Odmítnutí jádra by byla pro Evropu sebevražda
Uveřejněno dne 28 června 2022 000 11:54
Jedná se o součást strategie, jejímž cílem je nasměrovat investice do takových zdrojů, které mají přispět k dosažení uhlíkové neutrality. Návrh byl pak schválený na začátku února.
Absurdní rozhodnutí dvou výborů
Rozhodnutí Evropské komise bylo v Česku přijato většinou s nadšením. Vnímáno bylo jako celkový posun směrem od výlučného spoléhání jen na obnovitelné zdroje k více rozumnému přístupu, který počítá i s jádrem coby jedním z čistších způsobů výroby elektřiny.
Ačkoliv jádro nebylo postavené na roveň větrné, solární či vodní energii, zcela právem bylo možné považovat rozhodnutí Komise za částečné vítězství jádru nakloněných zemí, jako jsou např. Francie a Česko či zemí, které mají výstavbu v plánu, což je např. případ Polska.
Plyn byl zařazený zejména kvůli Německu, které spoléhalo na to, že plynem vykryje výpadky po uzavřených jaderných nebo uhelných elektrárnách. V případě plynu ale celou situaci samozřejmě změnilo vypuknutí války na Ukrajině. I toto dílčí vítězství v podobě dočasného zezelenání jádra je však nyní ve vážném ohrožení.
Europoslanci z vlivných výborů pro hospodářství a životní prostředí schválili před dvěma týdny společnou rezoluci, která má zablokovat přijetí takzvaného delegovaného aktu k taxonomii udržitelných financí.
76 europoslanců bylo pro, 62 proti a čtyři se zdrželi. Tímto krokem odmítli označit jádro a plyn za ekologicky čisté zdroje. Poslanci, kteří to požadují, ztratili veškerou soudnost. Jedná se o naprostou šílenost v době, kdy celá Evropa zoufale potřebuje stabilní zdroje energie, což vítr ani slunce nejsou a ani být nemohou.
Postoj Evropy se mění
Trend je však v Evropě opačný. Mnozí si vlivem současných událostí pomalu začínají uvědomovat, že s jádrem je třeba počítat. Finští zelení i v reakci na ruskou hrozbu v oblasti energetické bezpečnosti si jako první strana svého druhu odhlasovali, že jádro patří mezi udržitelné zdroje.
Nejedná se o nic zas tak překvapivého. Finsko má ruskou hrozbu za humny a musí s ní žít desítky let. Debata o energetické bezpečnosti tam proto není za současné zhoršené situace jen diskusí o něčem abstraktním, ale otázkou bytí a nebytí. Ideologická dogmata musí jít stranou.
Mimochodem, i v silně protijaderném Německu se v reakci na problémy při možném odpojení ruského plynu v Německu začínají ozývat nesmělé hlasy o tom, zda by přece jen nebylo lepší jádro vzít na milost. Přestože obnovitelné zdroje vyprodukovaly v prvním čtvrtletí tohoto roku 47 % energie, stále ještě není na ně možné spoléhat.
Na vysokém podílu má zásluhu to, že v prvních třech měsících svítilo slunce a foukal vítr více než loni. Minulý rok to bylo o pár procent méně, něco přes 40 %. Nelze spoléhat na to, že bude vždy dost foukat vítr či svítit slunce. Navíc 6 % energie bylo vyrobené v posledních fungujících jaderných elektrárnách, které chce Německo letos uzavřít, což není úplně zanedbatelný výpadek, navíc dalších 13 % pochází ze zemního plynu.
Jak už bylo zmíněno, plyn měl nahradit uhlí a jádro coby stabilní zdroj. Důsledkem aktuální geopolitické situace se však tento plán zhroutil jako domeček z karet. Není divu, že zelený ministr Habeck vyzývá k šetření energií s tím, že „každá (ušetřená) kWh v této situaci pomůže.“
Bez jádra to prostě nepůjde
O takzvané zelené taxonomii má rozhodnout plénum Evropského parlamentu na začátku července. Pokud by zmíněný návrh dvou výborů EP prošel, stavba nových jaderných nebo plynových elektráren by sice zakázaná nebyla, došlo by nicméně ke znemožnění podpory jádra a plynu z peněz z evropských fondů a ztížila by se možnost financování např. ze strany bank.
Za současné situace je přitom nutné využít opravdu všechny dostupné čistší stabilní zdroje, které jsou k dispozici. Jaderná Francie může řadě zemí Evropy posloužit jako vzor. Ropné šoky ze 70. let, které přinesly podobné problémy jako dnes, přiměly zemi galského kohouta k masivní výstavbě jaderných elektráren.
Nyní pochází kolem 70 % elektřiny vyrobené ve Francii z jádra. Podle údajů z roku 2021 má Francie po Lucembursku a Švédsku dokonce třetí nejnižší průměrné emise (gramů) CO₂ na jednu vyrobenou kilowatthodinu v Evropě, daleko před Českem, ale i před Německem.
Naprosto šílené nápady zelených extremistů jsou pro Evropu sebevražedné a nesmí projít, protože v sázce je energetická bezpečnost a bez jádra se výroba elektřiny v řadě zemí Evropy prostě neobejde. Znevýhodňováním jádra si Evropa podřezává větev, na které sedí. Zvláště když se tlačí na rozvoj elektromobility a spotřeba elektrické energie důsledkem toho ještě určitě výrazně poroste.
Přeji hezký den a veselou mysl!