Milovníci Šumavy se sešli na Modravě
Uveřejněno dne 23 srpna 2011 000 10:09
Na čtyři stovky milovníků Šumavy se v neděli dopoledne sešly na Modravě, kde se uskutečnil první celošumavský happening nazvaný Hájové zelení, tak už jste sežraní. Účastníci akce tak vyjádřili podporu vedení správy Národního parku Šumava v boji proti kůrovcové aktivitě.
Starosta Modravy Antonín Schubert na úvod akce přednesl „Modravskou výzvu,“ ve které vyzval zástupce ochranářského křídla české vědy, aby začali zveřejňovat o přírodě Národního parku Šumava celou pravdu a přestali zneužívat své postavení. „Vyzýváme ty neziskové organizace, občanská sdružení a politiky, kteří Šumavu zneužívají ke svému zviditelnění, aby se tohoto zavrženíhodného a sobeckého jednání zřekli. Vyzýváme správce území, na kterém žijeme, aby ustali v hledání důvodů pro zamítavá stanoviska a začali s námi hledat cestu k udržitelnému rozvoji regionu,“ řekl starosta Schubert.
|
|
„Žádáme premiéra Petra Nečase, aby osobně přispěl k urychlené stabilizaci poměrů v Národním parku Šumava. Události tohoto léta jsou vyústěním neschopnosti politiků dát fungování Národního parku Šumava transparentní a všemi přijímaná pravidla, je to 20 let handrkování, které vedlo k extremismu hrstky ekologických aktivistů podporovaných částí české politické a vědecké scény,“ píše se dále v Modravské výzvě.
„Dočkali jsme se Šumavy v roli pouhého prostředku k dosažení zcela jiných, na ochraně přírody zcela nezávislých cílů. Šumava současnosti není o ochraně panenské přírody, ani o kvalitním životě či rekreaci, ale o rejdišti mocenských zájmů všeho druhu,“ stojí v Modravské výzvě.
„Ekologičtí aktivisté vtrhli k nám na Šumavu a bezohledně si uzurpují právo jen na jejich pravdu, nás označují za dřevožrouty, nerozumíme prý šumavské přírodě, chceme ji prý vyrubat a zastavět sjezdovkami a golfovými hřišti. Pomlouvají nás za to, že tady žijeme, že tady umřeme, oni by chtěli mít Šumavu jen pro sebe a pro jejich vědu,“ řekl starosta Modravy Schubert. „Nikdo z ekologických aktivistů, kteří se tady přivazují ke stromům, na Šumavě nežije, stejně jako žádný vědec a ani politik, kteří tvrdí, že kůrovec les nesežere. Díky jejich řádění už sežral půl lesa,“ uvedl starosta za bouřlivého potlesku posluchačů.
Zdravici od prezidenta Václava Klause zaslal na Modravu jeho poradce Ladislav Jakl a jeden z účastníků akce ji přečetl. Prezident uvedl, že letos Šumavu navštívil a viděl spoušť, kterou v oblasti kůrovec napáchal. Vyjádřil podporu řediteli NP Šumava Janu Stráskému v jeho úsilí v boji proti kůrovci. Prezident také podpořil obyvatele Šumavy a řekl jim, že nejsou ve svém boji osamocení.
„Jsem tady jako obyvatel Šumavy, ne jako ředitel Národního parku Šumava, musím konstatovat, že veřejnost je ve sporu o Šumavu tou nejdůležitější frontou, kterou je třeba vidět a slyšet, nedomluví se totiž vědecká fronta, ani politická fronta,“ řekl na úvod svého vystoupení Jan Stráský.
„Šumava musí být i nadále vhodným a přívětivým prostředím pro ty, kteří zde žijí. Nelze nechat padnout stromy za oběť kůrovci a pak čekat dalších 300 let na to, jak si s tím příroda poradí a co se stane,“ uvedl Stráský. Zdůraznil také, že všude v ČR platí v lesích, kde se kácí dřevo, že je tam zákaz vstupu, který se striktně dodržuje. Pouze na Šumavě se tento zákaz porušuje, lidé se tam přivazují ke stromům, ruší dřevorubce při jejich práci a ohrožují sami sebe i své okolí. „Tam, kde se aktivisté už dříve přivazovali ke stromům, les už prohrál, není tam nic,“ uvedl Stráský.
„Pokusy o vytvoření divočiny na Šumavě považuji za vytváření zoo, divočina tady nikdy předtím nebyla. Nechceme, aby se Šumava stala experimentem, který si my nepřejeme,“ dodal Stráský.
Účastníci akce na Modravě podepisovali také petici adresovanou policejnímu prezidentovi. V ní poděkovali za práci policistům, kteří zasahovali proti aktivistům, bránícím v těžbě dřeva. Obyvatelé 21 šumavských obcí tak vyjádřili policistům podporu a jejich zákroky vůči ekologickým aktivistům považují za zcela adekvátní a oprávněné.
Na závěr setkání na Modravě sehráli místní občané scénku o tom, jak ekologičtí aktivisté ve snaze o vytvoření divočiny na Šumavě vyhnali ze svých domovů starousedlíky, kteří zde žili v souladu s přírodou.