Mýty kolem jaderné energetiky – stovky nehod ročně
Uveřejněno dne 2 ledna 2020 000 9:21
Jaderná energetika je prý nevypočitatelná – což má podle odpůrců a aktivistů dokládat fakt, že například jen na německých elektrárnách dojde ročně ke stovkám větších nebo menších nehod. To prý dokazuje, že katastrofa srovnatelná s Černobylskou je jen otázkou času – a to, že k ní dosud nedošlo, je prý jen velké štěstí.
Ten, kdo v minulosti sledoval ostatní moje blogy, týkající se této tématiky, nebude překvapen. I tento “argument” odpůrců jádra se zakládá na demagogii. Podívejme se na skutečná fakta…
Stovky nehod
V první řadě je nejspíše třeba ujasnit, co aktivisté vlastně chápou pod slovem nehoda. Pod tento pojem totiž rádi kreativně schovávají všechno, co neodpovídá předpisovému provozu elektrárny.
Podle jejich interpretace to pak vypadá, že se například v Německu (jako příklad používám německá data, ale princip je ve všech zemích stejný) ročně odehraje několik stovek nehod, které mohou v nepříznivém případě vést ke katastrofě typu Černobylu.
Skutečnost je samozřejmě úplně jiná. Reálně se například za poslední desetiletí v Německu udály jen tři opravdové nehody. Dvě z nich jsou starší než 15 let. Všechny tři byly označeny jako “nekritické”.
Na jaderných elektrárnách samozřejmě dochází k určitému množství nepředpisových situací – stejně jako ve všech složitých technologických systémech. Jelikož jsou jaderné elektrárny extrémně sledovanou technologií, o všech se (na rozdíl například od nepředpisových situací v chemičkách nebo jiných továrnách) dříve dozvíme. Všechny jsou zaneseny do statistiky, která je navíc veřejně dostupná.
Naprostá většina takových nepředpisových situací je ovšem z hlediska bezpečnosti jaderné elektrárny bezvýznamná. Přesto je statistika, ve které se zachycují, velice důležitá. S její pomocí se daří komplikovaný “stroj” neustále zlepšovat. Počet nepředpisových situací na jaderných elektrárnách neustále klesá, a to přesto, že jsou prakticky vzato – starší a starší, nové se totiž nestaví.
Srovnání s autem
Aktivisté a odpůrci jaderné energetiky rádi často srovnávají provoz jaderné elektrárny s autem. Podle nich je to auto s velkým množstvím problémů. Auto, které je na pokraji sebedestrukce.
Srovnání ovšem kulhá na obě nohy. Je to podobné, jako bychom věřili, že je na pokraji výbuchu… auto, kterému se na chvíli zasekl stěrač.
Nepřiměřené reakce na skutečné události – a strašení veřejnosti – prostě patří k pracovním nástrojům aktivistů.
Pokud bychom chtěli zůstat u motoristiky: jaderná elektrárna je komplikované “auto”, u kterého se neustále kontroluje stav všech součástek. A to ještě zdaleka není všechno. U všech důležitých systémů se přidává tu další motor tu další volant, přičemž se neustále hlídá, aby mohly tyto náhradní redundantní systémy pracovat bez nehod.
Vlastník takového “auta” v podstatě neustále měří tlak dokonce i v náhradních kolech, kterých sebou vozí větší množství. Co kdyby mu někdy upadlo kolo a náhradní kolo mělo poruchu?
A v případě, že naměří v náhradním kolem menší tlak než je předpisový, jedná se už (v očích odpůrců jaderné energetiky) o “nehodu”.
Příklad jedné “nehody” – poslední aktuálně zveřejněná zpráva
Zdroje: měsíční zprávy BfE, například červenec 2019
Poslední “nehoda”, kterou najdete ve veřejné zprávě BfS (spolkový úřad pro ochranu před ionizujícím zářením) se týkala části ventilu jednoho ze čtyř redundancí (náhrad) pumpy nouzového chlazení. Část tohoto ventilu byla zadřená.
Pumpa v systému nouzového chlazení je samozřejmě zásadní a velice důležitý důležitý systém. Stejně jako například volant. U našeho “auta” (jedné z německých jaderných elektráren) bylo tedy v červenci zadřené jedno z ložisek u čtvrtého náhradního volantu.
Jen pro zajímavost – ostatní zprávy o stovkách “nehod” na německých jaderných elektrárnách:https://www.bfe.bund.de/DE/kt/ereignisse/berichte/monatsberichte/monatsberichte.html;jsessionid=B06B0794612F5A11B03FF94BB62B4E37.2_cid374
… a všechny roční zprávy https://www.bfe.bund.de/DE/kt/ereignisse/berichte/jahresberichte/jahresberichte.html
