Na řadě je diesel. O naše zdraví ale nejde
Uveřejněno dne 20 července 2017 000 10:23„Změna klimatu je jednou z největších krizí spravedlnosti v dějinách lidstva, proto je boj o klima zároveň také bojem feministickým, antirasistickým, protistátním a protikapitalistickým. Boj o klima je bojem třídním, bojem proti vykořisťování zvířat a proti militarismu.“ Konec citátu z provolání levice u příležitosti nastávajících akcí proti uhelným dolům v Německu. Jedná se o fanatiky, kteří se neštítí ani násilí proti lidem, loni např. způsobili autohavárii ochranky dolu s následkem těžkých zranění osádky.
Takovou menší generálkou bylo sobotní cvičení na severu Čech.
Jejich méně brutální a inteligentnější zelení kolegové na to jdou jinak: po „dlouhém pochodu“ institucemi, usazeni u řídících pák EU, používají k prosazení svých zdánlivě ekologických cílů mašinerii bruselských elit a jejím prostřednictvím formu limitů, doporučení a zákazů. Po CO2 jsou v tažení proti karbonu nyní na řadě osobní automobily, obzvláště ty s dieselovými motory. Ano, ty před lety zelenými do nebes vynášenými pro jejich nižší „produkci“ CO2. Ale to neudivuje, uvědomíme-li si, že skoro všechna zeleno-rudá nařízení skončila (minimálně pro ty dole) katastrofou…
Hlavním nástrojem je Směrnice Evropské komise o polétavém prachu, svévolně stanovující, že přípustná hranice 50μg/m3 nesmí být překročena více jak 35 dní v roce. Měřeny jsou tzv. MP10 částice, to jest částice do velikosti 10μm, nezávisle na jejich chemickém složení a bez rozlišení zastoupení různých velikostí. Podle prof. Ulrycha Waltra je tudíž měřen hlavně polétavý prach MP10, protože ho je nejvíce a nejlépe se měří, přitom „MP10 pronikne pouze do nosohltanu, a je proto zdravotně skoro neškodný“.Podíl skutečně podezřelých MP2,5 částic činí v měřeném objemuasi jednu desetinu.
To ovšem nevadí, aby nemohlo být obyvatelstvo strašeno povídačkami o hrůzných účincích polétavého prachu, alarmistickými čísly a celosvětově miliony mrtvých jako jeho důsledku. Autor nabízí každému, kdo předloží úmrtní list, v němž stojí, že příčinou smrti byl polétavý prach, láhev kvalitní skotské. Kde se vůbec tito mrtví vzali? V podivné statistice: Jsou to ti, co umřeli v čase zvýšené koncentrace polétavého prachu, v lepším případě ti, co byli v daný čas „navíc“ oproti průměru. Korelace možná, s kauzalitou se ani nenamáhají…
Raimund Leistenschneider si vzal některá hororová tvrzení alarmistů o rakovině a polétavém prachu na paškál a dospěl – a spolu s ním každý, kdo to všechno dokázal přečíst – k jednoznačnému závěru: „Polétavý prach, mrtvý materiál, nemá vůbec žádnou možnost vytvářet aminokyseliny, základní kameny života, a tvořit tomu odpovídající řídící elementy, aby mohl napadnout nějaké řídící systémy buňky a tuto znehodnotit. Nehledě na to, že se do vysoce zabezpečeného traktu buňky vůbec nedostane.“ K tomu, aby se do ní dostal, mu chybí např. energie ionizačního záření či schopnosti chemických (karcinogenních) látek a virů. Ke stejným závěrům dospěl i v případě alergií, infekčních epidemií a víceméně i oběhového systému.
Jaké je složení polétavého prachu ve Stuttgartu, městě, které chystá generální zákaz dieselových aut? Nuže: průmysl produkuje 2 %, z okolí se do města dostane prach, jenž činí 28 %, malá topeniště jsou zastopupena 22 %, doprava opotřebením pneumatik a silničního povrchu plus zvířený prach dodává 39 %, nespecifikována jsou 2 %. Na výfukové emise zbývá 7 % měřených PM10. A v Mnichově? V Mnichově činí podíl emisí dieselových aut plných 2,8 % měřených PM10.
A jak to vypadá u nás doma? U podlahy dosahuje koncentrace polétavého prachu 60μg/m3! Od těch nejmenších virů (0,01μm) přes baktérie, domácí prach, tabákový kouř, spóry až po pyly na hranici 10μm.
Když nestačí CO2 a polétavý prach, musí zaskočit dusičnany NO a NO2
Na úvod musím uvést, že v této souvislosti je a priori jako škodlivý uváděn plyn používaný v medicíně k záchraně života: monoxid dusíku je podáván novorozeným dětem s nedostatečnou funkcí plic a pacientům po infarktu.
Podle statistiky jsou zdrojem NOx ve městech 5 % průmysl, 14 % malá topeniště, z venkova dorazí 7 %, 53 % místní a 19 % „venkovní“ doprava. Ostatní zdroje 3 %.
Evropská roční norma pro města je 40μg/m3/hod., krátkodobá 200μg/m3.
Co říkají pracovní předpisy? V ČR je pro NO+NO2 na pracovišti NPK (nejvyšší povolená koncentrace) 20mg/m3, ve Švýcarsku 6 mg/m3 pro NO2 a 30 mg/m3 pro NO, v Německu to je 0,95, resp. 0,63 mg/m3.
Při vědeckých pokusech na zdravých lidech byly zaregistrovány první reakce organismu při 1880 μg/m3, což ovšem neznamená, že tato koncentrace vyvolávala patologické změny, pouze reakce.
Dvacetiletá statistika v Německu vykazuje klesající trend NOx v měřených vzorcích MP10 a v průměru nedosahuje ani EU stanovených hodnot. Navíc a k překvapení Max-Planckova chemického institutu v Mohuči nejsou největším znečišťovatelem vzduchu průmysl a doprava, nýbrž zemědělství!
Tak proč takový útok proti dieselovým autům, když navíc tyto s moderním vybavením skoro žádné škodlivé emise nevypouštějí?
No, proč? Protože jde o elektroauta! Protože to je další kolečko snahy o oblbování lidí, snahy o nové uspořádání světa, skrývající se za ušlechtilý ideál záchrany Zeměkoule. Zde nejde o naše zdraví, o životní prostředí a ani o Zeměkouli, zde jde o naši svobodu, stále více zužovanou limity a zákazy.
A ti užiteční idioti („Každé ráno vstane jeden blbec, jen se musí najít!“) z řad politiků, novinářů a různých „aktivistů“ jsou jim v tom horlivě nápomocni. Kdy jim dojde, že jde i o jejich svobodu?
Zdroj:
eike.de
linksunten.indimedia.org
welt.de/wissenschaft
metodika.cahd.cz
Peter Zinga