Nová pravidla umožňující odebírání řidičských průkazů plošně v celé Evropské unii by se brzy mohla dostat k opětovnému projednání do Evropského parlamentu. Noví europoslanci by si totiž mohli posvítit na řidiče v rámci pravidel zděděných od předchozího osazenstva Evropského parlamentu, která byla přijata již v únoru v prvním čtení.
Návrh pravidel o celounijním účinku některých zákazů řízení byl tehdy přijat 372 hlasy (220 europoslanců bylo proti), načež se aktuálně čeká, jak se k nim postaví povolební složení instituce.
Pokud by noví europoslanci dali zelenou aktuální podobě návrhu, znamenalo by to pro řidiče, že by mohli začít přicházet o řidičské průkazy i za přestupky, kterých se dopustí v zahraničí.
Fotogalerie: – Dotace zemědělcům
Aktuálně v Evropské unii totiž funguje systém, kdy lidé, kteří jsou způsobilí k řízení v jednom členském státě, mohou řídit automaticky ve všech – a to až do chvíle, kdy přijdou o „papíry“ v zemi, kde byl řidičák vydán.
Pokud se však daný řidič dopustí přestupků vedoucích k zákazu nebo pozastavení řidičského oprávnění v jiném členském státě, v současné době se tresty a omezení často vztahují pouze na řízení v místě, kde byly tyto přestupky spáchány, nikoli ve zbytku unie. A právě tato výjimka má vymizet a na území Evropské unie bude nahlíženo při spáchání „závažného dopravního přestupku“ de facto coby na jeden stát.
Mezi závažné dopravní přestupky má dle návrhu patřit řízení pod vlivem alkoholu, smrtelná dopravní nehoda, ale také překročení rychlosti, a to v případě jízdy o 50 km/h rychleji, než je povolená rychlost a o 30 km/h v obytných oblastech.
Fotogalerie: – Univerzity za klima
„Parlament navrhuje stanovit lhůtu deseti pracovních dnů pro to, aby se členské státy vzájemně informovaly o rozhodnutích o zákazu řízení, a další lhůtu 15 pracovních dnů pro rozhodnutí, zda bude zákaz řízení platit v celé EU. Dotyčný řidič by měl být o konečném rozhodnutí informován do sedmi pracovních dnů,“ navrhovali europoslanci v únoru.
„Jsem přesvědčen, že tato směrnice nejen pomůže snížit počet dopravních nehod, ale také přispěje k lepšímu povědomí občanů o zodpovědnějším řízení a ochotě dodržovat pravidla a přijmout důsledky jejich porušení, ať už jezdíme kdekoli v EU,“ komentoval návrh bulharský europoslanec Petar Vitanov.
Pravidla o zákazu řízení jsou součástí balíčku o bezpečnosti silničního provozu, který Evropská komise předložila v březnu 2023 s cílem co nejvíce se přiblížit nulovému počtu úmrtí v silniční dopravě v EU do roku 2050, ale také cílům v oblasti klimatu.
Fotogalerie: – Autobus v nových barvách
Právě klimatické cíle figurují vedle bezpečnosti účastníků provozu neodmyslitelně v pozadí celého návrhu a Evropská komise uvádí, že její „vize nula“ do roku 2050 má připravit obyvatele EU na evropskou budoucnost, v níž již tolik lidí v autech jezdit nebude.
Komise uvádí, že zamýšlená pravidla „řidiče lépe připraví na jízdu s vozidly s nulovými emisemi a na jízdu po městských komunikacích, kde se pohybuje více cyklistů a lidí na dvoukolových vozidlech a kde je mnoho chodců“.
Zároveň pravidla však také mají pomoci řešit současný nedostatek řidičů tím, že bude umožněno řídit v doprovodu i 17letým, aby po dovršení 18 let již mohli jezdit sami a pracovat jako profesionální řidiči, jakmile jim to konkrétní zaměstnání dovolí. Samozřejmě však taktéž s ohledem na klima. Nová pravidla totiž mají vychovávat řidiče pro řízení „vozidel s nulovými emisemi“ a hodnoceny mají být znalosti a dovednosti spojené s pokročilými asistenčními systémy řízení a dalšími automatizovanými technologiemi. Začínající řidiči se také budou učit, jaký vliv má jejich styl jízdy na jejich emise.
Fotogalerie: – Příjezd eurohonorace
Evropská komise pak navíc navrhuje rozšířit oblast působnosti dopravních přestupků, u kterých by došlo k mezistátní spolupráci i na nedodržení dostatečného odstupu od vozidla jedoucího před vámi, nebezpečné předjíždění, nebezpečné parkování, přejetí jedné nebo více plných bílých čar, jízdu v protisměru, nerespektování pravidel pro používání nouzových koridorů či použití přetíženého vozidla.
I jízda podle běžných rychlostních limitů může skončit sebráním řidičáku
Zatímco v Česku je překročení rychlosti o 50 km/h mimo obec většinou prohřešek, který činí řidiči vědomě, v zahraničí může ztráta „papírů“ hrozit i při dodržování běžné rychlosti. V některých státech totiž stačí nepozornost či nevědomost a běžná „předpisová“ jízda po dálnici 130 km/h se může stát důvodem k odebrání řidičského oprávnění, což zvláště pro lidi, kteří se bez řidičského oprávnění neobejdou ke své práci, může být likvidační.
Potřeba je mít totiž na paměti, že zdaleka ne všude v zahraničí lze počítat s plošnými limity, jelikož některé státy již přistupují ke „klimatickým“ rychlostním limitům, jež mají pomoci snižovat emise z provozu. Příkladem může být Nizozemsko, kde je třeba při řízení na většině míst kromě rychloměru sledovat i hodinky, jelikož zatímco po 19 hodině jde jet bez omezení na dálnicích 130 km/h, dokud neodbije sedmá večerní, je dovoleno se i po čtyřproudých dálnicích po rovinaté zemi vléct maximálně stovkou.
Limit, k němuž Nizozemsko přistoupilo v březnu 2020 kvůli snaze snížit emise, se však ukázal téměř bezvýznamný, jelikož problémy s vysokými emisemi – kterým země čelí především kvůli tamnímu zemědělství – skoro neovlivnil. A uvedený experiment tak zřejmě spěje ke svému konci.
Fotogalerie: – Nakupování v Rakousku
To však nelze nikterak říci o Rakousku, kde je situace pro motoristy kvůli klimatickým omezením komplikovanější a kde neznalost doplňkových tabulek může přijít velmi draho. V zemi totiž na řidiče číhá doplňková značka IG-L (Das Immissionsschutzgesetz – Luft), která části řidičům umožňuje pokračovat v běžných 130 km/h, zatímco jiní musejí kvůli emisím zpomalit na 100 km/h či dokonce někdy až na 80 km/h.
Nebezpečná nástraha, kvůli níž by mohla v budoucnu v případě schválení návrhu unijních pravidel týkajících se řidičských oprávnění hrozit až ztráta možnosti řídit v celé EU, je na některých úsecích permanentní, kdežto mnohde na dálnicích funguje v dynamickém režimu a leckde v sousední zemi je tedy třeba být neustále v pozoru.
Kdo se totiž vydá Rakouskem po dálnici v době aktivace IG-L zóny, musí – v případě, že nejede v elektromobilu – okamžitě zpomalit na vyznačenou rychlost a nedbat na to, že některá ostatní auta pokračují v neměnném tempu, jelikož dle výjimky právě elektromobily či další v zákoně uvedená vozidla zpomalovat nemusejí. A aby to nebylo až tak jednoduché, na dálnici A12 pak zase musejí bedlivě sledovat IG-L během noci i elektromobilisté, jelikož omezení v tamní části nesleduje emise, nýbrž hluk.
Fotogalerie: – Plán výstavby silnic a dálnic
Kdo neví, co dodatková značka znamená, a v domnění, že se za sucha a jasna jej netýká, a pokračuje v běžné rychlosti, protože nezpomalují ani některá další vozidla, si již nyní říká o citelné pokuty, které jsou paradoxně mnohem větší, než kdyby o stejnou rychlost překročil limit i kupříkladu v nějakém nepřehledném úseku, kde má rychlostní limit podstatně větší opodstatnění.
Za vyšší emise v důsledku překročení rychlosti řidičům aut se spalovacími motory hrozí místo běžných pokut postih v řádů desítek tisíců korun či možnost policistů neumožnit řidičům pokračovat v jízdě. „Namísto běžně hrozící pokuty ve výši desítek až stovek eur musí hříšník počítat s tím, že finanční postih dosáhne 2 tisíce až 3 tisíce eur,“ varuje Autoklub ČR.
Německý ADAC upozorňuje, že při překročení rychlosti o 50 km/h mimo obec (v obci o 40 km/h) v Rakousku hrozí na minimálně 4 týdny ztráta řidičáku již nyní. Pokud by pak prošly nově zamýšlená unijní pravidla, mohli by za spáchání takového činu řidiči přijít navíc – kromě možnosti jezdit v Rakousku a tučné pokuty – rovněž na stopku v řízení vozidel v celé EU.
