Konference OSN se zvrhla na klimatický cirkus

Spiegel popisuje COP19 – „Konference OSN se zvrhla na klimatický cirkus,“ NGO zuří a bojkotují, o každou jednotlivou otázečku je hádka.

Spiegel dnes popisuje klimatickou konferenci OSN COP19, která upadlo do pekelného chaosu. Nevládní organizace (NGO) zuří, že vlády už vědu IPCC neberou vážně, a teď už v hněvu konferenci bojkotují.

Situace je tak hrozná, že skupiny ekologistických aktivistů toho mají dost a odkráčely. Podle Spiegelu Oxfam, Greenpeace, WWF, Nabu, BUND, Přátelé Země a další už konferenci bojkotují.

Předseda německé ekologistické organizace BUND Hubert Weiger řekl: „Vlády průmyslových zemí, a také německá vláda, nakonec svolily, že se budou téměř výhradně řídit zájmy velkých společností fosilních energií.“

Zajímalo by mě, jestli ti aktivisté, co o tom zjevně nemají ani ponětí, se někdy chvilku zamysleli nad tím, odkud ty vlády berou většinu svých daňových výnosů, natož pak ten výkon a energii, kterou oni, ale i my všichni potřebujeme, abychom přežili. Možná, že je to ten, brrr, ten průmysl?

Jedna věc by jim už mohla začít být jasná: Na ty země projekce budoucnosti s předpověďmi zkázy vydávané zjevně čím dál zoufalejšími klimatickými vědátory nedělají už vůbec žádný dojem. Země je už neberou vůbec vážně. Ten podfuk skončil. COP 19 se v důsledku toho formuje do debaklu grandiózních rozměrů.

„Klimatický cirkus“

Podle Spiegelu se hodně toho hněvu zaměřuje proti hostitelské zemi Polsku. Denise Loga z WWF říká, že konference OSN „se zvrhla na klimatický cirkus.“

Skupiny ekologistických aktivistů jsou rovněž nahněvané, že bohaté průmyslové země odmítají sypat miliardy na „klimatickou ochranu“ chudým zemím, a že průmyslová Čína předstírá, že je rozvojovou zemí, co potřebuje být na dávkách. Spiegel píše, že i Austrálie a Japonsko jsou cíli vzteku aktivistů.

Spiegel píše, že aktivisté rovněž pění kvůli vynořujícím se zemím jako Čína, Indie a Brazílie, které „za několik let překonají v uvolněném CO2 za celou historii západní průmyslové země.“ Sakra, to je prostě hrůza, že se ty vynořující se země nakonec po desítkách let vyhrabávají z tíživé bídy.

„Ani jediná otázečka, o kterou by nebyla hádka“

Podle německé delegace neexistuje jediná otázka, o kterou není spor, a je tomu tak už od Dne číslo 1. Byla tam spousta deklarací, které nejsou ničím jiným než „opakováním těch starých deklarací.“

Více se lze dočíst na: CRAIG RUCKER REPORTS AT CFACT

Pro Reformy.cz přeložil Miroslav Pavlíček

Zdroj: http://notrickszone.com