NEJVĚTŠÍ AUTOMOBILKY I ZEMĚ SVĚTA SE ODMÍTLY ZAVÁZAT KE KONCI SPALOVACÍCH AUT V ROCE 2040

V postojích automobilek i politiků je někdy těžké se vyznat. Na jednu stranu skoro nenechají uplynout den, kdy by neavizovali snahu skončí se spalovacími auty nejlépe zítra, když ale mají možnost totéž byť nezávazně slíbit pro 19 let vzdálený moment, dávají ruce pryč.

Dlouho to vypadalo, že letošní Konference OSN o změně klimatu v Glasgow vstoupí do dějin jako jedna z největších absurdit, která jen slibuje nemožné na počkání za současného skandování demonstrantů požadujících ještě víc. Nakonec ale nebude tak zle. Výsledkem údajně měsíců jednání před touto konferencí a dvou týdnů rokování přímo na ní měl být společný závazek automobilek i zemí zcela se zbavit aut se spalovacími motory stůj co stůj do roku 2040. Právě tato snaha ale skončila velkým fiaskem.

Pokud bychom se měli řídit dnes a denně slýchanými prohlášeními mnohých politiků i šéfů automobilek, pak by něco takového neměl být problém – leckdo míří k ještě ambicióznějším datům. Navíc je třeba dodat, že celé prohlášení, ač si říká závazek, je spíše marketingovou akcií reálně neslibující vůbec nic. Jazyk použitý v rezoluci, kterou si můžete celou přečíst na jednom ze zdrojových odkazů (Gov.uk) je velmi vágní, nekonkrétní a nestanovuje žádné postihy za nedodržení domluveného. Řeč je o tom, že země a firmy budou „pracovat na”, budou se snažit „posílit spolupráci”, činit se „tam, kde to okolnosti dovolí” a tak podobně. Pod takový „závazek” se můžete směle podepsat, usmát se na kameru a za 19 let říci, že jste se „na tom pracovali” na směny, „posilovali spolupráci” horem dolem, ale bohužel to nevyšlo, takže benzin a nafta jedou dál.

Přesto tento závazek-nezávazek téměř nikdo skutečně významný nepodepsal.

Zemí, které podepsaly, je 30 a nepřekvapí, že mezi ně patří třeba Velká Británie nebo Kanada, budete ale pátrat po další skutečně důležité průmyslové zemi. Je hezké, že nechybí třeba podpis zástupců Indie, ale tam ještě ani pořádně nepřesedli z motorek na auta, a tak jde nejspíše jen o projev kolegiality. Země jako Spojené státy, Čína a dokonce i Německo podepsat odmítly.

Podobné je to v případě automobilek, z těch větších a známějších jde jen o Ford, Jaguar Land Rover, Mercedes-Benz a Volvo. Nejsou to malá jména, pro Ford a Jaguar Land Rover jde ale spíše o chytání se stébla a překvapením je tu jen Mercedes. Opravdoví giganti chybí – Toyota, Stellantis, Renault-Nissan, Hyundai-Kia, BMW Group a dokonce i Volkswagen daly od této věci ruce pryč. Volkswagen? Skutečně? Ten, který ústy svého šéfa denně tvrdí cosi o tom, že elektromobilita by měla být nařízená pro všechny nejlépe pozítří? To je skutečně velký rozpor slov a činů. Důvod? Proveditelnost. Distancující se země i firmy se obávají, že něco takového se prostě tak rychle nedá rozumně zvládnout. Šéf BMW Zipse k tomu řekl lakonicky: „Tyto věci prostě nejsou domyšlené do důsledku.”

Jak se ale praví v jednom českém filmu začínajícím „dědictví” a končící na „hoši guten tag”, nám by ani nevadilo, že to někdo nepodepsal, ale spíš to, že něco takového někdo podepisuje. Všechny automobilky, které připojily svůj podpis pod tento závazek, říkají jediné: Nezajímá nás to, co chce zákazník, nezajímá nás ani to, na co tlačí vlády, budeme ještě více nabízet to, co chceme my. A to je z pohledu současných či potenciálních kupců jejich jiných aut naprosto nepřijatelné.

Volvo se podpisem chlubí ve své tiskové zprávě, kde informuje, že dokonce spustí interní systém pokutující produkci emisí CO2 a že bude postupovat tak, aby bylo „ahead of the regulatory curve”, řekněme o krok před regulacemi. To je výsměch do tváře řady zákazníků a jejich požadavků.

Ale berme to sportovně. Proveditelné současné závazky mnohých jednoduše nejsou, ne bez nějakého technologického průlomu, který je velmi nepravděpodobný. Sympatické je vidět, že to automobilky i politici to nakonec ví a odmítají se z valné většiny byť jen neformálně zavázat k opaku. Sympatičtější by ale bylo, kdyby takto i mluvili a nevěšeli lidem bulíky na nos.

Zdroj