POLSKO: Ne Zelené dohodě

Suverénní síly včera v Polsku i mimo něj oslavovaly, když ústavní soud země prohlásil, že energetické a klimatické předpisy Evropské unie jsou neslučitelné s polskou ústavou a porušují národní suverenitu při určování energetické politiky.

Přelomové rozhodnutí z úterý 10. června je vítězstvím nejen pro konzervativní zákonodárce, kteří se obrátili na Ústavní soud kvůli vnucování politik Evropské unie v rámci Zelené dohody Polsku, ale pro celou zemi a nepřímo pro všechny ty evropské země, které se brání federalistickému a centralizačnímu tlaku bruselských institucí.

Pro polské občany je to jistě vítězství, protože, jak zdůraznil poslanec strany PiS Sebastian Kaleta na X , (potenciálně) to povede k „úsporám stovek miliard pro polskou ekonomiku“. Je to ale také důležité pro všechny Evropany, kteří se zasazují o suverenitu, protože to vyslalo signál, že právo EU nemůže nahradit ústavy členských států a že EU podle smluv nemá pravomoc rozhodovat bez souhlasu členského státu, které zdroje energie může používat a „jaká fiskální zátěž může být na jednotlivé zdroje uvalena“.

Je nepravděpodobné, že by toto rozhodnutí mělo prozatím nějaký skutečný dopad, vzhledem k tomu, že současná vláda, koalice vedená liberálním proevropským premiérem Donaldem Tuskem, neuznává legitimitu Ústavního soudu a tvrdí, že někteří soudci, kteří v něm zasedají, byli nezákonně jmenováni bývalou vládou strany Právo a spravedlnost (PiS). Vláda proto rozhodnutí – které vstoupí v platnost dnem jeho zveřejnění – nezveřejní ani jej neprovede.

Jak však zdůraznil server Notes from Poland , rozsudek by mohl mít stále vliv na polskou politiku, a to díky zvolenému prezidentovi Karolu Nawrockimu , který se ujme úřadu v srpnu. Konzervativec Nawrocki, podporovaný stranou PiS, uvedl, že rozhodnutí tribunálu v tomto případě by mohlo připravit cestu k nižším cenám elektřiny až o 33 %, což byl jeden z jeho předvolebních slibů. Nawrocki se navíc zavázal uspořádat referendum o vystoupení ze Zelené dohody EU a znovu potvrdil svou podporu uhlí, hlavního zdroje výroby elektřiny v Polsku, které se hojně využívá k vytápění domácností.

Polsko není jedinou zemí, kde vlastenecký politik bojuje s Bruselem kvůli diktátu energetické politiky. Maďarská Orbánova vláda je již léta ve sporu s Evropskou komisí ohledně své energetické politiky, zejména pokud jde o dovoz plynu z Ruska a také o program snižování nákladů na energie, který udržuje maďarské ceny energií pro domácnosti nejnižší v EU. Komise maďarskou vládu zažalovala, ale v roce 2020 Evropský soudní dvůr (ESD) rozhodl, že maďarský zákon o poplatcích za energie neporušuje předpisy Evropské unie, protože zakazuje energetickým společnostem převádět zvláštní daně a transakční poplatky na soukromé spotřebitele.

Kromě Budapešti a Varšavy se však stále více evropských zemí probouzí ze snu o „nulové čisté nule“, protože Evropská unie si nadále střelí do nohy rozšiřováním systému obchodování s emisemi (ETS), který funguje jako de facto klimatická daň a je tak vysoký, že přesahuje celkovou cenu zemního plynu ve Spojených státech. Počínaje rokem 2027 Evropská unie rozšíří svůj systém obchodování s emisemi na nová území spuštěním ETS2, což bude mít přímý dopad na běžné občany, protože Brusel pod rouškou „záchrany klimatu“ bude postupně zdražovat benzín, naftu a plyn na vytápění . Vlastenečtí politici od Španělska po Itálii a dále se tomuto šílenství brání a stupňují své úsilí o znovuzískání své energetické suverenity.

Ildikó Bíró je redaktorkou webu europeanconservative.com . Získala magisterský titul z italského a anglického jazyka a literatury a postgraduální titul z médií a žurnalistiky na Univerzitě ELTE v Budapešti. Pracovala pro vysoké školy, nevládní organizace, vládní agentury a média jako pedagožka, analytička a redaktorka.

Zdroj: