POLITIKA: Na barikádách boje s energetickou krizí
Uveřejněno dne 26 ledna 2022 000 8:43
Co se odehrálo před týdnem ve sněmovně a ve čtvrtek v Senátu, upomíná na doby nejhlubší pandemické krize. Opět byl vyhlášen stav legislativní nouze, při kterém stačí k projednání zákona jeden den v každé parlamentní komoře. Za těchto extrémních podmínek se projednával zákon, který zvyšuje o 1500 korun příspěvek na bydlení.
Nikdo z vládních politiků se příliš neobtěžoval, aby vysvětlil, proč zákon tak mimořádně spěchá. Jeho smyslem je pomoc chudším rodinám, které mohou trpět očekávaným prudkým zdražením elektřiny, plynu a zřejmě i tepla. Proto budou mít nárok na příspěvek na bydlení, který se proti dosavadní sazbě zvýší zhruba o patnáct set korun, tedy skoro o polovinu. Ten plán samozřejmě dává smysl, protože umožňuje efektivně pomoct potřebným. Ovšem při urychleném schvalování se dělají chyby a rozumný úmysl může minout svůj cíl.
Autoři zákona v čele s ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou si nedali práci ani s tím, aby připravili věrohodnou analýzu, kolika lidí se změna týká a jak zvýší výdaje státního rozpočtu. Omezili se na neověřitelný výrok, že výdaje vzrostou proti loňsku asi o tři miliardy. Ministr připojil, že zdražení energií může být dramatičtější, než se čeká, že většímu počtu rodin způsobí větší problémy, a že si tedy podpora domácností vyžádá vyšší částku. Nemusíme se ale bát, stát má dost peněz, aby pomohl každému.
Proti takovému přístupu by se měl okamžitě ozvat ministr financí. Nejde jen o to, že podle některých odhadů bude k navýšení příspěvku na bydlení potřeba částka řádově vyšší než zmíněné tři miliardy. Horší je fakt, jak současný vládní postup ve věci dávek na bydlení kopíruje praxi vlády Andreje Babiše v pandemických časech.
Tehdejší kabinet zavíral obchody i školy, posílal zaměstnance do karantény, a tak nebylo divu, že musel uhradit všechny ztráty, které vznikly lidem i firmám, a nehledět přitom na nějakou desetimiliardu. Nebylo to moc efektivní, ale každý chápal, že v časech krize je třeba použít krizová opatření.
Dnes ovšem stát nikomu nic nedluží, pouze se snaží pomoct těm, kdo nejvíc utrpí zdražením energií, které vzniklo na více či méně regulovaných trzích po celém světě. Proto by se slušelo, abychom se vrátili ke staré praxi a někdo z vlády jasně řekl, jak velkou částku chce na pomoc rodinám maximálně vynaložit. Peníze, které chce ministr Jurečka se svými kolegy rozdávat, totiž nejsou jeho, ale pocházejí z peněženek daňových poplatníků, dokonce i z peněženek těch, kterým teď vláda chce tak velkomyslně pomáhat.
Daňový poplatník nežádá po vládě nic nemožného. Ať prostě jenom předloží několik scénářů, jak bude na vývoj cen reagovat, a označí hranici, za kterou už nepůjde.