Od svíčky k hladomoru. Francouzský scénář varuje celou Evropu

Uveřejněno dne 9 května 2025 000 8:00

Co by se stalo, kdyby v celé Evropě náhle vypadla elektřina? A ne na hodiny, ale na týdny či měsíce? Francouzská simulace varuje před děsivým kolapsem společnosti, který by následoval, a ukazuje, jak křehká je naše civilizace bez elektrického proudu.

Od svíčky k hladomoru. Francouzský scénář varuje celou Evropu

Ilustrační foto
3. května 2025 – 06:03
 

Představa, že by se celé národní elektrické sítě zhroutily během jediné sekundy, působila ještě donedávna jako zápletka katastrofického filmu. Jenže po událostech, které v pondělí paralyzovaly Španělsko a Portugalsko, si Evropa už nemůže dovolit podobné scénáře odmítat jako fikci. Francouzský deník Le Parisien zveřejnil podrobnou simulaci vývoje krize, která by nastala v případě úplného a dlouhodobého výpadku elektrické energie. Výsledky jsou otřesné. Společnost by se během několika dní dostala na pokraj chaosu, během měsíců došlo ke kolapsu civilizace, jak ji známe.Začátek: Sekundy a hodiny naprostého zmatku

Aymeric Renou popisuje ve svém článku v Le Parisian šokující realitu, která by nastala ihned po blackoutu. 

„A najednou – už žádný proud. Nikde. Ať už z důvodu kyberútoku, sabotáže nebo technické chyby – totální blackout,“ píše Renou.

Už během prvních hodin by lidé narazili na základní problémy: výpadky komunikace, ztrátu signálu, nefunkční platební terminály, zamčené dveře u obchodů, kolaps dopravy, nefungující výtahy, nemocnice přešly na nouzové generátory.

Den 2 až 7: Zásoby mizí, důvěra eroduje

Do týdne by se ukázala plná závislost společnosti na elektřině. Městská infrastruktura by začala kolabovat (odpadní vody přestávají proudit, čističky nefungují). Supermarkety zůstávají zavřené nebo vyrabované. Lidé hromadí zásoby, vznikají první střety. Nemocnice se potýkají s nedostatkem paliva pro generátory. Zásobování potravinami a vodou se hroutí.
 

„Města, zejména velkoměsta, by byla první, která by se dostala na pokraj krize,“ uvádí jedna z analyzovaných výzkumných zpráv. „Bez ledniček se kazí potraviny, bez světla přichází strach a kriminalita.“

Měsíc 1 až 3: Rozpad systému, humanitární krize

Během prvního měsíce by se situace změnila v plnohodnotnou humanitární katastrofu. Lidé by opouštěli města. Stát by nebyl schopen zajistit zásobování. Infrastruktura je v troskách, selhává zdravotní péče, lidé začínají trpět podvýživou.

Zmiňovaný scénář připomíná, že venkov by měl větší šanci přežít: „Domácnosti se dřevem, studnami a vlastními zásobami mají výhodu. Městské obyvatelstvo je nejzranitelnější.“

Rok bez elektřiny: Návrat do středověku

Pokud by se blackout protáhl na celý rok, společnost by se vrátila o staletí zpět. Nejen technologicky, ale i sociálně. Došlo by k rozpadu právního řádu, nárůstu ozbrojených skupin, obchodu na černém trhu a regionálnímu feudalismu. V extrémních případech by podle některých simulací mohlo dojít i k hladomorům a občanské válce.

Simulace publikovaná ve Le Parisien ukazuje, že evropské státy, včetně Francie, jsou extrémně zranitelné, a to především kvůli centralizovanému řízení elektrické energie a totální závislosti na digitalizovaných systémech. Kybernetické útoky nebo sabotáže přitom nejsou jen teoretickou hrozbou. Odborníci varují, že stačí málo, a národní síť může být vyřazena z provozu.

Česká republika se na podobný scénář nepřipravuje dostatečně. Veřejné instituce nemají robustní záložní systémy, obyvatelstvo není školeno na krizové situace a samosprávy nedisponují krizovými plány, které by mohly fungovat bez elektřiny. Vláda spoléhá na přetížený distribuční systém a podceňuje strategické zálohování.

Naše situace je o to vážnější, že jsme závislí na importu energie ze zahraničí a že většina domácností nemá žádné záložní zdroje. Zimní období by bylo smrtící.

Článek v Le Parisien není jen pesimistickou vizí. Je to alarm, který volá po urychlené přípravě scénářů civilní obrany, decentralizaci energetických systémů, a zvýšení soběstačnosti obyvatel. Není otázkou jestli, ale kdy dojde k vážnému výpadku.

„Tato závislost nás činí slepými a zranitelnými. Nejsme připraveni – a měli bychom být,“ píše se v závěru článku na Le Parisien. 

Zdroj:

TOPlist