Mobily škodí asi jako brambory

Děti jsou vystaveny vážnějším rizikům, než jakými jim hrozí zaujetí pro internet a chytré mobilní telefony, dokazuje nová studie.

Kolem chytrých mobilních telefonů či notebooků se točí celý život mladé generace. Jaký to má na děti a mládež vliv? Psychologové stále hledají odpověď. Výsledky však bývají rozporuplné.

Některé studie naznačují, že nástup digitálních technologií psychiku mladé generace nijak zvlášť nedeformuje. Jiné výzkumy ale bijí na poplach a jejich autoři považují situaci za vážnou. Sdělovací prostředky věnují přednostně pozornost varovným studiím. Veřejnost tak může nabýt dojmu, že se blížíme k„digitální apokalypse“, kdy ze světa zmizí přirozené vztahy a lidská společnost se rozpadne na frustrované jednotlivce uzavřené do digitálních „bublin“.

„Bohužel velký počet účastníků zahrnutých do těchto souborů znamená, že i malé rozdíly vyjdou jako významné a budou publikovatelné. A pokud prokážou vliv digitálních technologií, přitáhnou zvýšenou pozornost sdělovacích prostředků i politiků,“ konstatují oxfordští psychologové Andrew Przybylski a Amy Orbenová ve velmi důkladné studii publikované vědeckým časopisem Nature Human Behaviour.

Podle Przybylského a Orbenové se dětem a mládeži žije ve světě prošpikovaném digitálními technologiemi celkem dobře. Pokud nám opravdu leží na srdci jejich blaho, pak bychom je měli chránit před úplně jinými problémy, než jaké se na ně hrnou z mobilů a tabletů.

Malý, nebo velký problém?

Przybylski a Orbenová dokládají, že dosavadní výzkumy vlivu digitálních technologií mohou být zatíženy velkými chybami. Vědci pro ně obvykle využívají data nasbíraná za jinými účely a rozsáhlými soubory se musí nějak „prohrabat“. S daty provádějí řadu operací, z nichž mnohé jsou poplatné subjektivnímu náhledu vědce. Už to může mít za následek, že dva týmy dojdou ze stejných dat k různým závěrům.

Výzkumy obvykle zjistí, že se dětem používajícím vyšší měrou digitální technologie vede o něco hůř, případně lépe. Nelze z nich ale jednoznačně vyvodit, zda je odhalené zlepšení či zhoršení přímým důsledkem vyššího zaujetí digitálními technologiemi. Příčina může být někde úplně jinde.

Vědci pracují s údaji o velkém počtu dobrovolníků. To je dobře, protože studie tak získávají na spolehlivosti. Ve velkých souborech však vycházejí jako statisticky významné i poměrně malé efekty. A studie pak většinou nehodnotí, jak významný je zjištěný efekt ve srovnání s jinými vlivy promlouvajícími do života dětí amladých lidí.

Vědec, jenž odhalil statisticky významný dopad digitálních technologií na život dětí, se podobá člověku, který hodnotí nalezený kámen, aniž se podívá kolem sebe. Pokud kámen sebral uprostřed jemného písku pouště, pak jde o kámen významně velký. Pokud však ležel na kraji suťoviska vedle balvanů velikosti ledničky, je jeho velikost zanedbatelná.

600 milionů způsobů

Przybylski a Orbenová využili tři velké soubory dat nasbírané při sociologických průzkumech vUSA a Británii a nejprve ukázali, že existuje asi 600 milionů způsobů, jak vnich pátrat po vlivu digitálních technologií.

Při analýze odhalili i oxfordští psychologové významný negativní efekt digitálních technologií na mládež. Na celkové variabilitě kvality života se mobily, internet a další vymoženosti moderní doby podílely 0,4 procenta. Co tenhle údaj vlastně znamená?

„Od vyďobávání třešniček z dortu v podobě jednoho údaje se chceme posunout k mnohem komplexnějšímu pohledu na věc. Klíčové je, abychom dali tyto malinké efekty displejů na mladé lidi do kontextu s reálným světem,“ vysvětluje Andrew Przybylski v rozhovoru pro časopis Scientific American.

Oxfordští psychologové poukazují na fakt, že život mládeže významně poznamenávají jiné negativní vlivy, než jaké představuje používání digitálních technologií. Konkrétně kouření marihuany je na úrovni populace třikrát silnějším zhoršujícím vlivem a šikana komplikuje mládeži život se čtyřikrát vyšší razancí. Pozitivně působící faktory, jako jsou dostatek spánku nebo pravidelná snídaně, přináší mladým lidem mnohem víc, než kdyby se vzdali mobilů a tabletů.

Z vlastností dat ve velkých souborech vyplývá, že jako statisticky významné mohou vyjít i vlivy, které na kvalitu lidského života zjevně zásadní význam nemají. Przybylski a Orbenová tak například zjistili, že stejně silný negativní vliv, jaký má na kvalitu života mládeže užívání digitálních technologií, lze prokázat i pro konzumaci brambor.

Digitální trable nepodceňujme

Autoři nové studie rozhodně netvrdí, že digitální technologie jsou neškodné. Przybylski sám publikoval před pár lety studii poukazující na negativní dopady uextrémních uživatelů, kteří digitálním technologiím propadli.

Problémy vyvstávající do popředí u dětí a mládeže používající digitální technologie „nepadají znebe“. Projevují se i v reálném životě mimo digitální prostředí, v rodině nebo ve škole, kde jsou ale často přehlíženy. I proto jsou efekty digitálních technologií velmi různorodé. Děti, které se potýkají s problémy, si své trable přenášejí i do digitálního světa a tam pak může dojít k jejich eskalaci. Pro děti, které v reálném světě závažným problémům nečelí, mohou být digitální technologie významným přínosem, protože jim usnadní přístup k informacím, dovolí jim intenzivnější kontakty s kamarády. I tady platí staré úsloví o dobrém sluhovi a zlém pánu.

LN, 30.1.2019

Zdroj