Nerůstová neziskovka učí mládež, že české školství je špatné. Dostala na to od státu skoro 3 miliony

O spolku NaZemi se hovoří zejména v souvislosti s teorií „nerůstu“, výrazně však také skrze své projekty zasahuje i do vzdělávání. Prostřednictvím projektu „Generace symbiocén“ spolek cílí na mladé lidi mezi 17 a 23 lety a hovoří s nimi o „hluboké společenské změně“. Na setkáních se mládež může dozvědět, „jak souvisí zvyšování nerovností s nadvládou a neokolonialismem“, o klimatické krizi, či je jim představován i samotný „nerůst“ a mají se potkávat s lidmi „pracujícími na systémové změně“. Za takovéto proškolení 36 účastníků došly z veřejných financí na základě rozhodnutí exministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) spolku miliony korun.O spolku NaZemi se v poslední době hovoří zejména v souvislosti s propagací hnutí „nerůstu“ i nákladnými aktivitami, na něž šlo z veřejných rozpočtů dohromady již přes 46 milionů korun. Například na projekt „Škola emancipace“ v roce 2020 tato organizace dostala až 23 358 355 Kč z operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání.

Spolek se „proslavil“ zejména skrze osobu Tadeáše Žďárského, jenž v něm pracuje od roku 2020 a od minulého roku je také v jeho předsednictvu. Právě Žďárský je též nejvýraznějším hlasatelem „nerůstu“ – teorie požadující zastavit ekonomický růst, okupovat podniky, rozdělit prostředky mezi pracující, stanovit maximální výdělek či omezovat bohaté.

„Ve společnosti posedlé růstem a s obrovskými nerovnostmi v rozdělení zdrojů je ale také důležité začít otevírat otázku limitů. Je nutné zajistit, aby omezené zdroje na planetě lidé nevyužívali na úkor ostatních či na úkor budoucích generací. Je tedy nutné zavést politiky zajišťující to, že se nepřekročí tzv. ekologické maximum. V této oblasti se nejčastěji diskutuje politika maximálního příjmu – tedy násobek příjmu minimálního, po jehož překročení by se všechny další příjmy danily 100 procenty,“ píše kupříkladu Tadeáš Žďárský ve své knize „Čas dorůst. Metody, jak dosáhnout vytyčených cílů“. 

Kromě rozvoje této teorie se pak spolek věnuje taktéž výuce na školách. Jedním z projektů byla třeba „Škola emancipace“, na niž neziskovka NaZemi jen v roce 2021 obdržela 5 249 000 Kč od českého Ministerstva školství.

Projekt hlásal, že chce změnu přístupu k výuce, její „demokratizaci“, rozvoj kritického myšlení a hlavně zapojení témat, která je podle těchto aktivistů nutné u dětí rozvíjet – například týkající se genderu a LGBTQ+. Připojen byl též návod, jak by měli přistupovat k žákům i samotní učitelé. Třeba s ohledem na to, že se prý stále více žáků a studentů identifikuje jinak než muži a ženy. Učitelé by kupříkladu měli ve škole svým žákům dovolit, jakým jménem i rodem budou oslovováni.

Spolek NaZemi se však nesnaží jen měnit prostředí na školách, nýbrž i samotné studenty – konkrétně se tak snaží například skrze projekt „Generace symbiocén“.

Fotogalerie: – Klima teď, škola později

„Současná generace může zahájit epochu, kde vzkvétá společnost i příroda bok po boku – symbiocén. Věříme, že vzdělávání může být nástrojem hluboké společenské změny. Proto tvoříme akademii Generace symbiocén – roční vzdělávací program pro lidi ve věku 17–23 let,“ uvádí se na webu daného projektu.

Mladým lidem je slibováno, že se stanou po přihlášení se (a zaplacení registračního poplatku 500 Kč) „součástí učící se komunity a budou mít příležitost učit se i praxí při tvorbě vlastního či skupinového experimentu“, že půjdou „do hloubky příčin klimatické krize a jejího propojení s dalšími výzvami současnosti“ či potkají aktivní lidi, kteří „pracují na řešení a systémové změně“.

FOTO: Web projektu Generace symbiocén

Dočíst se můžeme také, že za současnými problémy má stát náš školský vzdělávací systém. „Vzdělávání se běžně prezentuje jako řešení dnešních krizí. My nahlížíme na současný školský systém a jeho podobu vzdělávání jako na jeden z kořenů současných celospolečenských problémů. Jsme přesvědčeni, že tento typ vzdělávání pomáhá reprodukovat nefunkční vzorce – vede k pasivitě, bezmocnosti a závislosti na autoritách. K individualismu a soutěživosti. K jednoduchým odpovědím a černobílému vidění světa. K přehlížení systémových příčin či otupování našich emocí, smyslů a imaginace. Navíc nepřipravuje další generace na komplexní svět neustálých změn a celospolečenských výzev, jako jsou klimatická krize, zvětšující se nerovnosti, nárůst populismu či zhoršování duševního zdraví,“ uvádí web Generace symbiocén.

FOTO: Web projektu Generace symbiocén

Fotogalerie: – Univerzity za klima

„Vrátit se k tomu, jak to bylo před covidem, dělat věci stejně a doufat, že se současné problémy nějak vyřeší? To nám nedává smysl. Probíhá klimatická i širší ekologická krize, které do společnosti přinášejí nejistotu a politické napětí. Žijeme ve světě nerovností, kdy pouhých osm nejbohatších osob vlastní dohromady více než chudší polovina lidstva. Společnost je roztříštěná a vzájemné porozumění se hledá stále složitěji,“ hlásá projekt mladým lidem ve věku mezi 17 a 23 lety.

„Konflikty řešíme každý den a nyní bohužel i ty vojenské pár set kilometrů od nás. Válečná invaze na Ukrajinu přišla nečekaně a připomněla nám, že žijeme v době plné skutečností, které je těžké přijmout. Je to doba kapitalismu, neoliberálního systému založeného na tlaku na růst a neustálém zvyšování produktivity. Ale je to také doba, v níž můžeme zahájit razantní a důkladnou změnu tohoto systému, léčit naši společnost, dělat už konečně nové chyby, měnit smysl našich životů a obnovovat funkční vztahy,“ pokračuje prohlášení, že organizátoři projektu „věří, že doba současného antropocénu (stojící na myšlenkách neomezeného růstu a dominance) spěje k rozpadu nebo sebedestrukci“.

„Pojďme společně hledat cesty, jak zajistit důstojný život všem, a přitom respektovat meze naší planety,“ zaznívá rovněž.

Fotogalerie: – Kulturu do škol

Co na mladé lidi po podání přihlášky čeká za program? Spolek uvádí, že se mohou těšit na setkání trvající čtyři dny od čtvrtečního podvečera do nedělního oběda.

V loňském roce došlo na setkání nazvané „Současný svět a my“ či setkání o „kořenech současných krizí“ a příchozí mladí lidé se dozvěděli, „jak souvisí zvyšování nerovností s nadvládou a neokolonialismem“ či jak neopakovat chyby, které nás podle projektu „dostaly na pokraj kolapsu“. Nechybělo ani učení mladých o hnutí nerůstu.

Letos pak na příchozí čekalo zaučení, „jak dělat změnu“, dozvídali se, jaké jsou „funkční nástroje pro prosazování změny spolu s ostatními“ nebo jak „zformulovat vlastní záměr ve světě krizí“.

FOTO: Web projektu Generace symbiocén

Fotogalerie: – Školství nad propastí

Na „zaučení“ mladých šlo přes 2,7 milionu korun

Mimo to, že je projekt spolufinancován Evropskou unií, na něj přišly peníze i ze Státního fondu životního prostředí České republiky, a to na základě rozhodnutí ministra životního prostředí.

Smlouva, na jejímž základě spolek dostal finance i pro letošní rok, byla uveřejněna Státním fondem životního prostředí České republiky 30. března 2022, avšak přímo v ní je uvedeno, že tak došlo na základě rozhodnutí ministra životního prostředí ze dne 8. listopadu 2021 – rozhodnutí tedy padlo již na samém sklonku druhé vlády Andreje Babiše (ANO), a to pouhé tři dny předtím, než Babišův kabinet podal demisi do rukou tehdejšího prezidenta Miloše Zemana. Peníze tehdy proto ještě stihl v posledních dnech vládnutí spolku přiklepnout místopředseda hnutí ANO a exministr životního prostředí Richard Brabec, jenž tuto funkci předtím zastával již od roku 2014.

Státní fond životního prostředí uvádí, že v rámci realizace projektu má spolek dokládat výstupy projektu, a to zejména doložením pozvánek, fotodokumentace, prezenčních listin, popř. jinými relevantními dokumenty. Za uvedenou sumu 2,7 milionu dostal spolek za úkol zrealizovat 36 vzdělávacích akcí ve formě kurzů o celkové délce 5 760 osobohodin, proškolit 36 účastníků, vytvořit jednu evaluaci, nepřímo oslovit 11 080 osob a vyhotovit pět metodických materiálů.

Exministr Richard Brabec pro ParlamentníListy.cz uvádí, jak měl úřad nastavený postup pro udělování takových dotací a podrobnosti k této konkrétní v paměti nemá.

„Vůbec netuším, o co se jedná. Takových akcí a programů byly stovky. Muselo to mít souvislost s environmentálním vzděláváním. Jakmile taková organizace splní parametry, komise to doporučuje a ministr to už jen dostává k podpisu. Takových žádostí je obrovský počet. Tento konkrétní příklad si vůbec nevybavuji. Stoprocentně to procesovali na Státním fondu životního prostředí. Na ministerstvu jsou týmy, které řeší zaměření těchto programů a následně státní fond, který řeší kontrolu dodržování podmínek daného programu a důsledně to kontroluje,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz exministr životního prostředí.

ParlamentníListy.cz s žádostí o vyjádření ohledně projektu a udělení dotace projektu Generace symbiocén kontaktovaly Státní fond životního prostředí České republiky i spolek NaZemi. Jakmile redakce vyjádření obdrží, bude o jejich obsahu informovat v pokračování věnujícímu se dalším projektům, na které rovněž spolek obdržel podporu z veřejných financí.

Zdroj