Nekrolog žárovky
Uveřejněno dne 26 září 2012 000 10:30
Klasické žárovky, nezbývá mi, než abych o vás napsal nekrolog. Vaše výroba od září skončila. Zemřely jste násilnou smrtí. Zásahem vyšší moci, nařízením Evropské komise o regulaci světelných zdrojů.
Ale už před rokem bylo jisté, že všechny zemřete. Jako klasické stowattové jste skončily v roce 2009, loni jste se přestaly vyrábět jako šedesátky. Nyní to potkalo i vás, čtyřicítky.
Dnes je vás pořád ještě slušná kupa ve skladech nebo v obchodech – maloobchodníci vás budou moci doprodat, a mnozí se předzásobili na dlouho. Továrny vás ale již nesmějí vyrábět. Některé obchody již o vás zaznamenaly vyšší zájem. Řada z vás tedy bude ještě čekat někde ve skříni či kůlně, až doslouží ty před vámi. Pak ale bude nadobro konec.
Přirozená náhrada
A tak se musím ptát: Co je vlastně úřadům do toho, jakou žárovku si kupuji? Jako klasické žárovky jste měly skončit, až si vás nikdo nebude kupovat. Přirozeně. Až vás prostě vytlačí nějaká inovace. Nikoliv nařízením od úřednického stolu. Stejně jako skončil první prakticky použitelný elektrický zdroj světla, elektrická svíčka od Rusa Pavla Jabločkova. Ten svůj vynález představil veřejnosti v roce 1878 na Světové výstavě v Paříži. Jeho lampa napájená proudem ze Siemensova dynamoelektrického stroje učarovala i Františku Křižíkovi, který ji posléze zdokonalil. Právě tuhle elektrickou svíčku jste kdysi vytlačily. Byly jste totiž lepší.
Technologicky vás vymyslel Thomas Alva Edison v roce 1879. Vlákno nejdříve zkoušel bavlněné. Dal ho do skleněné baňky, vyčerpal vzduch a zatavil. Po zapojení elektrického proudu jste svítily pětačtyřicet hodin. Zkoušel dále jako vlákno všemožné materiály a tehdy se mu jako nejlepší osvědčil bambus. Později se využíval wolfram. Natáhl životnost tak na tisíc hodin. Tedy v průměru. V Livermoru v severní Kalifornii mají už 111 let jednu z vás, která ne a ne dosloužit. Nenápadná šedesátka svítí v tamější hasičárně.
Klasickým žárovkám nepíši nekrolog jenom já – vzpomenul na ně i prestižní týdeník The Economist. Psal o jisté paní Alice Claypoole Gwynne, která v březnu 1883 vyrazila na maškarní bál jako ztělesněné elektrické světlo. Velká žárovka, kterou třímala v ruce, neubírala prý na eleganci saténu ani briliantům.
Drahá alternativa
Dost ale vzpomínání. Ouřada u Evropské komise již zřídil na svém webu odkaz „Jakou žárovku potřebujete?“. Asi má lidi za mouly. A tak slibuje: „Pomůžeme vám nalézt nejvhodnější žárovky, které nahradí ty energeticky málo účinné.“ „Není přijatelné, aby klasické žárovky byly ve stejném regálu jako úsporné nebo LED zdroje,“ uvedla dokonce jistá Marlene Holznerová, mluvčí evropského komisaře pro energetiku Günthera Oettingera. Až takto vámi opovrhuje.
Ty alternativní k vám jsou ale dražší. Tak mě napadá, proč úřady mluví o „krizi“, když nutí lidi kupovat dražší věci? Politici se navenek předhánějí v receptech na podporu ekonomiky. Přitom první protikrizové opatření, které měla Evropa udělat, zní: Nedovolit vaši smrt. Nestalo se. A tak si lidé připlatí… Jasně, jedna nová žárovka nezruinuje rodinný rozpočet – ale když se to sejde ve stejný čas se zvyšováním daní, drahým benzinem…
Vaše smrt povede i k úchylkám. Někteří spotřebitelé se předzásobí, což by normálně nedělali. Někteří výrobci začnou zbytečně vymýšlet, jak nařízení obejít. Již předloni německý podnikatel Siegfried Rotthäuser zažil patnáct minut slávy, když klasické žárovky s vyšším než povoleným příkonem nabízel jako „malá topná tělesa“ a prodával pod názvem „tepelné koule“. Dnes by už měl na krku žárovkovou policii. V Německu podle deníku Der Tagesspiegel zaměstná berlínský zemský úřad pro pracovní ochranu, ochranu zdraví a technickou bezpečnost sedm lidí, kteří budou na zákaz dohlížet. Braniborské ministerstvo hospodářství zaměstná takových detektivů prý deset.
Přiznávám i dnes, že jsem na klasické žárovky nadával, když praskly. Ale pořád byly levnější než pivo. Teď to bude naopak. Taky jsem se mockrát spálil. Ale pořád byly hezčí než jejich nástupkyně. A svítily lépe! Vždyť ty nové osvětlují tak nějak mdle.
Navíc Češi se v těch podle úředníků „úsporných“ žárovkách nevyznají. Nedávný průzkum portálu esvetlo.cz ukázal, že z obalu zdroje drtivá většina nepozná, co určuje intenzitu (lumeny) a barvu světla (kelviny), což jsou základní veličiny pro výběr vhodného osvětlení.
Brusel na svém webu tvrdí, že vyřazením klasických žárovek sníží emise oxidu uhličitého přibližně o 15 milionů tun ročně. Nevím, jak k tomu došel. Ale třeba v Číně se jen loni zvýšily emise do ovzduší o 700 milionů tun. Klasické žárovky, musím říci, že naší planetě je bruselské „zelené“ myšlení tlačené z kanclů úplně na nic.
Škoda vás.