Klimatu i planetě nejvíc škodí zelená ideologie

Diskuze se Svědky Jehovovými o smysluplnosti transfuze krve má asi stejný smysl, jako diskuze se zelenými aktivisty o budoucnosti české i světové spotřeby energií. Připuštění relevance jiných názorů, než těch, které prosazují apologeti toho kterého náboženství, je nemožné. Prostě transfuze se nedělá, i když to stojí život. Stejně tak energie musí být jen z obnovitelných zdrojů, i když to není fyzikálně možné.

Svědkové Jehovovi nejsou ve společnosti obzvlášť oblíbeni, přestože jejich propagace je povětšině velmi mírná. Svůj názor vnucují jen jednotlivcům, celospolečenský dopad jejich misijní činnost nemá ani náznakem. Přitom jim jde o záchranu světa. Stejně jako ekologistům. Jenže zelení misionáři, tedy zelení lobbisté a aktivisté, vnucují svůj názor poslancům, ministrům, úředníkům i veřejnosti na potkání, ale především rozličných mediálních kampaní. Na rozdíl od Jehovistů jim nejde o prozření a souhlas, jako je tomu u Jehovistů. Zelení jednoduše chtějí všem nadiktovat své zákony, ať se jim to líbí, nebo ne. Přesto jim část veřejnosti naslouchá.

Stejně jako jiná církevní učení směšuje i ekologismus skutečné s vymyšleným a možné s nemožným. Na rozdíl od klasických náboženství však tvrdí, že všechny jeho vývody jsou přísně vědecké. Bez ohledu na to, že ekologistická tvrzení jsou naopak leckdy s vědeckým poznáním v příkrém rozporu. Což jejich příznivcům nijak nevadí v tom, aby toto „o vědu opřené slovo svaté“ šířili dál. A tím bezohledně škodili všem lidem. Včetně sebe a své, původně neideologické, snaze o co nejvíc čisté životní prostředí. Proti které – samotné – těžko někdo něco bude mít.

Jenže tím, jak je zelená víra dogmatická (jako každé náboženství ve své rané éře?) a nepřipouští tedy skutečný dialog, tím je nesmírně odpudivá. O to víc, že zelení kněží bezostyšně směšují skutečná vědecká fakta se svými zbožnými přáními, aby jiná vědecká fakta ignorovali, neboť ta dokazují nesmyslnost jejich tvrzení. Zároveň hrozí ohněm pekelným klimatické změny, kterou máme ve jménu jejich víry a lidstva odvrátit. Ve skutečnosti však – právě podle základních vědeckých poznatků – tato změna odvrátit nejde a ve výhledu několika desetiletí ji ani není možné mírnit. Přesto se má část lidstva, která žije v evropských zemích tvořících společenství EU a také v USA (plus pár dalších zemí jako Velká Británie a Kanada) bezprecedentním způsobem omezit, zchudnout, změnit svůj životní styl a vůbec žít v nejistotě ve jménu onoho zastavení klimatické změny, kterého však není možné dosáhnout.

Tohle je základní kámen současné debaty, jež nemá s ekologií, klimatem a zdravým rozumem vůbec nic společného. Tady jde o ekologistickou ideologii. O zelené náboženství. Jestli je Česko stále sekulární, musí tuhle „víru svatou“ přestat brát v úvahu.