MINISTERSTVO: Mrtvá krajina, náš cíl!

Uveřejněno dne 12 června 2024 000 8:00

MŽP dál pokračuje ve snaze zrušit rekultivace na Dole ČSA a nechat 15 km2 těžebního území samovolnému vývoji přírody a místo napuštění jezera čistou vodou z Krušných hor dává přednost tzv. samonapouštění z důlních pramenů. Vůbec mu nevadí, že tato voda je prudce jedovatá. Peníze z rekultivačního fondu nebudou využité na rekultivace, ale na blíže neurčené činnosti a cíle. Aby se MŽP mohlo zmocnit zdevastované krajiny po těžbě a podřídit ji nekompromisním zákonům chráněných území, pokusí se pustinu Dolu ČSA vyhlásit jako Národní přírodní památku. Mrtvá krajina se stane cílem ochrany. Ochranářská absurdita, dekadence a zvrhlost tím dosáhne vrcholu !
Proč se pokouší MŽP vyhlásit pustinu a zdevastovanou krajinu za NPP ?

Jedním z vysvětlení je skutečnost, že se skupina odborníků a náměstků MŽP po vzoru progresivistického běsnění současnosti zhlédla v ošklivosti i smrti a třeba jsou vášnivými čtenáři Prokletých básníků. Třeba se nechali okouzlit uhrančivou básní Ch. Baudelaira Mršina.

(Zkrácená citace z básně Mršina)

Co jsme to viděli to letní jitro boží,
vy moje lásko jediná?
V zatáčce pěšiny na kamenitém loži
ležela bídná mršina,

a nohy zvedajíc jak prostopášná žena
a plna žáru potíc jed,
strkala nestoudně, nedbale rozvalena
své pařící se břicho vpřed.

S hůr slunce pražilo, tak jako by ji chtělo
v tu chvíli celou upéct hned
a vrátit Přírodě, co spojovalo v tělo,
ve stonásobném množství zpět.

V proslulé básnické sbírce Květy zla opěvuje prokletý básník mršinu. Ošklivost a hnus převedl provokativně na „krásu smrti“. Stejně tak Ministerstvo životního prostředí chce vyhlásit Národní přírodní památku Lom Československé armády. I oni se zhlédli v pustině, smrti, zmaru a zdevastované krajině a vzali si ji za vzor.

Ne živá, krásná, bující příroda, ale krajina ve smrtelné křeči je cílem jejich snažení. Je to nová koncepce nakládání s českou krajinou ? Někdo se zbláznil nebo má těžko pochopitelné záměry ! To se někdy stává !

Britský publicista Charles Mackaye již v roce 1841 napsal: „Občas v lidských dějinách nastávají období, kdy se lidé přimykají a jednají proti lidské přirozenosti. Podléhají scestným názorům, řídí se ideologiemi a podivnými myšlenkovými „úlety“. Analýza stavu společnosti a přesné hodnocení společenské a politické situace jsou nahrazeny emocionálními výlevy. Tzv. „společenské elity“ ztrácejí selský rozum a odvracejí se od lidské přirozenosti a od historické zkušenosti. Nastává období psychické epidemie a exploze skupinové iracionality. Vidíme národy zachvácené touhou po vojenské slávě a válčení, jiní zešíleli ze strachu před ďáblem a zavraždili stovky tisíc obětí kvůli pomatené víře v čarodějnictví !“

Masové psychické epidemie a exploze skupinové iracionality se nemusejí týkat celých národů, ale mohou jim podlehnout úzké skupiny jedinců. To se podle všeho stalo na MŽP.

Co se bude chránit

Co vlastně má být chráněno v NPP Lom ČSA ? Zjednodušeně řečeno-pustina, těžební poušť.

Poznámka na okraj: Když jsem se podíval na seznam již vyhlášených NPP ( v roce 2020 jich bylo 125), byl jsem okouzlen. Vždy se jednalo o krásnou přírodu. Neživá příroda se zajímavými geologickými útvary v kontextu s vitální zelenou krajinou okolí vytvářela nádherné scenérie.

Diametrálně odlišná je situace NPP Lom ČSA.

V záměru vytvořit NPP se tvrdí :

„Území představuje ojedinělé území mimoprodukčního nížinného bezlesí. Území je významné kromě ekologického pohledu také z vědeckého hlediska, a to díky možnosti sledovat proměny v území, které se vymyká běžným podmínkám (specifické fyzikální a chemické vlastnosti prostředí, specifické geologické podmínky, mikrostanoviště, pestrost reliéfu, fytotoxické prostředí apod.). Rozsahem a vývojem stádií po povrchové těžbě hnědého uhlí se jedná o velmi významné území nejenom v národním kontextu… Lokalita představuje zachovalé refugium připomínající extenzivně využívanou zemědělsko-kulturní krajinu (komentář autora: což je samozřejmě nesmysl !)

Za národní přírodní památku se vyhlašuje přírodní útvar s výskytem:

– Přírodních ekosystémů vázaných na těžební jámu bývalého hnědouhelného Lomu Československé armády ve všech svých vývojových stádiích,
– populace lindušky úhorní (Anthus campestris) a bělořita šedého (Oenanthe oenanthe),
– Jezeřského arboreta a
– sesuvů v patě Krušných hor.

Ornitologové viděli, jak přes důl přelétá linduška a bělořit. V dole však tito ptáci nehnízdili a hnízdit nebudou, takže toto území s těmito a dalšími ptáky nesouvisí. Arboretum, které jediné splňuje kritéria NPP do Lomu ČSA nepatří. Sesuvy na patě Krušných hor jsou geologickým problémem, který zabrání, aby lidé (obyčejní občané) toto území mohli navštěvovat. Místo, aby došlo ke stabilizaci území, bude se podporovat jeho nestabilnost. Má se opravdu chránit mrtvé zdevastované území ?

Ze záměru MŽP (viz EIA ) vyplývá, že mrtvé území dolu může po mnoha letech zarůstat třtinou křovištní, kopřivami a bodláčím. Ale i tato přírodní cesta je pro MŽP problém. Počítá se, že v případě vyrašení plevelů, vyjedou do terénu buldozéry a budou tato prvotní sukcesní stádia ničit a udržovat dál mrtvou nevzhlednou krajinu. Nevíme, jak dlouho. Několik let nebo několik desetiletí ? Těžko předvídat.

Jedno je však zřejmé : zájmy obyvatel byly tímto záměrem hozeny přes palubu, aby mohly zvítězit potřeby úzké skupiny jedinců.

Je podivný výzkum mrtvé krajiny důležitější, než potřeba občanů žít ve zdravém životním prostředí, kdy by došlo k rychlé nápravě zničené krajiny ? Nestačilo by tento experiment realizovat na několika desítkách ha ?

Jaký přínos bude mít tento výzkum pro obyvatele Mostecka ? Není výzkum prvotních sukcesních stádií jenom falešnou zástěrkou, která má zakrýt zájem těžaře Pavla Tykače urychleně se zbavit těžebního území a přestat platit státu nájem. Navíc peníze na řádné a naplánované rekultivace si pod záminkou samovolného vývoje těžebního území bude moci ponechat, protože příroda na svou činnost peníze nepotřebuje. MŽP z této částky podle všeho nějaký drobný obnos získá. Společnost jako celek však na tomto záměru bude tratit nejméně 3 miliardy Kč. Je tento přístup v souladu s řádným hospodařením s financemi ?

Na podzim roku 2023 v době vydatných dešťů v dole ČSA zemřela důchodkyně, která zapadla a utonula v jílové bažině. Tyto jílové bažiny vzniklé výronem důlních vod budou důvodem vstup do této oblasti obyvatelům zakázat, takže toto území bude nejspíše několik desetiletí návštěvníkům bez placeného průvodce nepřístupné.

Jedovaté jezero

Protože ještě před 200 lety se v místech dnešního dolu ČSA nacházelo rozsáhlé Komořanské jezero, přijalo MŽP do své koncepce „obnovy“ snahu vrátit do této lokality jezero, jehož voda by výrazně vylepšila mikroklima a pomohla částečně eliminovat problém sucha v této oblasti. Viz projekt Intersucho.

MŽP však nechce přistoupit na napuštění jezera kvalitní a nezávadnou vodou z Krušných hor přivedenou Podkrušnohorským přivaděčem, protože by za vodu muselo zaplatit Povodí Ohře nemalou částku, kterou však chtějí využít na jiné účely než jsou rekultivace a nápravu zdevastované krajiny.

Poroto se bude jezero napouštět nejméně 160 let (viz údaje z EIA) slabými prameny vyvěrajícími v těžební jámě. Tyto slabé prameny však mají jeden základní problém – jejich voda je prudce jedovatá !

Tabulka

Parametr Jednotka Naměřená hodnota Limit (min) Limit (max) Vyhodnocení
Hodnota pH   2,87 5 9 Silně kyselá, nevyhovuje
Sírany SO4(-2) mg/l 4030   200 20 x překročeno nevyhovuje
Arsen µg/l 8770 0 11 800 x překročeno nevyhovuje
Berilium µg/l 72,5 0 0,5 150x překročeno nevyhovuje
Chrom µg/l 1500 18 50 30x překročeno nevyhovuje
Železo mg/l 1520 0,2 1 1520x překročeno nevyhovuje
Mangan mg/l 17   0,3 56x překročeno nevyhovuje
Nikl µg/l 4020   34 118x překročeno nevyhovuje
Olovo µg/l 500   14 35x překročeno nevyhovuje

Z rozboru kvality vody již vznikajícího jezera na dně lomu jednoznačně vyplývá závadnost vody v jezeře. Hodnoty těžkých kovů (jedů) až stonásobně překračují hygienické limity stanovené zákonem pro povrchové vody. Například arzén 800 x překračuje povolenou normu. Samovolné napuštění jezera za použití podzemní jedovaté vody by se rovnalo ekologické havárii nedozírných rozměrů jak na celý ekosystém lokality ČSA, tak i na široké okolí. Lze si jen těžko představit, jak toto jezero slouží k rekreaci obyvatel a jaká zdravotní rizika by hrozila obyvatelům při koupání nebo požití takové vody.

Existuje důvodné podezření, že záměrně realizovat jezero s rozlohou několik set hektarů s takto kontaminovanou vodou nese znaky trestného činu. ( Obecné ohrožení, §272 zák,. 40/2009 Sb.)

Jde o vědu na úkor obyvatel nebo finančně mocenské zájmy ?

Když opomineme zakrývací manévr, kdy skupina „velkých kluků a velkých holek“ dostane na hraní polygon mrtvé krajiny Dolu ČSA a budou dlouhodobě zkoumat prvotní stádia sukcese, pak logika takové akce se dá vysvětlit pouze finančními a mocenskými zájmy úzké skupiny jedinců.

Hlavní racionální důvod pro vyhlášení NPP Lom ČSA znamená , že MŽP získá absolutní rozhodovací pravomoce a kontrolu nad tímto územím. Bude moci převzít část peněz z rekultivačních fondů a použít je na jiné účely než nápravu zdevastované krajiny. Bude moci zabránit výstavbě a návratu původních vesnic. Díky samonapouštění zabrání výstavbě přečerpávací elektrárny, která by mohla být velkým přínosem pro českou energetiku. Zabrání výstavbě závodu na výrobu zeleného vodíku a dalších průmyslových činností, které by mohly dát práci tisícům občanům Mostecka. Zabrání vzniku přístupné a krásné rekreační krajiny. Znamená to, že pustina dolu ČSA bude strašit na úpatí Krušných hor několik dalších generaci ! Zbytečně !

Zdá se, že kvůli získání alespoň části peněz z rekultivačního fondu a moci rozhodovat o této krajině udělá MŽP cokoliv. Bohužel !

Navíc je zřejmé, že až tato garnitura opustí své mocenské posty, bude nutné se ke skutečným naplánovaným rekultivacím vrátit a uskutečnit je. Jenže místo těžaře tyto rekultivace zaplatí všichni občané našeho státu z peněz, které by se daly využít jinak.

Komu prospěje, že se krajina Dolu ČSA bude udržovat ve zdevastovaném stavu a uměle prodlužovat její mrtvá tvář ? Z veřejnoprávní hlediska se jedná o asociální zrůdnost a zradu na potřebách místních obyvatel.

Zdroj:https://neviditelnypes.lidovky.cz/spolecnost/ministerstvo-mrtva-krajina-nas-cil.A240603_162856_p_spolecnost_nef

 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

TOPlist