferenci konané pod záštitou OSN v Glasgově. Konference je známá pod jménem COP26, což je zkratka pro plný název „Conference of Parties“, kde číslovka 26 značí, o kolikátou konferenci jde. Ministr Simon Kofe promluvil k účastníkům konference za pomoci telemostu ze své domoviny.

Při telekonferenci stál u řečnického pultíku po kolena v mořské vodě s nohavicemi kalhot vytaženými nad kolena. Fotografie ministra zahraničí státu Tuvalu, stojícího po kolena ve vodě, obletěla celý svět jako důkaz důležitosti boje proti klimatickým změnám a stoupající hladině světových moří.

Dejte peníze ihned!

Podle CNN se již mnoho znečišťovatelů zavázalo, že zvýší svoje úsilí při snižování množství vypouštěného oxidu uhlíku a že je jejich cílem dosáhnout uhlíkové neutrality do poloviny století. Nicméně obyvatelé tichomořských ostrovů požadují okamžitou akci a upozorňují, že jejich přežití na rovinatých ostrovech je ohroženo.

Ostrovy Tuvalu jsou součástí Polynésie v Tichém oceánu. Jsou na půli cesty mezi Austrálií a Havajskými ostrovy. Sestávají se z 9 atolů a 101 individuálních korálových ostrovů. Žije na nich něco málo přes deset tisíc obyvatel a jejich celková rozloha je 26 čtverečních kilometrů. Celkem tedy zabírají zhruba plochu čtverce o hraně 5 kilometrů.

Tohle zmiňovat nebudeme!

Studie publikovaná v časopise Nature v roce 2018 zkoumala změny v rozloze ostrovů souostroví Tuvalu od roku 1971 do roku 2014, tedy za více než 40 let. Autory jsou vědci z university v Aucklandu na Novém Zélandu.

Podle výsledků studie se celková plocha ostrovů Tuvalu zvýšila o 73 hektarů, přestože ve sledovaném období došlo k mírnému zvýšení hladiny moře. Zvýšení plochy ostrovů představuje nárůst o 2.9%. Výsledky studie podle autorů zpochybňují obecně příjímané tvrzení, že se ostrovy zmenšují. Ukazují korálové ostrovy jako dynamické útvary, které jsou schopné adaptace na měnící se hladinu moře a klimatické podmínky.

Ze 101 korálových ostrovů jich 73 vykázalo nárůst plochy, u zbývajících 28 ostrovů se jejich plocha zmenšila. Pouze jeden ostrov byl zcela zaplaven. Měl rozlohu odpovídající čtverci o hraně 30 metrů.

Osm z devíti atolů zvětšilo svoji rozlohu

Z devíti atolů jich osm ve sledovaném období zaznamenalo nárůst plochy. Pouze jediný atol se zmenšil, byť o pouhou desetinu procenta. Atol, na kterém žije většina obyvatel státu Tuvalu a na kterém sídlí i hlavní město, zvětšil svoji rozlohu o pět hektarů.

Při zkoumání rozlohy ostrovů v čase byly použity letecké fotografie. První se datuje do doby druhé světové války, nicméně pro studii byly použity fotografie z pravidelného leteckého monitorování, které započalo v roce 1971.

Studie se zabývá příčinami změn rozlohy ostrovů. Uvádí, že za změnou rozlohy nemůže stát lidská činnost, neboť ve sledovaném období 40 let nedošlo k žádným úpravám pobřeží vedeným lidskou rukou.

Zdroj