Nová katastrofa na obzoru? Na Zemi ubývá kyslík
Uveřejněno dne 25 června 2013 000 11:49Ve městech ve vzduchu chybí kyslík?
Peter Tatchell v článku v britském Guardianu o „Kyslíkové krizi“ tvrdí, že ve velkoměstech, kde je znečištěný a vydýchaný vzduch, je koncentrace kyslíku znepokojivě snížená.
Tatchell tu cituje profesora Ervina Laszlo: „Dnes koncentrace kyslíku nad znečištěnými oblastmi klesá na 19 % a ve velkoměstech klesá až na pouhých 12 – 17 procent. Při takových hladinách lidé jen těžko mohou udržet dostatečný přísun kyslíku, aby si zachovali tělesné zdraví.“
Pan Tatchell ale neví, že pan profesor Laszlo není žádný přírodovědec. Je to vyšinutý okultista, který se věnuje teosofii. Zakladatel Budapešťského klubu (pobočka Římského klubu) propaguje teosofickou teorii o „akašickém“ poli. Což je hypotetická vševědoucí síť prostupující vesmírem, na kterou se mohou napojit „duchovně osvícení lidé“ a stát se vševědoucími jako bůh.
Ve skutečnosti není možné, aby pod otevřenou oblohou klesla koncentrace kyslíku tak nízko. Protože atmosféra planety je přeplněná kyslíkem nahromaděným za miliony roků. Kyslík tvoří kolem 21 % atmosféry. A jakmile ho někde ubude, ihned se tam nahrne kyslík z okolí. Ze stejného důvodu nevznikne v hladině rybníka díra, když z ní hrncem naberete vodu.
Pokles ze 30 na pouhých 20 procent!
Dříve kyslík tvoříval kolem 30 % atmosféry, ale dnes už je to jen pouhých 21 %. Alarmisté bijí na poplach před tak dramatickým poklesem. Podle předpisů o bezpečnosti práce (OSHA) platí, že pracujete-li v uzavřených prostorách, „klesnou-li hladiny kyslíku v pracovním prostoru klesnou pod 19,5 %, pracovníkům hrozí ztráta vědomí a smrt.“ Jenže pozor. Ten pokles ze 30 na 21 % to není pokles způsobený spalováním uhlí. K této změně došlo miliony let před vznikem průmyslu. Je rozdíl mezi hladinami kyslíku v éře dinosaurů a dnes.
Spalováním uhlí ubývá kyslík
Do měření úbytku kyslíku se pustil syn onoho pána, který vymyslel „Keelingovu křivu“ (křivka růstu CO2). Syn C.D. Keelinga pan Ralph Keeling provádí od roku 1990 měření v La Jolla v Kalifornii a v Cape Grim v Tasmánii. Podle Keelinga jsou dnešní hladiny kyslíku v atmosféře o 0,095 % nižší než před začátkem průmyslové revoluce. Takže místo nějakých 20,95 % máme 20,94 % kyslíku. No a? Co má být? V rozhovoru s Mikem Johnsonem nás Ralph Keeling uklidňuje: „Úbytek kyslíku je příliš malý na to abychom se museli nějak znepokojovat“ (the O2 loss is too small to be much of a concern)
Proč Inkové nenosili kyslíkové masky?
Představme si na okamžik, že by hladiny CO2 opravdu z nějakých důvodů poklesly pod 19,5 procent? Přežilo by lidstvo? Pro odpověď musíme do hor. Ve výšce 5,5 km nad mořem má vzduch poloviční tlak oproti tlaku na úrovni hladiny oceánu. Vzájemný procentuelní poměr dusíku a kyslíku je sice v horách stejný jako u vás doma, pořád je to 21 % kyslíku. Vzduch je tam ale řidší. Proto horolezci při lezení po nejvyšších horách potřebují kyslíkové přístroje.
Jak je ale možné, že národy, které žijí vysoko v Andách či v Tibetu, kyslíkové přístroje nepotřebují? Jejich těla se evolučně adaptovala. Lidé v Andách mají v krvi více hemoglobinu a tak dokáží z menšího množství kyslíku efektivněji získat více energie. V Tibetu je tomu jinak. Tamní domorodci více hemoglobinu nemají, zato dýchají s větší frekvencí. Více nádechů za minutu. Také lidé z výšin v Etiopii se adaptovali na řídký vzduch a hypoxií netrpí. U nich ale vědci netuší, v čem jejich adaptace spočívá – povzdychla si Cynthia Beallová z Case Western Reserve University v Clevelandu v rozhovoru pro National Geographic.
Z toho lze usuzovat, že kdyby za pár tisíc let koncentrace kyslíku na planetě klesla třeba na 17 %, tak si toho lidstvo nejpspíše ani nevšimne. Protože se generace za generací postupně naše těla adaptují. Stejně jako se savci adaptovali během milionů let na pokles ze 30 na 21 %. Taková už je evoluce.
Pralesy nejsou plíce planety
A jaký vliv na ubývání kyslíku má kácení pralesů? Neudusí se lidstvo, když dřevaři a biopalivoví magnáti vykácejí amazonské pralesy? Co když si s motorovou pilou v ruce – doslova – pod sebou řežeme větev, na které sedíme? Vždyť tamější džungle (politicky korektně: deštný prales) tvoří plíce planety.
Tahle metafora má ale dva háčky. Za prvé, přirovnání kulhá, protože plíce kyslík přece nevyrábějí, ale naopak spotřebovávají. Za druhé, pralesy sice jsou největším producentem kyslíku (asi 20 – 30 % roční světové produkce), jenže zároveň jsou také největším konzumentem kyslíku. Co si sami vyrobí, to si také samy spotřebují. Nula od nuly pojde. Říká Philip Stott z University of London, autor knihy „Tropical Rainforests: Political and Hegemonic Myth-making“.
To dnes uznávají i ekologičtí aktivisté. World Animal Foundation: „Tropical rainforests have been called the „Earth“s lungs“, although it is now known that rainforests contribute little net oxygen addition to the atmosphere through photosynthesis.“
Většinu světové produkce kyslíku zajišťují oceány, nikoli pralesy. Ale i tam platí princip rovnováhy. „V průměru platí, že vzrostlý prales do atmosféry nepřidává ani neodebírá žádný oxid uhličitý či kyslík, jedině když les pokácíme… Oceány fungují stejně. Většina fotosyntézy je vyvážena opačným a stejně velkým dýcháním.“ Říká Jorge Sarmiento, profesor atmosférických a oceánských věd na Princeton University v New Jersey.
Odkud tedy pochází čerstvý kyslík, který dýcháte? Vesměs z trávníků, stromů a lesů, kolem kterých jezdíte autobusem do práce. D.J. Nowak (2007) uvádí, že v USA městská zeleň ročně vyprodukuje asi 61 metrických tun kyslíku, což pokryje roční spotřebu kyslíku dvou třetin populace USA.
I kdyby ale roční produkce kyslíku z nějakého důvodu poklesla, máme dostatek zásob na horší časy. „Naše atmosféra má zkrátka takovou gigantickou zásobu kyslíku, že i kdybychom spálili všechna fosilní paliva, všechny stromy i všechnu organickou hmotu v půdě, hladina atmosférického kyslíku by stejně poklesla jen o pár procent.“ Napsal Wallace S. Broecker v roce 1996. Je profesorem na Columbia“s Lamont-Doherty Earth Observatory a byl vedoucím pracovníkem projektu Biosphere 2. Není to žádný nepřítel přírody. V roce 1996 obdržel cenu „Blue Planet Prize.“
Kyslík může být sotva ohrožen něčím tak nepatrným jako je oxid uhličitý. Kyslík tvoří kolem 21 % atmosféry, ale oxid uhličitý pouze 0,04 %.