POLITICI HORŠÍ NEŽ ZLODĚJI: ZÁKONEM SE VLOUPAJÍ DO VAŠEHO DOMOVA
Uveřejněno dne 21 září 2016 000 10:49
Všechny totalitní režimy světa se snaží kontrolovat, co lidé říkají a co si myslí. Proto komunistická tajná policie za minulého režimu „napíchla“ stovky bytů, v nichž se scházeli režimu nepohodlní disidenti. Mohli tak online poslouchat, zda přítomní nevedou „závadné“ řeči. Sledování lidí dotáhl k dokonalosti nechvalně známý Velký bratr z románu George Orwella, který lidi prostřednictvím televizní obrazovky sledoval i v jejich domovech. V jeho šlépějích nyní kráčí čeští poslanci.
Čeští zákonodárci totiž brutálním způsobem pošlapali jedno ze základních lidských práv, které garantuje i ústavní pořádek našeho státu – nedotknutelnost obydlí. Přijali zákon, který majiteli domu nařizuje pustit do svého soukromí úředníka kontrolujícího topivo v kotli. Pokud by své soukromí odmítl nechat narušit nezvaným hostem, hrozí mu pokuta až 50 tisíc korun. To pro mnohé lidi představuje likvidační sumu. Mnohé domácnosti totiž podle opakovaných průzkumů nemají finanční rezervu ani na nákup nenadále porouchané pračky, natož takovou nesmyslnou pokutu.
To, že je tento zákon zcela v rozporu s ústavními právy, je jasné nejen opozici, ale každému inteligentnímu člověku. Stačí si přečíst dvanáctý článek Listiny základní práv a svobod, který jasně říká: „Obydlí je nedotknutelné. Není dovoleno do něj vstoupit bez souhlasu toho, kdo v něm bydlí.“
Politici však nyní na tento základní ústavní princip kašlou a dávají bezejmenným úředníkům větší pravomoci, než má policie. Ani ta totiž nesmí do soukromí lidí zasahovat svévolně, nýbrž musí se řídit jasnými a poměrně přísnými pravidly. Ta nařizují, že domovní prohlídku musí vždy povolit soudce. Ten k tomu navíc musí mít jasný důvod. Domovní prohlídka bez souhlasu vlastníka či uživatele nemovitosti je totiž možná jen pro účely trestního řízení.
Tento princip, který patří k základním právům ve všech demokratických státech světa, nyní v Česku nejspíš padne. Úředník nebude potřebovat soudní příkaz, řešit nebude ani to, zda se jedná o trestný čin. Obávám se proto, že získá nástroj, který bude velmi jednoduše zneužitelný. Například při řešení sousedských sporů. Štve vás soused, který každý víkend používá hlučnou sekačku? Zavolám na něj úřední kontrolu, aby se mu prošla po domácnosti. Při znalosti sousedských poměrů v Česku se obávám, že kontrolní úřad bude podobnými udáními brzy zavalen.
Argumentace ministra životního prostředí Richarda Brabce, že slušný člověk nebude mít problém prokázat, že nespaluje odpady, tak zcela padá. Bez ohledu na to, že stejně se argumentuje pokaždé, když se zavádí nějaké omezení. Nechcete při vstupu na stadion ukázat batoh? Vždyť jako slušný člověk nemáte co skrývat. Vadí vám povinnost podat majetkové přiznání? Vždyť jako slušný člověk nemáte co skrývat.
Souhlasím s tím, že spalovat v kamnech odpadky a znečišťovat tím ovzduší, je víc než nezodpovědné. Ale nejsem si jistý, zda kvůli tomu prolamovat ústavní jistoty. Ostatně domácnosti nejsou hlavním a jediným znečišťovatelem. Co například doprava či velké podniky? Kdy začneme omezovat také práva řidičů a majitelů fabrik? Nebo raději tento zákon hodíme do kotle, kam ostatně patří? Na rozdíl od odpadků.