Kořeny podvodu
Uveřejněno dne 3 února 2020 000 12:23aneb Jak to bylo s antropogenní klimatickou změnou
Americký profesor fyzikální geografie o pozadí „globálního oteplování“
Když jsem v roce 1981 na calgarské universitě promoval v oboru fyzikální geografie, sotva jsem mohl zaznamenat slabé obrysy „vlaku oteplování Země“, který supěl po kolejích na horizontu. V tomto čase jsem hodnotil vzrůst pozornosti k výzkumu klimatu jako dobrou věc, protože umožnil směrovat nutné prostředky na vědecký výzkum.
Když jsem započal svou učitelskou dráhu (1981) na Northerm Arizona University ve svém rodném městě Flagstaff, zdálo se, že mladému oboru paleoklimatologie (studium klimatu minulosti) nastává zlatý věk. Byla to vzrušující doba. Přes svou časově velmi náročnou práci na universitě jsem vstoupil do American Quternary Association (AMQUA), volně provázané interdisciplinární skupiny učenců z Ameriky a Kanady, a stal se jejím pokladníkem. Při setkáních AMQUA jsem si užíval privilegia potkávat nejuznávanější učence z mnoha oblastí akademického výzkumu, příbuzných výzkumu klimatu.
Jedna z malých „vědeckých revolucí“, kterou doba přinesla, sestávala z toho, že po desetiletích ignorace skrze „vědecký konsensus“ byla teorie klimatických změn Milankovičovými nebo astronomickými cykly potvrzena korelací dat pevninských a oceánských sedimentálních sekvencí nesoucích jednoznačný „klimatický signál“. Zdálo se, že idea astronomicky podmíněných klimatických cyklů, které navodily ty velké glaciální-interglaciální fluktuace posledních dvou až tří milionů let (známé rovněž jako „doba ledová“), byla nyní vědeckou společností akceptována.
O čem jsem v té době neměl ponětí: mladá věda klimatologie padla do hledáčku chodeb moci ve Washingtonu, D.C. a jinde za účelem vydrancování a kooptace, protože poskytovala užitečné prostředky k podpoře politicko-ekonomických cílů. Mozkové dílny jako „Report from Iron Mountain“ a Římský klub, politické entity jako OSN, různé větve armády a špionáže, zrovna tak jako Wall Street tenkrát rozhodly, že klimatický výzkum lze využít k prosazování globalistických, politicko-ekonomických cílů. „Report from Iron Mountain“ skutečně dospěl k závěru, že „vnímání“ hrozící ekologické katastrofy může sloužit jako náhrada války a v budoucnosti jako organizovaný princip společnosti: Ekonomické „náhražky“ války musí splňovat dvě zásadní kriteria – musí být „marnotratná“ (rozhazovačná) ve venkovském smyslu slova a musí operovat mimo normální systém nabídky a poptávky.
„Může být, že dalekosáhlé znečištění životního prostředí nahradí možnost totálního zničení atomovými zbraněmi jako nejvyšší ohrožení přežití lidstva…“ Tolik „Report from Iron Mountain on the Possibility and Desirability of Peace“ z roku 1967 (Zpráva Iron Mountain k možnosti a žádoucnosti míru) „Special Study Group“, údajného člena tajného think-tanku Pentagonu (pravděpodobně jde o Rand Corporation), do které patřil i harvardský ekonom John Kenneth Galbraith.
„Při pátrání po novém nepříteli, který by nás sjednotil, jsme přišli na myšlenku, že znečištění životního prostředí, hrozba oteplení, nedostatku vody, hlad a podobně splní účel. Země má rakovinu a tou rakovinou je člověk. Tím pravým nepřítelem je člověk sám o sobě. Z toho vyplývající ideální, snesitelné obyvatelstvo Země leží něco nad 500 miliony, ale méně než jedna miliarda.“ (Club of Rome)
Na začátku své akademické kariéry jsem o tom nic nevěděl, ale hledání vědecké pravdy na polích, jako jsou klimatologie a paleontologie, už bylo podřízeno politickým a finančním účelům mezinárodních finančníků a mnoha jejich lokajských organizací.
Tímto způsobem bylo pole klimatické vědy proměněno na „pseudovědu“. Hlavní mechanismy této kooptace zahrnují OSN sponsorované státní financování, cenzuru a kontrolu klimatologů a výzkumu klimatu skrze systém odměn a trestů, síť zaujatých vydavatelů novin a – pravděpodobně nejdůležitější – počítačové modely. V počítačových modelech závisí závěry na vstupech, které jsou do modelů zapracovány. Nebo-li, jak říkají ajťáci, „garbage in, garbage out“ (smetí dovnitř, smetí ven).
Pro nejdůležitější vstupy, které jsou v tyto elaborované a drahé klimamodely vkládané, platí: Za prvé, neexistovala žádná signifikantní klimatická změna během cca 4,6 miliardy let, v době předcházející éře fosilních paliv (cca 1850) a za druhé, kysličník uhličitý je největším klimatickým popoháněčem.
Oba tyto předpoklady (domněnky) jsou děsivé a falešné a byly již před léty většinou vědeckého výzkumu popřeny. Ve skutečnosti ukazuje převažující vědecký výzkum na to, že se klima v minulosti radikálně a často cyklicky měnilo a že stopový plyn CO2 hraje při skutečném „pohánění“ teplot marginální roli.
Jak to formuloval dr. Reid Bryson, otec moderní vědecké klimatologie: „Můžete jít ven a plivat na zem a při tom dosáhnout stejného efektu jako zdvojnásobení kysličníku uhelnatého.“ – „Celá debata, zda stoupá teplota či nikoli, je absurdní. Přirozeně stoupá. Stoupala od počátku 19. století, před průmyslovou revolucí, protože jsme vystoupili z malé doby ledové a nikoli proto, že my foukáme do vzduchu kysličník uhelnatý.“
„Smetí dovnitř, smetí ven“ částečně vysvětluje, proč ty mnohé, vládami dotované klimatické modely produkují chybné předpovědi (známé taky jako „projekce“ a „scénáře“).
Kooptace a korupce klimatické vědy tím vyřešily kolizi zájmů, jejímž výsledkem bylo, že standardní postupy vědeckého bádání byly znetvořeny mocnějšími politicko-ekonomickými silami, to jest, „mocí náprsní tašky“. Tato dynamika měla mít hluboký a negativní vliv na mou kariéru, zrovna tak – a to jsem si jist – na kariéru mnoha mých kolegů, včetně mého otce, dr. Thora N.V. Karlstroma.
Kořeny švindlu antropogenního oteplování Země sahají hluboko a mnohostranně. Lze je nalézt za prvé v elitou podporovaném eugenickém (pseudovědeckém) hnutí pozdního 19. a raného 20. století, za druhé v prohlášeních mozkoven jako „Report from Iron Mountain“ a Římský klub, které se vyslovují pro kontrolu ekologického hnutí a jeho zapojení jako náhražky války. Za třetí v historii kooptace a korupce elit a dokonce proměny celých akademických disciplín ve „zbraně“. Příklady obsahují stvoření eugenické pseudovědy a kooptaci disciplín psychologie a psychoanalýzy přes figury jako Sigmund Freud, sir John Rawlings Rees a Donald Ewen Cameron, na poli antropologie, jak byla iniciována Franzem Boasem, na poli sociologie skrze německou Frankfurtskou školou a dokonce na poli moderní hudby skrze Frankfurtskou školu a „sociologů“ Institutu Tavinsock, například Theodora Adorna. Ukazuje to na to, že kulisa hrozby oteplení Země je jen další z řady nástrojů propagandy používaných sociálními inženýry Tavinsock Institutu, aby byla lehkověrné a neinformované veřejnosti vnucena „na traumatu založená kontrola vědomí“. Za čtvrté v nutnosti krycího pláště mechanismu financování pro státy (především VB a USA), OSN, NATO a jiné k pokračování v přísně tajných geoinženýrských experimentech a projektech, jejichž pravé cíle směřovaly k „Wetterkriegsführung“ (vedení války na bázi počasí?), depopulace a kontrole vědomí mas. Za páté v kooptaci ekologického hnutí elitami (OSN a spřízněné organizace) s globálním oteplením jako podstatou, která má být použita jako odstrašující taktika, aby byly miliony nuceny akceptovat internacionální (OSN) kontrolu všech ekonomických a ve skutečnosti všech lidských aktivit, zrovna tak jako jednu světovou vládu, jak je kodifikována Spojenými národy („Agenda for the 21st Century“).
„Agenda 21“ (dnes Agenda 2030) je pauzákem „praktického práva“, skrytě převzatým skoro všemi státy, pro převzetí moci OSN nad všemi lidskými aktivitami a zdroji a ke zřízení prototypické světové vlády. Za šesté: Nakonec poskytují ty různé certifikáty obchodu s emisemi CO2 další mechanismus, který umožňuje elitám (Al Gore, Maurice Strong, členové IPCC, Goldmann Sachs a další nesčetné konglomeráty koncernů a kartelů) získat miliardy z kontroly a prodeje emisních certifikátů.
„Je stále jasnější, že ti, kteří podporují tzv. „nový světový řád“, neboli světovou vládu Spojených národů, převzali globální ochranu životního prostředí jako základnu k rozpuštění nezávislých států a k převzetí moci.“ (Sixy Lee Ray, bývalý předseda Atomic Energy Commision, 1993 v „Environmental Overkill: Whatever Happened to Common Sense?“)
„Nastávající ´ekologizace´ naší civilizace a nutnost energického jednání v zájmu globální společnosti bude mít nevyhnutně politické důsledky. Nejdůležitější z toho bude pravděpodobně značná změna statutu OSN. Tato bude muset nevyhnutně převzít nějaké aspekty světové vlády.“ (Michail Gorbačov (!), State of the World Forum a s Maurice Strongem (miliardářem!-P.Z.) a Stevenem Rockefellerem (!) spoluautor „Erd-Charty“.)
„Regionalismus musí předcházet globalismu. My vidíme bezešvý systém vlády, od lokálních obcí, jednotlivých států, regionálních unií až po samotné Spojené národy.“ ( „UN Commission on Global Gouvernance“).