Máme ještě lesnické vysoké školství?

A pokud ano, vědí o tom naši poslanci? Poslední dubnové a první májové dny jsme opět trávili na chalupě. Nepoužiji příměr „daleko od hlučícího davu“, neb od loňska máme v těsném sousedství místní hasičskou zbrojnici s nově vybudovaným občerstvovacím zázemím. Hasiči občas pronajímaným různým zájemcům. Motorkářská svatba z minulé soboty/neděle stála za to. Nu, přežili jsme.

Svět okolo si mne ovšem opakovaně nacházel i jinak. Moje chyba – mohl jsem oželet aspoň ten internet.

Jako již několikrát, znovu si mne našlo Hnutí Duha. Téma evergreenové: naše lesy a kůrovec. Pravda, čas oponou trhnul a dneska už to není vítaný lékař lesa, ale spolčenec – no těch všelijakých, však víte.

Odesílatel opakovaně apeluje na moji občanskou zodpovědnost i lásku k přírodě. A vyzývá mne, abych se přidal svým podpisem k jeho nové iniciativě „Zachraňme lesy – Sedm bodů pro zdravé lesy“. Snad bych se už i přidal – jenže ke každému z těch bodů mám svoje zásadní „jenže“. Neb ďábel, jak známo, se skrývá v detailu. Takže čtu-li si opět třebas o „ostrůvcích divočiny“ či „lesech uměle vypěstovaných na holinách“, zůstávám opatrný.

A tak opět obcházím své různě informované přátele a známé z čeledi lesníkovitých a skládám si útržky čerstvých informací. Těch neveřejně sdílených i těch veřejně dostupných (viz).

SVOL, Sdružení vlastníků obecních lesů. Jako již často, chytrý chlapec zprvu neví, co jest to za společenství.

Nejsem totiž bohužel/naštěstí soukromým vlastníkem ani čtverečního metru dotyčného ekosystému, ani se stromovým patrem, ani bez něj. Moje nezapomenutelná babička Marie sice ještě za první republiky zakoupila tak hektar, dva lesa v místě zvaném „Na Podboří“ (to je kousek od „Kolomazné pece“), leč restituční léta mne zastihla zcela nepřipraveného a kde je teď mým borům konec.

Leč co nám či vám SVOL sděluje?

Dovolím si přímo citovat:

Kůrovcová kalamita na jednání sněmovního výboru
V úterý 24. dubna proběhl na půdě Poslanecké sněmovny pracovní seminář s tématem “Kůrovcová kalamita v českých lesích, její dopady a řešení”. Toto pracovní setkání zástupců lesnického sektoru a odborníků proběhlo pod záštitou poslance Vladimíra Koníčka a Výboru pro životní prostředí Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Za SVOL a Komoru soukromých lesů zde se svým příspěvkem vystoupili Richard Podstatzký Thonsern a Martin Fojt. Jednání se také zúčastnili a svůj názor prezentovali prof. Vladimír Simanov, Lesy České republiky, s. p., zastoupené generálním ředitelem Danielem Szórádem, Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o., zastoupené ředitelem Petrem Skočdopolem, Vojenské lesy a statky, Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo zemědělství, Hnutí Duha a Lesnicko-dřevařská komora.

Vysvětlit souvislosti oněch předchozích i následných řádek jsem si musel nechat od zasvěcenců. Vím teď, co znamená to které jméno či funkce. A byl jsem mj. i poučen, že jediný v ní zmíněný profesor není zástupcem žádného z mně známých vysokých učení lesnických. Ti na dotyčném jednání, co vím, vůbec nebyli. Nebo alespoň nedostali „citovatelné slovo“, na rozdíl od, jak jinak, mluvčích Hnutí Duha…

Ale vědí vůbec naši poslanci, že tyto vysoké školy, s příslušnými lesnickými fakultami, máme? A vědí jejich profesoři, že se dotyčné jednání konalo? A pokud nevěděli – proč?

Zvláště když zpráva dále praví, že „řešení situace není pouze resortní záležitostí, ale vyžaduje spolupráci resortů především dopravy a financí. Výzva Agrární komory ze dne 5. března t. r. předsedovi vlády Andreji Babišovi, ke které se připojilo i Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR a část církevních lesních majetků, aby s ohledem na kalamitní situaci v českých lesích přijala vláda ČR mimořádná opatření, však zůstala zcela překvapivě bez jakékoliv odezvy!“

A zase ty otázky. Proč zůstala bez odezvy? A opravdu překvapivě? Co vlastně vše obnáší ono mimořádné opatření? Opravdu je to jedna z mála cest, jak se vypořádat se stávající legislativou výběrových řízení, díky/kvůli které (vyber si každý,jak libo) leží v lesích již řadu měsíců hromady polomového/kůrovcového dřeva… k velké radosti onoho lesního lékaře?

Odpusťte seniorovi, že ho maně napadá jeden dávný vtip z dob, kdy se připravoval na povinnou státní zkoušku z marxismu-leninismu: „K čemu přitiskl car drobné a střední rolníky? K velké radosti kulaků.“

Kůrovce do hlavy vám možná nasadí i čerstvější informace z téhož pramene. Ale třebas mi/vám na ni odpoví i někdo povolanější, než Hnutí Duha.

Zdroj