Tedy devastace ekonomik, depopulace, vyvlastňování – to vše je prováděno s cílem zavedení tzv. „nového světového řádu.“
Všichni přívrženci klimaalarmismu pečlivě vzali na vědomí ponaučení z plandemie v letech 2020-22 pro řešení takzvané „klimatické nouze.“
POKRYTECTVÍ „ELIT“
Prvním je odpudivá podívaná na pokrytectví takzvané elity, která káže obyčejným lidem, aby se podřídili drakonickým restrikcím, zatímco oni sami si žijí jako předtím.
Zajímavé je, že ve všech evropských zemích, kde byly nařízeny tyto tvrdé restrikce a lockdowny, byli vrcholní politici či celebrity přistiženi při jejich porušování – včetně těch, kdo restrikce sami zaváděli. Pamatujete si ještě na to, jak Prymula, který sám nařizoval tvrdé restrikce, v době nejtvrdších lockdownů hodoval s dalšími „elitami“ v restauraci, zatímco „plebs“ měl nařízeno sedět doma?
V době, kdy jsme nesměli nejen do restaurace, ale ani po 21. hodině ven, Prymula s Faltýnkem a dalšími „elitami“ si právě v zakázanou dobu dopřávali pohoštění v zakázané restauraci, která vůbec neměla být otevřená – a samozřejmě bez tehdy prakticky všude povinných roušek.
Totéž se ovšem dělo po celém západním světě. Za vše uvedu alespoň případ z Kalifornie, která měla v rámci USA nařízeny ty nejtvrdší restrikce.
Kalifornský guvernér Gavin Newsom a jeho kumpáni, kteří chodili bez roušek večeřeli v restauraci French Laundry, když to bylo ještě zakázáno, ale obsluhoval je personál v rouškách.
Dále bych mohla jmenovat případy z Německa, Rakouska, Velké Británie, Nizozemska a dalších zemí, kde došlo k podobným výjevům. Politici totiž dobře věděli, že nejde o žádný virus, ale o psychologickou operaci namířenou na „plebs.“
Neméně pokrytecké chování můžeme vidět u těch, kdo pro změnu nařizují omezování kvůli údajné klimatické krizi. Zde je třeba jít zejména do zahraničí, protože právě tam najdeme ty nejhlasitější propagátory klimatické katastrofy…
Princ Harry, Meghan Markle, Al Gore, Bill Gates a John Kerry jsou také široce terčem posměchu za to, že létají tryskáčem po celém světě, aby varovali lidi před globálním oteplováním.
Zajímalo by mě, jestli někdo spočítal celkovou uhlíkovou stopu každoročního shromáždění v Davosu, kde generální ředitelé, premiéři, prezidenti a celebrity létají soukromými tryskáči, jezdí v limuzínách hltajících benzín či naftu a poučují nás o naléhavosti snižování emisí. A to budou nyní podobný summit pořádat 2x ročně – v zimě a v létě, kdy bude organizován v Číně.
Přitom právě z Davosu vychází všechny nesmysly později zaváděné v EU jako politika zeleného údělu, vyvlastňování farem, konzumace hmyzu, ukončení využívání fosilních paliv, vyvlastňování domů, které produkují příliš CO2 a mnohé další šílenosti.
A vše uvedené – a mnohé další – se údajně zavádí kvůli jakési fiktivní klimatické katastrofě.
VYUŽÍVÁNÍ ZMANIPULOVANÝCH MODELŮ
Druhou společnou věcí mezi Covidem a změnou klimatu je nesoulad mezi modely, na nichž je politika založena, a údaji, které jsou v rozporu s modely. Dlouhý záznam fatálně chybných, katastrofických infekčních předpovědí profesora Neila Fergusona, který byl autorem po celém světě používaného pandemického modelu, je překonán i neúspěchy předpovědí alarmistů klimatických změn.
Posledním příkladem tvrzení, že „Konec se blíží a toto je absolutně poslední šance odvrátit soudný den prostřednictvím klimatického kolapsu“ je další šestá hodnotící zpráva neúnavného Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC ) .
V určitém okamžiku se IPCC proměnil z týmu vědců v aktivisty. „Existuje rychle se uzavírající okno příležitostí zajistit pro všechny obyvatelnou a udržitelnou budoucnost,“ varuje zpráva.
Generální tajemník OSN Antonio Guterres to nazval „příručkou pro přežití lidstva.“ Ale jistý novinář, který dřív psával o klimatických akcích, a z něhož se postupně stal „klimaskeptik“ Michael Shellenberger, označil OSN za „aktéra klimatické dezinformační hrozby. “
Výzvy k naléhavým opatřením na ochranu klimatu na základě blížící se jisté katastrofy se objevují již mnoho let. Atmosféričtí vědci a bývalí členové IPCC Richard McNider a John Christy poznamenávají, že projekce klimatických modelů vždy nadhodnocovaly velikost oteplování Země ve srovnání s tím, co vidíme ve skutečném klimatu.
Níže je jen několik málo příkladů. Vypsat všechny neúspěšné předpovědi, které se objevily od 70. let dosud, by však vydalo na celou knihu:
- V roce 1982 výkonný ředitel UNEP Mostafa Tolba varoval před nezvratnou ekologickou katastrofou do roku 2000, pokud nebudou přijata okamžitá nouzová opatření.
- V roce 2004 zpráva Pentagonu varovala , že do roku 2020 budou některá velká evropská města zaplavena vzestupem hladiny moří, Británie bude čelit sibiřskému klimatu a svět bude zpustošen obrovskými suchy, hladomorem a rozsáhlými občanskými nepokoji.
- V roce 2007 předseda IPCC Rajendra Pachauri prohlásil: „Pokud nezačneme jednat před rokem 2012, bude příliš pozdě.“
- Nejzábavnější na tom je, že národní park Glacier v Montaně vyvěsil cedule s nápisem „Sbohem ledovcům: Počítačové modely ukazují, že ledovce budou do roku 2020 pryč.“ V roce 2020 tam bylo stále všech 29 ledovců, ale nápisy již byly pryč, protože úředníci parku je z rozpaků odstranili.
ŠÍŘÍCÍ SE CENZURA
Za třetí, rychle se konsolidující cenzurní průmyslový komplex pokrýval obě agendy – tedy jak covidovou, tak klimatickou, dokud Elon Musk nezačal zveřejňovat soubory Twitter, aby odhalil, co se děje. To odkazuje na mimořádnou cenzuru a potlačování nesouhlasných hlasů, s plošnými a potenciálně nezákonnými tajnými dohodami mezi vládami a Big Tech – a v případě pandemie také velkými farmaceutickými firmami a akademickou sférou.
Maže se dokonce i pravda, například ve zprávách o poškození vakcínami. Velké technologie na sociálních sítích cenzurují, potlačují, stínují a označují jako „nepravdivé“, „zavádějící“, „vytržené z kontextu“ atd. obsah, který se odchyluje od ministerstev pravdy z jednoho zdroje.
K takzvanému „ověřování faktů“ bylo využito zejména pohotových čerstvých mladých absolventů vysokých škol – bez vzdělání, dovedností nebo schopnosti rozlišovat mezi skutečnou a falešnou vědou. Tito nevzdělaní cenzoři byli zaměstnáni proto, aby vtiskli výrokům mnohdy předních světových odborníků nálepku dezinformátorů.
ZÁMĚRNÉ ŠÍŘENÍ STRACHU A PANIKY
Za čtvrté, klíčovým při šíření propagandy stran Covidu a klimatické katastrofy je vyvolávání strachu a paniky mezi obyvatelstvem jako prostředků ke spuštění drastických politických akcí. Obě agendy byly překvapivě úspěšné a ukázaly, že je lidstvo velmi jednoduše manipulovatelné (i když ne všude jim to vyšlo tak výtečně jako například v Evropě).
Průzkumy neustále ukazují, že víra ve velikost hrozby Covidu je hrubě přehnaná. Pokud jde o změnu klimatu, tak tam jde o snad ještě horší propagandu, která má lidem vnutit pocit, že pokud svůj život v mnoha směrech drasticky neomezí, dojde k hrozné globální katastrofě.
Myšlenka, že jsme již odsouzeni k záhubě, podporuje kulturu beznaděje a zoufalství, nejlépe ztělesněnou zoufalým výkřikem Grety Thunbergové: „Jak se opovažujete krást mi mé sny a mé dětství prázdnými slovy?“
VĚDECKÁ DEBATA JE PŘÍSNĚ ZAKÁZÁNA
Pátým společným tématem je výzva k vědecké autoritě. Aby to fungovalo, je zásadní vědecký konsensus. Zpochybňování existujících znalostí, poháněné intelektuální zvědavostí, je samotnou podstatou vědeckého podnikání.
Aby bylo tvrzení vědeckého konsenzu široce akceptováno, musí být důkazy na podporu jeho platnosti zveličovány, důkazy o opaku zdiskreditovány, skeptické hlasy umlčeny a disidenti zesměšňováni a odsunuti na vedlejší kolej.
Skuteční odborníci tak byli a dosud jsou za nemainstreamový názor dehonestováni jak covidovou, tak klimatickou mafií.
ROZŠÍŘENÍ PRAVOMOCÍ STÁTU
Šestým společným prvkem je obrovské rozšíření pravomocí přehnaně ochranitelského státu, který dominuje občanům a korporacím, protože vlády vše vědí nejlépe. Zvyšující se vládní kontrola nad soukromými aktivitami je ospravedlněna tím, že je vykresluje jako drobné a dočasné nepříjemnosti v morálním tažení za záchranou babičky v případě covidismu a světa v případě klimaalarmismu.
V obou programech však politická opatření slibovala příliš mnoho a přinesla příliš málo. Pozitivní účinky opatření jsou zveličovány, jsou vytvářeny optimistické prognózy a jsou ignorovány možné náklady a nevýhody.
Scénář byl ve všech zemích stejný.
Lockdowny byly údajně potřeba pouze na 2–3 týdny, aby se křivka vyrovnala (aby je pak zavedli na měsíce a to opakovaně), a takzvané vakcíny, jak nám tvrdili, měly pomoci vrátit se do normálu před Covidem. Také zpočátku tvrdili, že genové injekce budou dobrovolné, aby pak trestali ty, kdo je odmítali. Samé lži, ale propagandou zpitomělý lid tomu věřil.
Podobně je nám po desetiletí slibováno, že obnovitelné zdroje energie zlevní a energie bude levnější a hojnější. Přesto je zapotřebí stále více dotací, ceny energií stále rostou a dodávky energie jsou stále méně spolehlivé a kolísavé. Země, které již odstoupily od jaderných elektráren – jako třeba Německo – mají problémy a musí nyní znovu spouštět již vypnuté elektrárny uhelné.
ABY BYLO MOŽNÉ POŠKODIT EKONOMIKU, ODVOLÁVAJÍ SE NA MORÁLKU
Za sedmé, morální hledisko bylo také použito k ignorování masivního ekonomického sebepoškozování.
Zatímco za covidismu nám tvrdili, že pokud okamžitě neuzavřeme ekonomiku, tak zabijeme babičky, tak v případě klimaalarmismu říkají, že pokud nezavedeme tvrdou zelenou politiku nulového CO2 a dusíku, tak zabijeme své potomky.
Jde tedy o jakési vydírání, které není a nikdy nebylo podloženo racionálními důkazy. Jenže většina lidí všem těmto lžím stále věří a myslí si, že tvrdě poškozená ekonomika za to stojí.
ZATÍMCO OBYČEJNÝ LID STRÁDÁ, KORPORACE A POLITICI SI REKORDNĚ MASTÍ KAPSY
Za osmé, vládní politiky v obou oblastech pomohly výrazně rozšířit ekonomické rozdíly s tučnými zisky pro velké farmaceutické firmy a zelenou energii lačnící po výnosech.
Na plandemii nejvíce vydělali také různí globální zločinci v čele s Billem Gatesem, stejně jako tomu je v případě klimatického šílenství. Stačí jen nahlédnout na to, do čeho investují.
Nejprve do očkování a farmaceutických firem, nyní do pozemků, umělých potravin, obnovitelných zdrojů energie, apod….
V triumfu luxusní politiky nesou náklady bohatých, zahalených ve zlaté aureole ctnosti, chudí. Pro postindustriální společnost, která přichází spolu s klimatickou agendou, však budou opatření v oblasti klimatu vyžadovat další snížení životní úrovně, protože ceny energie rostou, spolehlivost klesá a pracovní místa budou i v souvislosti s robotizací mizet.
Pokusy vyvážit náklady a přínosy covidové a klimatické politiky jsou odmítány jako nemorální a zlé, protože prý upřednostňují zisky před životy.
Jenže to není pravda, protože se ukázalo, že ta jejich politika ničí mnohem víc životů. To ukazuje i porovnání úmrtnosti v Evropě za covidismu. V letech covidových – tedy 2020-21 – byla nejnižší úmrtnost ve Švédsku, kde nebyly zavedeny žádné povinné restrikce.
Stejné je to i v případě klimatické politiky, která vytvoří miliony chudáků, kteří zemřou předčasně v bídě. A to nehovořím o dalších „vedlejších ztrátách“ klimatické politiky, ke kterým patří například již několik holandských farmářů, kteří spáchali sebevraždu poté, co zjistili, že jejich po generace děděná rodinná farma jim bude vyvlastněna ve jménu klimatického náboženství.
A v případě klimatické agendy je to jen začátek.
STÁTY SE PODŘIZUJÍ DIKTÁTU GLOBÁLNÍCH ZLOČINCŮ
Posledním společným prvkem je podřízení státního rozhodování mezinárodním technokratům. Nejlépe to ilustruje množící se globální byrokracie v oblasti změny klimatu (zelený úděl) a příslib – nebo hrozba – nové globální pandemické smlouvy, jejímž správcem bude mocná Světová zdravotnická organizace.
V obou případech bude mít specializovaná mezinárodní byrokracie pod vedením globálních zločinců silný zájem na neustále vyhlašovaných klimatických krizích a pandemiích.