Nebinární Johanka a rasista Vinnetou
Uveřejněno dne 8 září 2022 000 17:47
Měnit historické postavy různým „módním“ způsobem se již zejména v uměleckých kruzích stalo tradicí. Historické evropské postavy tak již mnohdy nejsou bílé, ale podle různých umělců jsou černé. To je například případ Spartaka nebo Beethovena. Jako černoška byla před časem představena v divadle i Johanka z Arku, kterou mají zřejmě progresivisté v oblibě, neboť nyní ji sice nechali bílou, ale již nejde o ženu, ale o genderově neutrální osobu, nazývanou jinak nebinární nebo fluidní.
Lze samozřejmě namítnout, že jde o „uměleckou licenci“, nicméně nechat dílo Williama Shakespeara tak, že o sobě Johanka mluví jako „oni“, je „licence“ jako hrom. Podle představitelů divadla by Shakespeare s tímto uvedením neměl v dnešní době problém. Tvrdí tak něco, co nelze jakkoliv prokázat a třeba by se Shakespeare naopak stal terčem kritiky progresivistů jako autorka Harryho Pottera. Ta s progresivisty zápasí již dlouho a ti jí vytrvale kritizují za „konzervativní“ názory.
Na příbězích o indiánovi Vinnetouovi a jeho příteli a pokrevnímu bratrovi Oldu Shatterhandovi vyrostly miliony Němců. Klasické filmy na motivy knih od Karla Maye však už nebude německá televize ARD vysílat. Zpráva přichází poté, co nakladatelství Ravensburger stáhlo z prodeje dvě nové dětské knížky s Vinnetouem kvůli obvinění z rasismu. Jako hlavní důvod uvedlo, že nechtělo zraňovat city ostatních.
Tato zpráva opět zapadá do „progresivní“ korektní politiky, která cenzuruje díla vzniklá před desítkami let. Člověka samozřejmě napadá, kde se podobný vývoj zastaví. Budou ještě vydávány díla autorů, která jsou stará staletí. Samozřejmě, kromě Shakespeara by to mohli „odskákat i další známí spisovatelé středověku i starověku. Středověk a starověk byla přeci doba „temna“ a je zapotřebí „nový pohled“. Je ale zajímavé, že Hitlerova kniha „Mein Kampf“ mohla vyjít s dodatky, které podaly komentář k Hitlerovým názorům. Vinnetou už nevyjde vůbec – protože by „zraňoval city“.
A kolosální propaganda se na Západě vede kolem boje s klimatem. IPCC – mezivládní panel pro změny klimatu – tvrdí, že máme jen tři roky na odklon od fosilních paliv. „Projekce globálních emisí staví omezení oteplování na 1,5 stupně Celsia mimo dosah a komplikují udržení oteplování pod dvěma stupni po roce 2030,“ uvedl IPCC, jehož analýzy vytváří více než dvě stě vědců. Teploty ve světě dosud stouply ve srovnání s předindustriální érou o více než 1,1 stupně a při pokračování současného trendu by oteplení do konce století dosáhlo 3,2 stupně Celsia. Experti se domnívají, že za takové situace by dopady tvrdě pociťovala velká část lidstva. Podle odborné veřejnosti je třeba pro odvrácení katastrofálních důsledků klimatických změn omezit k roku 2030 produkci skleníkových plynů asi o polovinu a do roku 2050 dosáhnout uhlíkové neutrality. Mnohé vlády včetně té americké nebo Evropské unie již oznámily plány v tomto duchu, globální emise ale zatím stále sílí. Podle generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese by splnění současných závazků znamenalo čtrnáctiprocentní nárůst emisí oproti stavu z přelomu tisíciletí.
Takže poslední tři roky? Vzhledem k tomu, že snižování emisí kysličníku uhličitého bere smrtelně vážně pouze EU a dnes USA, je zřejmé, že celosvětové emise kysličníku uhličitého porostou vzhledem ke stoupající spotřebě fosilních paliv v Číně a Indii a v dalších státech, kterým se dříve říkávalo „rozvojové“. I kdyby se EU a USA „přetrhly“ a snížily emise kysličníku uhličitého podle radikálních plánů, světové emise kysličníku uhličitého stejně vzrostou. I kdyby tak bylo pravdou tvrzení o tom, že právě kysličník uhličitý je „viníkem“ oteplování planety, politika EU a USA by nestačila k tomu, aby se dosáhlo požadovaného snížení koncentrací kysličníku uhličitého v ovzduší.
Jednoduchá otázka – jak chce Západ ovlivnit snižování emisí kysličníku uhličitého ve státech, s nimiž teď vede studenou nebo horkou válku, tj. v Číně a Rusku. Čína v reakci na návštěvu představitelů USA na Tchaj-wanu zrušila jednání o klimatu s USA a s Ruskem se žádné rozhovory nevedou vůbec a Rusko posiluje export fosilních paliv do Indie a Číny a omezuje dodávky plynu a ropy do Evropy. Díky obrovskému zvýšení ceny energetických surovin však inkasuje za méně dodávek do Evropy více peněz, něž kdykoliv předtím. Vyhlásí Západ státům, které nebudou snižovat emise kysličníku uhličitého, sankce nebo snad dokonce válku?
Západ se svou aktuální politikou dostal do situace, z níž není vůbec jasné, jak dopadne. Kulturní válka proti evropské a americké minulosti sice může pokračovat, můžeme strhávat další pomníky a přepisovat historii o sto šest. Je-li to ale cesta, která Západu přinese nějaký prospěch, je velmi nepravděpodobné.