Oficiální povolení pro budování zařízení pro vypouštění tritiové vody ve Fukušimě
Uveřejněno dne 19 srpna 2022 000 9:49
O přípravě vypouštění nahromaděné vody kontaminované tritiem do oceánu se už psalo v posledním dílu našeho dlouhodobého seriálu o likvidaci následků havárie ve Fukušimě. Dne 22. července 2022 schválil japonský úřad pro jadernou bezpečnost NRA plán společnosti TEPCO na realizaci vypouštění vody vyčištěné pomocí systému ALPS, která obsahuje pouze tritium, do oceánu. Schválený dokument byl předložen k posouzení v prosinci 2021 a udává podmínky pro realizaci vypouštění, a hlavně zajištění kontroly, která by měla zajistit i důvěru veřejnosti v bezpečnost tohoto procesu. Dne 2. srpna příslušný plán schválily i municipality měst Ókuma a Futaba, ve kterých elektrárna Fukušima I leží. Důležitou komponentou plánu je i snaha vysvětlit japonské i světové veřejností všechny okolnosti a podmínky spojené s vypouštěním a ukázat, že s tím nejsou spojena žádná environmentální rizika. Postup vypouštění byl posouzen a schválen i Mezinárodní agenturou pro atomovou energii. I ona bude průběžně dohlížet na splnění všech stanovených podmínek.
Výstavba prvních důležitých komponent budoucího systému pro vypouštění vody s tritiem do oceánu tak mohla začít už 4. srpna. Jde hlavně o tunel do oceánu o délce více než kilometr a také potrubí, které dopraví vodu z nádrží do zařízení připravující ji pro vypouštění. Nyní se už intenzivně buduje. Schéma zařízení je na obrázku. Dekontaminovaná voda, které je nyní v areálu okolo 1,25 milionů tun, se bude přivádět do systému tří skupin nádrží. V první bude vstupující voda, ve druhé bude probíhat kontrola a měření přítomnosti jiných radionuklidů, než je tritium. Pokud se ukáže, že množství radionuklidů, jiných než tritium, překračuje povolené limity, bude voda poslána na doplňkové přečištění buď zařízením ALPS nebo systémem využívajícím reverzní osmózu. Pokud bude voda limity splňovat, přečerpá se do třetí skupiny nádrží, které jsou připravený pro její odeslání k ředění a následnému vypouštění.
Voda s tritiem se bude ředit mořskou vodou. Ta se bude čerpat v původních místech čerpání vody pro chlazení pátého bloku. To leží mimo přístav a mořská voda tak zde není kontaminovaná. Ve speciální nádrži v podobě vertikální šachty se pak bude kontrolovat měrná aktivita tritia. Pokud bude splňovat stanovené limity, bude se vypouštět více než kilometrovým kanálem do oceánu. V případě, že bude limity překračovat, bude se dále ředit. Měrná aktivita tritia bude nejméně sedmkrát nižší, než je hraniční hodnota pro pitnou vodu doporučovaná Světovou zdravotnickou organizací a nejméně čtyřicetkrát nižší, než je bezpečná hranice udávaná světovou i japonskou organizací pro radiační ochranu. Ročně se tak uvolní do životního prostředí méně tritia, než tomu bylo během normálního provozu elektrárny. I z toho důvodu, aby se stanovené podmínky splnily, bude vypouštění vody s obsahem tritia trvat třicet let. Před zahájením reálného vypouštění musí společnost TEPCO dosáhnout dohody se zainteresovanými skupinami, jako jsou rybáři. Ti se bojí ztráty důvěry zákazníků v jejich produkty. Nejen po vládě požadují dostatečné vysvětlení bezpečnosti a nezávadnosti tohoto procesu, které by ztrátě důvěry u zákazníků zamezilo.
Další práce v areálu elektrárny
V květnu navštívila elektrárnu Fukušima I delegace Mezinárodní agentury pro atomovou energii v čele s jejím generálním ředitelem Rafaelem Mariem Grossim. Zaměřila se hlavně na přípravu vypouštění vody s obsahem tritia, ale konzultovala celou řadu dalších oblastí. Její členové konstatovali obrovský pokrok v postupné likvidaci následků havárie. Během této mise bylo také oznámeno, že na likvidaci reaktorů se bude podílet americká inženýrská firma Jacobs. Bude například navrhovat a konstruovat automaty a roboty pro průzkum trosek uvnitř reaktorů. Bude také odebírat vzorky pro průzkum v laboratořích. Příslušný prototyp byl testován firmou Mitsubishi Heavy Industry, která vede práce v této oblasti. Práce na vytahování kusů ztuhlé taveniny z aktivní zóny by měly být nejdříve zahájena na druhém bloku.
V polovině května 2022 proběhl průzkum uvnitř kontejnmentu prvního bloku. Pomocí podvodního zařízení ROV-A2. O prvním použití této miniponorky v kontejnmentu tohoto bloku v březnu 2022 se psalo v předchozím přehledu. Nyní se zkoumaly další části kontejnmentu, na které se v březnu nedostalo. Nový průzkum tak na ten předchozí navazoval. Využití miniponorek má připravit půdu pro zahájení odběru vzorků z tohoto kontejnmentu. Ponorka pracovala uvnitř kontejnmentu od 17. do 23. května. Ve dnech od 17. do 19. května se prováděl vizuální průzkum specifických míst uvnitř kontejnmentu a ve dnech 20. až 21. května se měřil tok neutronů. Průzkum byl ukončen 23. května, kdy byla miniponorka vytažena.
Vývoj na zasažených území
V minulém přehledu na začátku května se psalo, že se v létě otevřou první území v silně zasažených oblastech. Dne 12. června se opravdu otevřela silně zasažená část vesnice Kacurao, jde o čtvrť Noyuki v její severovýchodní části. V tomto případě jde o relativně malou komunitu. Před havárií zde bylo 82 obyvatel ve třiceti bytových jednotkách. V současnosti se tam vrací osm lidí do čtyř bytových jednotek. Největší výzvou je přilákání většího počtu obyvatel k návratu a zajištění dostatečného počtu pracovníků k obhospodaření zdejších zemědělských farem a lesů. Jedná se o specifické lesnaté oblasti s malou hustotou obyvatel. V blízkosti nyní otevřeného území je i malá osada Kodeya, tvořená čtyřmi usedlostmi, ve kterých žilo deset lidí. Místní komunita se snaží prosadit, aby i zde probíhala revitalizace současně.
O něco později se pak 30. června otevřela část města Ókuma. Zde se jedná o zhruba 8,6 km2 v okolí nádraží Ono. Silně zasažená území pokrývala zhruba 60 % tohoto města a otevřená část tvoří 20 % z těchto silně kontaminovaných území. Ve městě Ókuma žilo před havárií 11 515 obyvatel. V otevřené části žilo 5 888 obyvatel v 2 233 bytových jednotkách, od prosince 2021 tam přechodně přebývalo a připravovalo se na trvalý návrat 49 osob v 18 bytových jednotkách. Starosta doufá, že do pěti let by zde mohlo žít okolo 2 600 obyvatel.
Na 30. srpna se chystá zahájení trvalého návratu do dekontaminované a revitalizované části města Futaba. To má téměř celou rozlohu v kategorii silně zasažených území. Méně kontaminované plochy o rozloze 220 ha jsou pouze u pobřeží, kde byla infrastruktura zničena cunami. Jejich rekonstrukce tak byla náročná, a bez otevření další infrastruktury na silně zasažených místech sem trvalý návrat zatím nebyl možný. I ve Futabě je rekonstrukční základna pro silně zasažená území v blízkosti nádraží. Postavila se zde i nová budova radnice, je tu i poliklinika a další potřebná infrastruktura. Budují se i komerční zařízení. Staví se i nové obytné domy, jak už bylo zmíněno, cunami řadu původních domů zničila. Nově otevřená oblast má rozlohu 555 ha a s již rekonstruovanými méně kontaminovanými plochami je tak umožněn trvalý návrat na plochu 775 ha, což je zhruba 15 % celkové plochy města. Původně zde bydlelo 3 349 lidí v 1 374 bytových jednotkách. Zatím návrat v přechodném režimu realizuje 67 obyvatel ze 44 bytových jednotek. V průzkumu provedeném v létě 2021 plánovalo návrat pouze okolo 10 % původních obyvatel Futaby. Po otevření první části tohoto města by se mohla zrychlit dekontaminace a rekonstrukce jeho dalších částí. Namísto původních obyvatel, kteří se nevrátí, by se do města mohli stěhovat pracovníci zapojení do likvidace zničené elektrárny.
Další tři rekonstrukční a dekontaminační centra se na silně zasažených územích otevřou na jaře příštího roku ve vesnici Iitate a městech Namie a Tomioka.
Postupující rekonstrukce a revitalizace vede k rozvoji zemědělství, což se projevuje i v nárůstu exportu zemědělských produktů z prefektury Fukušima. V roce 2021 se vyvezlo 432 tun, což je o 50 % více než v předchozím roce a trojnásobek toho, co se vyvezl v roce před havárií. Největší část exportu, téměř 398 tun, tvoří rýže. K tomu přispívá i rostoucí důvěra domácích i zahraničních spotřebitelů. Opírá se o velmi rozsáhlé a podrobné studie vzorků produktů, kdy se ukazuje, že aktivita nepřesahuje limity, které jsou v Japonsku jedny z nejpřísnějších. V průměru je nižší než v řadě jiných oblastí ve světě, což je dáno velmi nízkou úrovní přírodního pozadí v Japonsku.
Rekonstrukce a obnova infrastruktury probíhají i v částech prefektury Fukušima, které nebyly vlnou cunami a havárií zasaženy. Jednou z událostí, která by mohla přilákat do prefektury Fukušima další turisty a pomoci k rozvoji jejich horských málo obydlených západních oblastí je opětné otevření celé půvabné železniční trati Tadami. Ta má délku 135 km a vede ze stanice Koide v prefektuře Niigata na západním pobřeží do stanice Aizu-Wakamatsu v prefektuře Fukušima. Její část byla také uzavřena v roce 2011, ale nemělo to souvislost s vlnou cunami nebo havárií jaderné elektrárny. Rozsáhlý úsek trati byl poničen během tehdejších červencových extrémních lijáků. Vzhledem k tomu, že trať vede oblastmi s velmi malým osídlením a ekonomickým významem, je počet vlaků během dne nízký. Provoz trati tak vyžaduje značné dotace a je problém se zajištěním jeho ekonomiky. Po dokončení všech prací na rekonstrukcích mostů a trati začaly na konci července 2022 po celé trase jezdit zkušebně vlaky. Po ověřovacím provozu by se měla celá trať oficiálně otevřít 1. října jízdou slavnostního vlaku. Vzhledem ke kouzelnému okolí i celkovému půvabu a romantice jízdy touto tratí by mohla přilákat do oblasti turisty.
Japonská jaderná energetika
V současné době je v provozu 10 reaktorů z celkově 36, které Japonsko nyní má. Na splnění podmínek pro spuštění zbývajících 26 se pracuje. Je však možné, že některé z nich nakonec spuštěny nebudou. Japonská vláda neplánuje zahájení výstavby žádného nového jaderného bloku, chce se soustředit na využití zmíněných existujících bloků a vývoj nových typů reaktorů. Pod vlivem současné energetické krize chce vláda zvýšit důraz na urychlení cesty ke spuštění zatím nezprovozněných bloků. V kombinaci s obnovitelnými zdroji je chce využít pro snížení emisí oxidu uhličitého. Japonské vládní orgány doufají, že letošní zimu bude alespoň devět ze zmíněných deseti provozovaných bloků reálně dodávat elektřinu. Častou překážkou je dokončení speciálního odděleného odolného bunkru k řízení reaktoru v případě havárie nebo dostatečná protiteroristická opatření. Splnění tohoto úkolu bude náročné nejen z těchto technických hledisek, ale také kvůli soudním podáním různých skupin obyvatel proti jejich provozu. Soudy také stojí v cestě některým blokům, které ještě nesplnily všechny podmínky pro obdržení povolení regulačního úřadu NRA k provozu. Jde například o elektrárnu Tomari. Problémy okolo činnosti už zprovozněných bloků lze vidět na reaktoru Mihana 3. Ten se rozběhl poprvé v červnu minulého roku, ale už v říjnu se musel odstavit, protože se nepodařilo dokončit některá protiteroristická opatření. Měl se tak opět spustit nyní, po jejich dokončení. Tento termín je však odložen, protože v bloku došlo k úniku zhruba sedmi tun radioaktivní vody. Musí se tak počkat na vyřešení problému a realizace potřebných opatření zamezujících jeho opakování. Jde o první blok starší čtyřiceti let, který mohl být opětovně uveden do provozu.
V některých oblastech není odpor veřejnosti proti jaderné energetice tak velký, chápe nutnost těchto zdrojů pro japonskou ekonomiku a společnost. Gubernátor prefektury Šimane povolil opětné zprovoznění bloku Šimane 2. Již dříve povolily opětné spuštění správní celky okolo elektrárny, psalo se o tom v předchozím přehledu. Jde o varný reaktor stejného typu, jako byly ve Fukušimě I. V rámci nově stanovených bezpečnostních podmínek musel provozovatel, kterým je společnost Chugoku, postavit patnáctimetrový val proti cunami a realizovat řadu protiseismických opatření. Dokončení všech prací se předpokládá v únoru 2023. Pak by se mohl blok uvést do provozu. Mohl by být prvním varným reaktorem, který se rozběhne. Blok Šimane 1 je ve stádiu likvidace. V areálu je i větší varný reaktor Šimane 3 s výkonem 1373 MWe, který je těsně před dokončením.
Řešení současné energetické krize a realizace přechodu k nízkoemisní energetice se bez využití jaderné energie neobejde v Japonsku, ale také u nás. Podrobněji o problematice jaderné energetiky v Česku v nedávném rozhovoru pro Institut Equilibrium: https://youtu.be/7ht-cCfao9A