Obnova jezerní krajiny pod Krušnými horami
Uveřejněno dne 19 září 2011 000 10:20
Recenze knížky Emilie Pecharové, Ivana Svobody a Marie Vrbové
Jen málo lidí si uvědomuje, že ložiska uhlí pod Krušnými horami vznikla v zamokřené, jezernaté krajině. Posledním zbytkem jezer a zamokřených území bylo Komořanské jezero, dnes již vysušené.
Kdyby před dvěma sty lety existovali bulvární novináři a ptali se náhodných návštěvníků Podkrušnohoří, jak se jim zde líbí, možná by dostali překvapivě podobnou
odpověď jako ti dnešní: „Nic moc…! Samá bažina, chudé podmáčené louky, málo příležitostí pro investice.“ Byť by asi nepoužili tato slova, smysl by jejich názor v tehdejších podmínkách měl. Tehdejší ekonomika žádala úrodná pole, lesy, ve kterých šlo těžit co nejvíc levného dřeva a podporovat tak rozvoj obchodu s průmyslovým Saskem. Za uplynulých dvě stě let se změnilo téměř vše – lesy i bažiny zmizely, chudé louky nahradily lány řepky nebo jámy povrchových lomů, jen příležitostí pro investice stále není mnoho.
Publikace nehodnotí těch uplynulých dvě stě let, ani nerozebírá příčiny, které vedly k tak razantní změně, kterou jsem v předchozím odstavci shrnul do nutně nepřesné a značně zjednodušující zkratky. Autoři hledí kupředu – ve svých představách mají již krajinu o dalších sto či dvě stě let starší. Zabývají se krajinou, kterou pozitivně ovlivnil člověk poučen svými chybami. Bez vody není života – tento axiom platí všude, a o to více právě v krajině pod Krušnými horami, kterou si poslední generace často spojují s přízviskem „suchá“ či krajina dešťového stínu. Práce i výzkumy, z jejichž výsledků autoři čerpají, přitom potvrzují, že voda byla vždy základním prvkem této krajiny a zůstala jí i dnes po všech změnách, kterými si za poslední dvě století prošla. I horníci – ať již ti první, kteří těžili v hlubinných dolech kovové rudy již koncem středověku, nebo ti moderní z obřích povrchových hnědouhelných lomů, význam vody vždy uznávali. Jen ji někdy považovali za velkého nepřítele, někdy za dobrého pomocníka a až v posledních padesáti letech si postupně začali uvědomovat, že je i největším bohatstvím této krajiny. Bohatstvím, které může vrátit krajině její smysl a význam.
Do začátku průmyslové revoluce byla pánevní oblast pokryta z více než 60% funkční vegetací, hladina podzemní vody byla vysoká. Těžba uhlí, nejdříve přímo na výchozech slojí, později i hlubinná a následně těžba ve velkolomech, byla vždy do značné míry limitována přítokem vody do důlních děl. Řešením bylo odvodnění celé oblasti. Výsledkem je současný stav, tedy na mnoha místech znehodnocená krajina, často označovaná jako měsíční.
Autoři se nezabývají pouze rekultivací a nápravou škod způsobených důlní činností, ale především komplexním řešením obnovy jezerní krajiny a jejím provázáním s Krušnými horami a Českým středohořím. Původní ekosystémy byly na mnoha místech zničeny nebo poškozeny. Na mnoha místech zanikly potoční nivy. Na druhou stranu ale izolované plochy mohou složit jako klidová místa pro zvěř. V místech někdejších hlubinných dolů vznikly propadliny, někdy dokonce s nadprůměrnou biodiverzitou. Specifické podmínky na výsypkách umožňují život suchomilným organizmům, zasolené plochy slanomilným rostlinám.
Podrobně jsou probrány problémy zatápění a využití lomů a jednotlivé lomové lokality včetně možných variant napouštění a časového harmonogramu. Optimální je před zatopením jámy maximálně vytěžit uhelné sloje.
Jak už je zvykem, diskutuje se v knize také vztah navrhovaných opatření a případné klimatické změny. Autoři dokládají, že návrat vody do oblasti společně s dalšími úpravami obnoví nejen koloběh vody, ale rostliny budou i regulovat hladinu energie pomocí evapotranspirace.
Kniha je souhrnem dnešních znalostí o úloze vody v post-hornické krajině, o úloze vody při obnově klimatických funkcí velkého krajinného celku podkrušnohorských pánví i o možnostech využití vody pro další vývoj krajiny a lidské společnosti, která v ní sídlí a která ji využívá jak pro svoji obživu, tak výrobu, ale i rekreaci a odpočinek.
Knihu vydalo nakladatelství Lesnické práce s.r.o., 112 stran, cena 120 Kč
Autoři knihy – zleva: Ivan Svoboda, Emilie Pecharová a Marie Vrbová
Mostecká část SHP s okolím – satelitní mapa teploty krajiny
Modelový předpoklad vývoje krajiny Podkrušnohoří
Napouštěné jezero Most